Five minds for the future - Howard Gardner - 2006

Howarda Gardnera (*1943), světoznámého psychologa na poli lidských inteligencí, jehož teorie se již nacházejí v učebních textech vysokých škol, a jehož kniha Dimenze myšlení vyšla v roce 1999 i v českém překladu, asi netřeba nijak zvlášť představovat. Již jenom jeho jméno zaručuje, že se v jeho knize Five minds for the future (Pět myslí pro budoucnost) dozvíme něco zásadního.

Další věci, proč bychom se měli jako lidé ovlivňující další mnohé (manažeři, lídři, politici, učitelé, rodiče, ...) o knihu zajímat, je kontext ve kterém byla vydána: vznikla v rámci partnerského projektu na Harvardské universitě majícího iniciovat diskusi o roli leadershipu v podnicích, vládě a společnosti, a to za účelem obohacení leadership teorie, zlepšení leadership praktik, a nastavení agendy pro definici budoucího efektivního leadershipu.

Struktura knihy a metody výkladu jsou křišťálově prosté: po obecnějším úvodu Gardner podrobně popisuje jednu mysl po druhé, vysvětluje, k čemu je dobrá a ukazuje způsoby, jak ji udělat lepší. Na závěr tyto mysli shrnuje.

Jím představené mysli jsou Disciplínovaná mysl, Syntetizující mysl, Kreativní mysl, Respektující mysl a konečně Etická mysl.

Ačkoliv každý z nás si určitě hned dovede představit, co pod těmito mysli má Gardner na mysli, ujišťuji vás, že pokud jeden není v tomto oboru odborníkem, asi se nedostane ani na dostřel toho, co jimi Gardner míní. A když se s tím seznámíme blíže a zjistíme, co všechno nám ještě chybí, dostáváme chuť se zlepšit, nebo knihu roztrhat.

Pokud by si naši politici ze všech současných parlamentních stran, členové vlády a členové obou komor parlamentu, přečetli alespoň Respektující mysl, asi by se za sebe hluboce zastyděli, a to možná až tak, že by z důvodů své významné nepřipravenosti na svoji funkci abdikovali. A kdyby si totéž přečetlo přinejmenším šedesát netolerantních a nerespektujících procent našeho národa, muselo by z toho dostat alergickou reakci. Podobný náboj pro podnikání (co znamená dobrá práce?) a politiku (co znamená dobrý občan?) má mysl Etická. Proto si myslím, že tato kniha hned tak v Češtině nevyjde. Rád bych se v tomhle mýlil.

Až budete knihu číst, a já to doporučuji, asi shledáte některé kapitoly slabší jiné silnější. Já za nejslabší považuji Syntetizující mysl, a to ze sémantického a obsahového hlediska. Přes podrobný popis ve mě zůstávají silné pochybnosti o tom, co přesně měl Gardner na mysli. To proto, že do této mysli zahrnul mnohé, ale rozhodně ne všechno. Zahrnul do ní prostý výčet informací, jejich uspořádání, jejich sumarizaci, syntézu, analogie a metafory a další, ale prokazatelně a překvapivě tam nezahrnul podle velmi mnohých expertů pro budoucnost důležité systémové myšlení - systémovou integraci v holarchickém slova smyslu. Takže: zapomněl na to, nebo to tam nedal úmyslně? Nevím.

Naopak za velmi silné, velmi nadstandardní, považuji poslední dvě z Garnerových myslí pro budoucnost, mysl Respektující a mysl Etickou. Jsou zjevně následkem toho, že se Gardner ve spolupráci s Williamem Damonem, Mihalym Csikszentmihalyim a několika další kolegy dvacet let silně angažoval v projektu (= řídil jej) Good Project, majícího za cíl odhalit podstatu dobré (= excelentní, poutavé a etické) práce, dobré spolupráce a dobré hry.

Kniha Five minds for the future není návodem pro jednotlivce, jak konkrétně se v tom či onom zlepšit. Obsahuje však doporučení, co bychom jako společnost měli dělat, a to včetně odstranění stávajících bariér, abychom se v uvedeních kognitivní kategoriích zlepšili.

Pro téměř dokonalý intelektuální prožitek mi v knize chybí ještě jedna, podle mě důležitá, věc. Postrádám zde nějakou ucelenou koncepci, v jejímž rámci by bylo možné usoudit, nebo dokonce dokázat, zda se vůbec, a popřípadě i jak, důležitost představovaných kognitivních schopností v průběhu vývoje lidské společnosti mění, a že právě ty představované jsou pro budoucnost důležité. Ne, že by své mysli Gardner neobhajoval, ale činí to u každé mysli zvlášť a z jiného pohledu, a víceméně jenom na základě dojmů. Nestačí mi, že to říká Gardner, a nestačí mi, že to tak vidí i mnozí mnozí a nestačí mi, že i mě to tak vyhovuje. Kromě toho takových koncepcí "různých důležitých myslí" existuje mnoho. Proto se mu (u mě) nepodařilo rozptýlit pochybnosti, že jím vybraná množina je pro budoucí úspěch jednotlivce, organizací a lidstva postačující.

Přestože pro absenci podkladů, např. důkazů nebo zastřešující logiky, dávám knize poměrně nízkou věrohodnost, vřele jí doporučuji všem těm, kteří mají na starosti nějaké další lidi, nebo je významněji ovlivňují. I když jí možná nakonec, jak jsem již uvedl výše, ve výbuchu vzteku roztrhají.

Výsledné hodnocení

Věrohodnost
65%
Zajímavost
95%
Srozumitelnost
100%
Praktičnost
25%
Přínos pro vedení
100%
Jiné přínosy
80%

O čem vypovídají tato kritéria a jejich hodnoty?

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se