Budoucnost managementu - Gary Hamel, Bill Breen - 2007

Nakladatelství Management Press reagovalo poměrně rychle - na českém trhu se tato kniha z roku 2007, kniha, která se vyjadřuje ke žhavým tématům dnešní doby, objevila již v roce 2008. Díky! Je dobré, že již není třeba čekat deset let, než se něco důležitého objeví i u nás.

Co je oním „žhavým” tématem dnešní doby? Krátce řečeno je to nevhodnost přetrvávajících manažerských paradigmat a z toho vyplývajících praktik pro řešení dnešních výzev a problémů.

Management je zastaralý. Je to, podobně jako spalovací motor, technologie, která se většinou přestala vyvíjet, a to není dobré. Proč? Protože management - schopnost organizovat zdroje, vypracovávat plány, programovat práci a podněcovat úsilí - má ústřední význam pro dosažení lidských záměrů. Když je méně efektivní, než by mohl být, doplácíme na to všichni.

To, co nejvíce omezuje výkonnost vaší organizace není ani její provozní model, ani podnikatelský model, nýbrž model jejího řízení. Proto tato kniha.

Gary Hamel a Bill Green v této 244 stránkové publikaci ukazují, že jsou to právě změny manažerských přístupů, které přinášejí dlouhodobou konkurenční výhodu. Ukazují také, že je to právě rigidita manažerského myšlení, která změnám toho, jak je manažerská práce vykonávána, brání.

Vypadá to, jakoby v moderních organizacích bylo něco, co ničí přirozenou pružnost a tvořivost lidí, něco, co zaměstnance doslova zbavuje těchto vlastností. A viník? Zásady a procesy řízení, které upevňují disciplínu, přesnost, hospodárnost, racionalitu a řád, avšak jen malou hodnotu přikládají uměleckým schopnostem, nekonformnosti, originalitě a elánu.

... zhruba 85 procent lidí, kteří na světě pracují - od Montrealu po Mnichov, od Pittsburghu po Paříž a od Dublinu po Dillí - ze sebe vydává méně, než by mohli. To je hanebné plýtvání lidskými schopnostmi...

Je zvláštní, že mnozí z těch, kdo pracují ve světě podniků - od nižších úředníků, až po mocné generální ředitele, se tomuto stavu věcí poddali. Zdá se, že je nijak nevyvádí rozpor mezi základní přirozeností lidských bytostí a základní přirozeností organizací, v nichž pracují.

Podiv, že „je to zvláštní”, není třeba brát doslova. Není to zvláštní, ale lidsky přirozené. Skličující je, že ředitelé podniků by se měli vymykat průměru, například v míře sebereflexe: toho, co dělají, jak to dělají a jaké to má důsledky pro podnik. Avšak, jak přiznávají autoři:

Žádat řídícího pracovníka, aby méně řídil, je totéž, jako kdybyste vyzývali tesaře, aby přitloukal méně hřebíků.

Je to v tom, že řídícím pracovníkům vůbec na um nepřijde, že to jde i jinak. Dědictví minulosti je strašné.

Budoucnost zná způsoby, jak udělat pitomce z tvrdohlavců, kteří příliš dlouho lpějí na starých jistotách. Myslete na a mnohem snáze dokážete pochybovat o vlastních manažerských pravdách.

Autoři se obávají (velmi mírně řečeno), že takhle to dál nepůjde, ukazují cesty, jak dosáhnout změny managementu a poměrně podrobně ukazují na příkladech několika velmi odlišných společností (maloobchod, výroba, znalostní podnik), že to jde, a že to přináší fenomenální výsledky.

Například už jste někdy uvažovali o tom, že

  • každý ve vaší organizaci má právo odmítnout uložený úkol?
  • že nadřízený není nadřízeným, ale kolegou, který prostě jen dělá jinou práci?
  • že týmy sami rozhodují, koho do nich vezmou a koho ne?
  • že o tom, jaké zboží bude v prodejně rozhoduje tým prodejny, nikoliv centrála?
  • že každý pracovník má k dispozici veškeré informace, například denní prodeje všech podnikových týmů, jejich zisky, náklady na výrobu?
  • že každý může vést ostatní - pokud se k němu někdo dobrovolně přidá?
  • že tým může kdykoliv svého vedoucího sesadit?

Dovedete si to představit? Dovedete si představit, že se vaše manažerská pozice odvijí ne od vaší moci popsanou v pracovní smlouvě, ale od toho, jak přispíváte k dobré práci ostatním? Asi těžko. O tom to však je.

Ačkoliv autoři nehovoří o leadershipu jako takovém, ale o inovacích managementu, není pro mě překvapením, že veškeré uvedené příklady a autory navrhované změny jsou o leadershipu.

Pokud neznáte hlavního autora, Garyho Hamela, tak alespoň krátce: je jedním z nejuznávanějších odborníků v oblasti managementu na světě. Je hostujícím profesorem strategického a mezinárodního managementu na prestižní London Business School. Napsal a spoluautoroval několik dalších manažerských bestsellerů. Píše pro Harvard Business Review, Wall Street Journal, Financial Times. Rozhodně nedoporučuji jeho myšlenky odložit do koše se slovy, že „to jsou jen takové akademické žvásty.”

Shrnuto, sečteno, podtrženo: vynikající kniha o managementu, která je, podle mě, určena profesionálům, nebo dost pokročilým studentům managementu. Bez dostatečného nadhledu a přehledu, a to jak v čase, tak v prostoru, tak v různých podnikatelských odvětvích, může být obtížnější pochopit některé pasáže a hlavně jejich hluboké souvislosti. Každopádně knihu vřele doporučuji!

Závěrem si neodpustím jedno upozornění na notoricky známý a notoricky ignorovaný problém.

Většina manažerů, ať už se jedná o členy představenstva, generální ředitele, nebo personální ředitele, si bolestně uvědomuje nutnost dosahovat lepších a trvalejších výsledků. A něco pro to od rána do večera dělá.

Ředitelé organizací, nebo organizačních jednotek, to však většinou dělají tak, že posílají své rozhodující lidi, střední, liniové a projektové manažery na školení a nutí je různými opatřeními k lepším a rychlejším výsledkům.

Snaha je to marná. Takhle to nefunguje.

Jde-li opravdu o významné změny - takové změny, o kterých píší autoři - je třeba začít se sebou samými. S hlubokou vnitřní proměnou sebe sama a svých manažerských paradigmat. Všechny příklady, které jsou v knize uvedené, začaly zevnitř, změnou přístupů těch úplně nejhlavnějších lidí.

Proto se tento druh leadershipu nazývá leadershipem transformačním.

A ještě něco: pokud se rozhodnete se do sebe, týmu či organizace vážně pustit, neodkládejte to! Zabere to pár let. Což - pokud uvážíte, že Vám to může, jak uvádějí autoři, poskytnou náskok na desítky let - není vůbec špatné.

Hodnota obsahu 5
Srozumitelnost textu 5
Odborná náročnost 2

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se