The New How - Nilofer Merchant - 2010

Tuto knihu s podtitulem "Creating Business Solutions through Collaborative Strategy" jsem otevřel kvůli celé řadě dost zajímavých referencí. Například notoricky známý Barry Posner píše:

The New How je informativní a poskytuje vzrušující vhled, neboť návrhy, které poskytuje, jsou praktické a proveditelné. Merchantová zachycuje novou realitu - leadership selhává ani ne tak kvůli špatné strategii, jako kvůli chybným procesům zapojení těch, kteří jsou zodpovědní za její implementaci. Ve vysoce výkonných organizacích každý funguje jako lídr, má strategii a něco dělá pro její uskutečnění. Pokud máte zájem o rozdíl, přečtěte si tuto knihu.

Barry Posner

Musím konstatovat, že jsem byl zklamán. Kdyby tato kniha vyšla před třiceti lety, označil bych jí za špičkovou, kdyby před dvaceti, označil bych jí za vynikající, kdyby před lety deseti, tak za dost dobrou. Nyní konstatuji, že je až příliš normální..

To neznamená, že jí nemohu doporučit. To rozhodně ne. Stále existuje veliké množství organizací, které skutečnou kreativní spolupráci při tvorbě a realizaci strategie dosud nemají. Knihu prostě srovnávám s tím, co je v dnešní době aktuálním tématem předních myslitelů v oblasti managementu a leadershipu. A to téma knihy, tedy spolupráce uvnitř firmy, již rozhodně není. To co kniha řeší, je na vrcholové úrovni, již dávno vyřešená a samozřejmá věc.

Co je asi tak aktuální v dnešní době? Těch témat je, pochopitelně, více.

Jedním z jich je třeba to, co Nilofer Merchantová bere za pevně danou věc. Hned v úvodů píše, že potřebujeme "zvítězit a vítězit opakovaně", nebo "bránit se proti konkurenci", nebo později píše, že strategie je o tom, "kde soutěžíme, a za druhé o tom, jak soutěžíme". Merchantová považuje za samozřejmost, že business je o konkurenci a vítězství nad těmi druhými.

Jistě to tak bylo. V jiné době a jiném prostředí. Před deseti a více lety to za samozřejmost považováno bylo.

Přední myslitelé si právě teď kladou otázku: "Opravdu teď potřebujeme zrovna tohle? Je opravdu v komplexní realitě dnešní doby vhodné či žádoucí růst, bojovat, konkurovat, vítězit a prohrávat?" Intelektuální předvoj tak překračuje úroveň tvůrčí a produktivní spolupráce uvnitř organizací a dostává se až na úroveň spolupráce globální, to jest tvůrčí, kreativní a produktivní spolupráce mezi organizacemi, národy i státy.

Vlastní praxe mnoha firem je však často na hony vzdálena od těchto představ. Mnoho firem ještě ani nevyřešilo svůj vlastní vnitřní způsob fungování, který odpovídá požadavkům devadesátých let. A právě v tom jim tato kniha může být cenným pomocníkem.

Kniha je, jak píše Barry Posner, dost praktická a její jednotlivé, přesně specifikované kroky jsou proveditelné.

Mimochodem, to je další slabinou této knihy. Míním tím ony "přesně specifikované kroky". Ukazuje se totiž, že ony "přesně specifikované kroky" nemohou, a to ani teoreticky, stoprocentně fungovat v komplexním prostředí s komplexními elementy. V jiném prostředí, v tom, které tady bylo dříve, a ze kterého Merchantová evidentně odvozuje svoji bezpochyby ohromnou zkušenost, v zásadě ano. Dnes je však třeba ještě pružnější přístup. Například, jak za plného pochodu kolaborativně a průběžně redefinovávat ony "pevné", v knize uvedené kroky.

Kniha není, podle mě, určena ani pro liniový, ani střední management. Jenom top management má totiž dostatečnou pravomoc, možnosti a sílu uskutečnit změny, které kniha doporučuje. V zásadě totiž doporučuje, aby se v zájmu organizace zřekl top management jednostranného shora-dolů způsobu uplatňování své chytrosti a moci. Jenom tak totiž může aktivizovat mozky druhých lidí.

To si od top manažerů vyžaduje hodně silné ego. Docela dost z nich ho má jenom velké. Bohužel.

Co tedy říci na závěr?

Navrhuji přejmenovat knihu na "The Standard How". Prostě proto, že pokud tohle organizace neumí a nedělá, je vnitřně zastaralou až zpráchnivělou. Věci, které uvádí kniha jako převratnou novinku, či dokonce novou budoucnost, je v dnešní době nutno považovat za výchozí standard. Chcete-li jít za standard, můžete, ale na to si kupte jinou knihu. Je jich, v anglickém jazyce, opravdu hodně.

Pokud však náhodou ještě nemáte zvládnuto to, co v knize stojí, pokud to chcete uskutečnit, pokud k tomu potřebujte nějakou praktickou kuchařku, a pokud se nechcete trápit s tím, že až tohle zvládnete, budete na úplném začátku dalšího velkého zlomu, pak asi ano. Pak se do ní dejte. Oněch dvě stě devadesát stran se dá docela slušně číst (a studovat).

Hodnota obsahu 3
Srozumitelnost textu 5
Odborná náročnost 0

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se