Ekonomie dobra a zla - Tomáš Sedláček - 2009

Tuto knihu z dílny Tomáše Sedláčka, ekonoma, který byl v NERVU, si mnozí lidé asi nekoupí, protože předpokládají, že bude přinejlepším ideologickou masáží. V dnešní době je snadné dostat nálepku blba nebo člověka podezřelého ze zločinného spiknutí - stačí mít něco do činění s vládou.

Tato kniha není ani hloupou, ani ideologickou, ani nás nenabádá ke zločinům proti lidskosti. Ba právě naopak.

První polovina knihy se zabývá různými pohledy předešlých lidských kultur a jejích představitelů na ekonomiku. Začíná někdy v třetím tisíciletí před naším letopočtem a končí v době osvícení. V této souvislosti představuje i různá paradigmata, která se týkají podstaty člověka. Na četných příkladech a odkazech ukazuje, že jako lidstvo jsme již prošli prakticky všemi odstíny bílé a černé.

Pochopil jsem, že

  • Lidé se odpradávna zabývají pojmy blaho/dobro člověka a ekonomické bohatství/blaho. Je pro ně obtížné je od sebe pořádně oddělit, a velmi často je také mezi sebou zaměňují. Proto se také diví, když se stane, že bohatství národa (ekonomika) nemusí nutně znamenat blaho člověka.
  • Lidé se také zabývají vztahem morálního chování a ekonomiky. Ani zde nejsou názory zdaleka jednoznačné. Takže někdo trvá na dobrém chování a jiný zase na dobré ekonomice.

Poté se kniha věnuje moderní ekonomii. Díky této knize jsem si vnitřně vyřešil hodně věcí, jako například proč je ekonomie tak divná, proč ekonomové dělají takové nesmysly a podobně. Řečeno mými vlastními slovy:

Nafukovací model člověka
  • Ekonom je jako člověk, který po letech soužití s nafukovací panou nebo panákem, radí ostatním lidem, jak žít s člověkem skutečným.
  • Při svých doporučeních druhým se ekonomové neřídí znalostí člověka a lidské společnosti, ale znalostí modelu, který důvěrně znají.
  • Existují různé nafukovacími modely člověka. Liší se velikostí údu či otvoru, umístěním nafukovacího ventilku, apod.
  • Proto jsou doporučení ekonomů tak různá a také, zejména v krizi, ve které je vhodné ekonomiku přifouknout, poměrně často neúčinná. Lidé nemají ventilek.
  • Dnešní ekonomové se zabývají tím, jak zařídit, aby ekonomika rostla. Nestarají se o to, zda to je k něčemu dobré lidem. To předpokládají. (Pochopitelně. Oni totiž vědí, že více nafouklý model je lepší: "Jen si zkuste něco začít se splasklou panou nebo panákem!" říkají.)

Nakonec Tomáš Sedláček konstatuje současný stav ekonomiky a blahobytu lidí.a odhaluje svůj pohled na něj. Podle mě se Tomáš Sedláček jednoznačně zařazuje do sílícího proudu myslitelů (nejen ekonomů), kteří začínají uvažovat v termínech od-růstání (de-growth) a zaměřují se na rozvoj. Je to něco jako od-zbrojení (demilitarizace) a následné zaměření se na život v míru.

Zdá se, že konzumní studna štěstí je již vytěžena a že dalším navyšováním bohatství šťastnější nebudeme

Tomáš Sedláček

Cesta to bude ještě dlouhá, zatím je růst považován většinou za ctnost. O tu a tam přetrvávajícím primitivním paradigmatu neomezeného růstů v konečném vesmíru snad ani nemusím psát.

Kniha "Ekonomie dobra a zla" není vědecká, ale skoro vědecká. Citací a literatury je tam mraky a skoro každý závěr je něčím podložen. Říkám skoro a myslím tím skoro. Jako například na straně 120: "Přestože jsme si již ukázali v učení Tomáše Akvinského, jak blahodárný má soukromé vlastnictví vliv na společenský klid, dobrý řád a kladné iniciační pobídky ..." To je, jak jistě nahlédnete, závěr nepodložený. Nelze, prostě nelze ze spekulací Tomáše Akvinského (či Petra nebo Pavla), usuzovat, že toto je zákon. Že něco je pravda, protože někdo říká, že to tak je. Chtělo by to, abych tak řekl, poněkud empiričtější důkaz. Tomáš Sedláček si je velmi dobře vědom, že obzvláště ekonomové se tohoto prohřešku dopouštějí a v kapitole o Mechanickém pomeranči velmi detailně vysvětluje proč to tak je. Ekonomové prostě nemohou jinak.Tomáš Sedláček je ekonomem, takže je v pořádku, pokud se takových divných zdůvodnění některých svých tvrzení sám dopouští.

Tato dvě stě čtyřiceti stránková kniha pro mě byla velkým zážitkem i poučením. Mohu ji vřele doporučit těm, které nebolí přemýšlení, a kteří si jej naopak dovedou užívat. Určitě může napomoci v orientaci v dnešní poměrně nepřehledné době. Což je důležité zejména pro vedení organizací. Lze z ní také vytáhnout hodně námětů pro práci s vlastními často neuvědomovanými přesvědčeními. Přesvědčeními, které byly v minulosti zakódovány do kultury naší společnosti, přesvědčeními, které nám dříve v mnohém víceméně dobře posloužily, a které, aniž o tom přemýšlíme, stále udržujeme svým myšlením, řečmi i jednáním při životě, a to bez ohledu na to, že se pro dnešní dobu a dnešní svět již zdají být zastaralá, nefunkční, omezující až devastující.

Hodnota obsahu 5
Srozumitelnost textu 5
Odborná náročnost 0

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se