General Systems Theory - Lars Skyttner - 2005

Obecná teorie systémů je těžce interdisciplinární záležitostí. Proto se jí na světě zabývá poměrně málo lidí. Obecná teorie systémů, ačkoliv její počátky lze identifikovat o hodně dříve, vznikla jako samostatné vědecké odvětví teprve v padesátých letech minulého století, a to jako reakce na analytické myšlení posledních čtyři sta let. Ukázalo se, že myšlení, jehož hlavní metodou byla analýza, nebylo schopno vysvětlit chování komplexních celků. A to bez ohledu na to, zda adresované problémy byly z oblasti sociologie, ekologie, fyziky, biologie, psychologie, managementu a mnoha dalších oblastí. Našlo se však pár jedinců, kteří zjistili, že dané problémy mají něco společného. Že existují jakési universální přírodní principy. A v podstatě o tom obecná teorie systémů je.

Co to má společného s leadershipem? Velmi mnoho a troufám si dokonce tvrdit, že s leadershipem v organizacích skoro všechno. Vedení týmů a organizací totiž není ani o tom, jak skvělý specialista v jakékoliv oblasti lídr je, ale o tom, nakolik je schopen vnímat a ovlivňovat celek v jeho širším kontextu. Generální ředitelé organizací obyčejně tento záběr mají, a proto také leadershipu rozumí a jsou schopni být opravdovými lídry. A proto jej také drtivou většinou ve „svých” organizacích od „svých” manažerů chtějí.

A proto jej také velmi zřídka dostávají: leadership si vyžaduje poněkud jiný, integrovanější způsob myšlení, než který jsou schopni specialisté, a je jedno, zda v měkké, nebo tvrdé oblasti, vyprodukovat. Tím nechci v žádném případě znehodnocovat inteligenci specialistů, nebo jejich hluboké znalosti; pouze konstatuji, že leadership není o tom. Až se železnou pravidelností se totiž setkávám s názory, že leadership je o tom, „zařídit, aby někdo něco dobrovolně (rád) udělal” (projektoví manažeři), „dosáhnout vynikajících organizačních výsledků ” (finanční ředitel), nebo, že „leadership jsou psychologické znalosti a měkké dovednosti” (HRM) a podobně. Ano, i o tom je leadership. Avšak zdaleka, zdaleka ne jenom: žádná sebegeniálnější schopnost motivace, či nadprůměrné měkké dovednosti nevedou samy o sobě k leadershipu. Tečka.

Před tím, než se vrhneme do recenze, chci ještě vyjasnit jednu otázku, která vás v této souvislosti možná napadne: nakolik je recenzent, tedy já, kvalifikován recenzovat knihu o obecné teorii systémů?

Docela slušně. Již před dvaceti lety jsem v této oblasti publikoval, a to i v prestižních zahraničních časopisech, řadu vědeckých článků. A také v tom obhájil disertační práci. Pro řešení klasicky neřešitelných fyzikálních úloh jsem používal kvalitativní metody (z teorie katastrof a z teorie bifurkací), které se často používají v teorii systémů.

Abych uvedl jeden konkrétní příklad toho, co jsem dělal. Co se stane, když posvítíte světlem na nějaký průhledný objekt? Ví to každý: podle zákona lomu a odrazu se část světla odrazí pod stejným úhlem a zbytek se nějak zalomí a projde. Je to tak?

Pokud jste tak odpověděli, tak to není odpověď správná. Sorry.

Správná odpověď je, že ne vždycky. Za určitých světelný podmínek (v tomto případě dostatečná koherence a intenzita světla), začnou molekuly objektu měnit své chování a kooperovat se světlem a naopak: světlo mění své vlastnosti (vlnovou délku), což mu umožňuje kooperovat s objektem. Celý systém světla a objektu získává v důsledku této vzájemné kooperace úplně jiné vlastnosti. Zákon lomu a odrazu už zde neplatí (světlo se například odráží do stejného směru, ze kterého přišlo a prakticky žádné už skrz původně průhledný objekt neprochází). Vzniká zde „rozumu se vzpouzející magie”. Tak funguje fyzika.

Je to úplně stejné, jako u transformačního leadershipu. Za určitých podmínek (existence lídra) dochází ke změně organizace, nebo organizační jednotky na úplně něco jiného. Se stejným množstvím finančních, lidských, materiálních, informačních a časových zdrojů se generuje úplně něco jiného. Ne o deset, dvacet, nebo třicet procent. Ale alespoň o stovky. A s větší zábavou a potěšením.

Je to úplně stejné jako v biologii, neurologii, psychologii, umělé inteligenci, ekonomii, ekologii, ... Systémy jsou prostě systémy.

Kniha začíná všeobecným a historickým úvodem do toho, co předcházelo, a co vedlo k obecné teorii systémů. Začíná pár set let před naším letopočtem a končí někdy v padesátých letech minulého století.

Dále se zabývá obecnými koncepcemi teorie systémů a různými přístupy k ní. Pak se věnuje několika vybraným aplikacím z oblasti lidského mozku a myšlení, evoluce, urbanistiky, klimatu a počasí, ekonomie, počítačových virů, umělé inteligence, expertních systémů, paralelních výpočetních systémů a neurálních sítí, kybernetika, teorie organizací a jejich managementu, komunikace, navigace, virtuální reality a z oblasti teorie rozhodování.

Závěrečná část je věnována zamyšlením nad současností a dalším směrováním systémové teorie. V této části také uvádí hlavní odpůrce a kritické výhrady proti obecné teorii systémů a vysvětluje i hlavní důvody tohoto odporu či nepochopení: 400 let trvající koukání úzkou rourou na svět se na zkrátka muselo na lidech nějak podepsat. (

Tedy i na manažerech a jejich podřízených. Nám všem to již poněkud překáží, manažerům v jejich práci již docela dost.
)

Na 536 stránkách velmi hutného textu shromáždil autor, profesor ze švédské vojenské akademie, neuvěřitelné množství nejrůznějších poznatků. Některé koncepty jsou snadno pochopitelné, některé mi daly docela zabrat, několika věcem, obávám se, jsem asi neporozuměl a s jedním prezentovaným pohledem jsem i docela výrazně nesouhlasil. Každopádně to pro mě byla jedna z nejlepších knih, které jsem v poslední době četl.

Mám však problém jí obecně doporučit. Není pro každého. Mohu ji však směle doporučit těm, kteří se v alespoň jednom oboru stali experty, profesionály. Těmto lidem kniha umožní vidět souvislosti jejich specializace i s jinými obory. Pro ty, kteří si ještě svoji parketu nenašli, asi bude kniha působit, podle mého názoru, poněkud nepochopitelně. Pro samotné Systémové specialisty však bude kniha nejspíše příliš přehledovou.

Mé hodnocení knihy je tedy hodnocením pro jednooborové experty čehokoliv:

Hodnota obsahu 5
Srozumitelnost textu 5
Odborná náročnost 3

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se