Appreciative Inquiry - D. Cooperrider a D. Whitneyová - 2005

Knih s názvem "Appreciative Inquiry" je na trhu docela hodně. Tato má podtitul "A Positive Revolution in Change". Se svými osmdesáti stránkami je v podstatě jenom informativní knížečkou o tom, co to Appreciative Inquiry je, k čemu je, a jak s tím zacházet.

Vzhledem k tomu, že v našich končinách a v roce 2013 je Appreciative Inquiry na tom evidentně (viz webové stránky sdružující české a slovenské příznivce) asi tak stejně jako kvetoucí oáza v Údolí smrti, které bývá považováno za jedno z nejnehostinějších míst na Zemi, využívám této příležitosti, abych se nad touto skutečností trochu zamyslel.

Appreciative Inquiry, které osobně překládám jako "Oceňující Odhalování", vtrhlo pod vedením Lucie Čížkové do Čech až v roce 2012. Za ten rok, co od vpádu uplynul, se toho u nás změnilo mnohé. Padla vláda i parlament, změnil se i prezident. Určitými skupinami nenávidění jedni vystřídali jinými skupinami nenávidění druzí. V Údolí smrti stále řádí vysoké teploty, vláha to tam má těžké, tady stále řádí neuznalost až nesnášenlivost a pozitivní přístupy to tady mají těžké.

Už jenom sám termín "pozitivní" často vzbuzuje odpor, jako něco nepatřičného: jako sebeobelhávající se emoční afirmace, nebo jako náboženskosektářské bludy. Připouští se sice, že pozitivní přístupy patří do hospody, postele, nebo pod vánoční stromeček, ale rozhodně ne do tvrdého byznysu a racionálně uvažující podnikatelské společnosti. Dokonce i růžové webové stránky českých a slovenských příznivců Appreciative Inquiry mohou být chápány jako důkaz nesmyslnosti přístupu a varovný signál v jednom. Empirická fakta tomu dávají za pravdu: drtivá většina organizací (podniky, školy, rodiny, ...) funguje podle pravidla soustředění se na to, co je špatně. To však samozřejmě neznamená, že je to jediný správný přístup a ani to neznamená, že neexistuje jiný a lepší.

Appreciative Inquiry (Oceňující Odhalování), které vyvinul a v osmdesátých letech představil akademický pracovník David L. Cooperrider (za podpory svého šéfa Sureshe Srivastvy), je jedním z pozitivních přístupů, u kterých je navíc empiricky doloženo, že tam, kam úspěšně vtrhl, se začalo dařit o poznánání lépe. Je logické tvrdit, že jen magor by se alespoň trochu nezačal zajímat o to, jak to ta metoda dělá, že takových výsledků dosahuje. Jiddu Krišnamutri říkal, že v nemocné společnosti nelze být zdravým jedincem. Já se do studia toho, co za tím oceňujícím odhalováním je, pustil. Tím neříkám, že magorem nejsem, tolik soudnosti ještě mám, ale tvrdím, že jsem magorem v něčem poněkud jiném, než abych odmítal očividně funkční metodu jenom proto, že nevyhovuje něčímu pohledu na svět.

Recenzovaná kniha je, jak jsem již napsal, knihou velmi útlou. Což znamená, že již za necelé dvě hodiny můžete mít jedny z nejobsáhlejších znalostí Appreciative Inquiry v Čechách. Což také znamená, že to jednoho může svádět k přesvědčení, že to tím pádem také umí dělat. Znám osobně docela dost lidi, kteří tomu prokazatelně rozumí, ale nic nenasvědčuje tomu, že to také umí dělat. Pokud se chcete Appreciative Inquiry opravdu naučit dělat, tak recenzovaná kniha k tomu rozhodně není určena.

První dvě kapitoly se věnují tomu, jak se Appreciative Inquiry liší od přístupu orientovaného na problémy, jaké je její zásadní krédo. a co v podstatě přináší. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola popisují její základní procesní model: jak se dělá. Šestá se zabývá různými rolemi v procesu změny: jaké mají funkce (k čemu jsou dobré) a co dělají lídři, konzultanti, klíčový tým a participující. Sedmá kapitola vyjmenovává a popisuje pět základních principů "víry" Appreciative Inquiry, a konečně poslední osmá se zabývá základními předpoklady úspěchu metody, které v podstatě sobě máme, a které Appreciative Inquiry jenom vytahuje na povrch a tak dosahuje úspěchů.

V příloze lze nalézt odkazy na zdroje, weby a knihy, které se Appreciative Inquiry zabývají.

Kniha je psána velmi čtivě, srozumitelně, a požadavky na předchozí znalosti z psychologie, managementu, sociologie, organizační teorie, a dalších oblastí jsou prakticky nula. Vytýkám jí, že alespoň krátce neuvádí z jakých myšlenkových tradic vyvěrá, a že zcela ignoruje fakt, že existují i jiné pozitivní přístupy. Chápu sice, že prodejce iPhone/iPadu platformy nevykřikuje, že je tady ještě Android, ale v oblasti organizačních či osobnostních změn či životního stylu mi nabídka jenom jednoho přístupu připadá jako ne zcela seriózní.

Asi lze náš svět udělat lepším mnohými způsoby. S některými to jde lépe, a s jinými hůře. Použití některých je poznamenáno přístupem, že aby nám bylo lépe, musí být těm druhým hůře. Další jsou k druhým lhostejné: já se postarám o sobe, a co uděláš ty, je mi fuk. Při použití některých trpíme dokonce i my sami. Na základě recenzované knihy si myslím, že Appreciative Inquiry se řadí k ekologickým metodám přinášejících pozitivní produktivní změny. Chci tedy popřát jejím českým šiřitelům a podporovatelům pevné zdraví, skvělé nervy a hodně úspěchů.

Knihu mohu doporučit manažerům, organizačním konzultantům, mentorům a koučům (existuje koučování založené jenom na této metodě), jakož i studentům v těchto oblastech.

Hodnota obsahu 4
Srozumitelnost textu 5
Odborná náročnost 0

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se