The Quest for a General Theory of Leadership - editoři G. Goethals a G. Sorenson - 2006

Spoluautoři publikace, patnáct univerzitních profesorů, si vytklo za cíl vytvořit obecnou, všezahrnující teorii leadershipu. Záhy pochopili, že položí přinejlepším možná základ - všeobecné a univerzální principy leadershipu, jakousi, jak píší, DNA leadershipu. Po pětiletém úsilí publikovali své výsledky právě v této knize.

Představu o nadlidskosti cíle získá čtenář z předmluvy, jejíchž 38 stran je věnováno líčení toho, za jakých strašlivých porodních bolestí se obecná teorie leadershipu rodila. Nikoliv finančních, nikoliv organizačních, ale koncepčních, metodologických, pojmových a jiných.

Autoři rozebrali leadership opravdu z velkého množství pohledů: z hlediska moci a motivace, vůdců a následovníků, etiky a hodnot, změn a kauzality, vytváření významu, historického kontextu, sociální psychologie, filosofie, historie, antropologie, politologie, náboženství a jiných.

Přes obrovské úsilí se jim názory do jednotné teorie sjednotit nepodařilo. I autoři přiznávají, že z pohledu cíle- vytvořit obecnou teorii leadershipu - je výsledkem ohromné selhání (terrific failure).

Publikace sama tedy popisuje různé pohledy autorů na různé elementy leadershipu, nikoliv však pohled jednotný a jediný a na celý leadership. Na obecnou, všezahrnující teorii leadershipu si tedy budeme muset ještě nějaký čas počkat. Osobně se přikláním k tomu, že spíše navždy. Důvodů k tomu mám dost a dost. Leadership není mrtvá konstrukce, ale živoucí element. Ač to není exaktní věda, ani čisté umění, je tam věda i umění. Není statický, ale je hodně podmíněn okamžitým i historickým vývojem celého systému, i očekávanou budoucností. Leadership si také vyžaduje cit pro míru detailu: v některých případech detaily jsou detaily podstatné, v jiných zase je důležité pořádný odstup. A tak dále, a tak dále...

Tato 269 stránková publikace je knihou výrazně teoretickou. Je patrná až úzkostlivá snaha o všezahrnující pohled na daný aspekt, přesnost a objektivnost. Přesto z jednotlivých článků přímo křičí, jak jsou poznamenány pohledem jednotlivých autorů na svět. Této subjektivity a tudíž i nepřesnosti se neexaktní vědy prostě zbavit nemohou. Mapa není teritorium. Takové to je a nemá smysl si namlouvat opak.

Knihu vnímám spíše jako sbírku intelektuálních hrátek, než „něco” pro leadership. Jejím největším přínosem spatřuji rozbor toho, z jakých důvodů „se to nepovedlo”

V publikaci se nalezne poměrně dost zajímavých myšlenek, které by stálo za to rozpracovat, nebo na ně navázat. Obsahuje také stovky referencí na knihy o leadershipu a související obory. Dá se velmi dobře využít i pro sepsání teoretického zamyšlení, seminární, nebo diplomové či doktorandské práce.

Chcete-li leadership někoho naučit, nebo se jej naučit sami, je tato kniha spíše škodlivá, než užitečná. Studium řízení auta přeci také nezahájíte studiem toho, pod jakým úhlem vlastně stoupají závity na šroubu. Ani není třeba znát historii firmy, ve které se vyráběl plastový díl nárazníku. A ani později, jako piloti formule 1, to vlastně ani znát nepotřebujete. Spíše to zdržuje od opravdového točení volantem. Tento můj názor ostatně koresponduje se závěrečným názorem publikovaným v knize:

Projekt demonstroval dvě věci: za prvé k legitimitě vůdce nepotřebujete teorii; a za druhé: všeobecná teorie leadershipu by stejně nebyla užitečná... Studium leadershipu nás totiž vede k univerzální otázkám lidské existence a účelu člověka. A je pravděpodobné, že tyto otázky nebudou nikdy zodpovězeny jedinou obecnou teorií.

Joanne Ciulla, str. 232-233, tamtéž

Této publikaci tedy ani nepřiděluji obvyklé bodové hodnocení.

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se