Wiiho zákony

Stává se, že to, co říkáme, nezpůsobuje to, co očekáváme. Neměli bychom se tomu divit. Zákony finského profesora Osmo Antero Wiio (1928 - 2013) jsou obdobou Murphyho zákonů o chybovosti a lidských selhání, tentokráte vztažených na interpersonální komunikaci. První Wiioho zákon je, že „Komunikace se obvykle pokazí, výjimky jsou náhodné.“ Nedivme se tedy a při komunikaci očekávejme, že nezpůsobí to, co očekáváme.

Následují všechny Wiiho zákony. Pověste si je do zasedačky, ať se při schůzích máte na co dívat.

1. Komunikace se obvykle pokazí, výjimky jsou náhodné.
   1. Pokud může komunikace selhat, selže.
   2. Pokud komunikace selhat nemůže, obvykle selže.
   3. Pokud se zdá, že komunikace je ve svém zámyslu úspěšná, je tam někde nedorozumění.
   4. Pokud jste se svým sdělením spokojeni, komunikace určitě selže.
2. Pokud lze sdělení interpretovat několika různými způsoby, bude interpretováno tím způsobem, který maximalizuje škodu.
3. Vždy existuje někdo, kdo ví lépe než vy, co máte se svým sdělením na mysli.
4. Čím více komunikujeme, tím hůře naše komunikace uspěje.
   1. Čím více komunikujeme, tím rychleji se množí nedorozumění.
5. V masové komunikaci není důležité jaké věci jsou, ale jakými se jeví být.
6. Důležitost zprávy je nepřímo úměrná čtverci vzdálenosti.
7. Čím je situace důležitější, tím je pravděpodobnější, že zapomenete podstatnou věc, kterou jste si chvíli před tím pamatovali.