Chybná teorie a praxe motivace

Mnozí manažeři (i rodiče) líčí svojí zkušenost takto:

  • Pokud sledovaný jedinec vybočí ze svého standardu a podá nadprůměrný výkon, a je za to pochválen nebo odměněn, při dalším opakování se jeho výkon zhorší. Vysvětlení: stouplo mu to do hlavy, zpychl, méně se snaží.
  • Pokud sledovaný jedinec vybočí ze svého standardu a udělá chybu, a je za to potrestán, při příštím opakování se to většinou zlepší, Standardní vysvětlení: šel do sebe, více se snaží.

Na základě tohoto pozorovaní a svého vysvětlení pak (někteří) manažeři (a rodiče) trestají a nechválí, což je pravý opak, než doporučuje behaviorální teorie. Ta radí, že pro zdárné učení je nejlepší za nadprůměrný výkon chválit (odměňovat), což je prý navíc také daleko užitečnější, než trestat za výkon podprůměrný.

Takže co?

V tomto příspěvku chci velmi jednoduše ukázat, že pozorování manažerů jsou správná a správné je i doporučení behaviorální teorie. Chybné jsou závěry, které si manažeři z pozorování odvozují a je chybou pokud se někdo podle toho řídí. Není dobré patřit k lidem, kteří mají chybnou teorii i praxi motivace.

Výkon žádného člověka není stále stejným - je totiž ovlivněn nahodilými vlivy. Ať děláte co děláte, nemůžete tyto nahodilé vlivy zcela kontrolovat, ani eliminovat. V praxi to znamená, že výkon hodnoceného jedince bude vykazovat tzv. normální statistické rozdělení.

Pravděpodobnost výkonu pracovníka

Hodně špatné a hodně dobré výkony, tedy excesy, jsou málo pravděpodobné, avšak jsou to ty, kterým manažeři věnují pozornost. Drobným odchylkám od průměrného výkonu, manažeři pozornost nevěnují.

Náš konkrétní obrázek odráží případ, že manažer považuje za excesy 30% pracovníkových výkonů. Na 70% výkonů tedy vůbec nereaguje, neboť spadá do jeho, manažerovy, pásma tolerance. Každý manažer to má nastavené trochu jinak, ale uvedené nastavení je docela dobré: manažerské zásahy (odměny, tresty) jsou ani ne příliš časté, ani příliš řídké..

Ať již na zachycený exces reagují nebo ne, je velmi pravděpodobné, že velmi špatný výkon se příště zlepší a neobyčejně dobrý se zhorší. Excesy jsou totiž málo pravděpodobné a kvůli zákonům pravděpodobnosti je vyšší pravděpodobnost, že každé následné chování vzato dohromady s excesem se bude blížit ke střední hodnotě.. To jsou zákony pravděpodobnosti, které není třeba vysvětlovat spekulacemi o tom, že někdo šel do sebe, nebo že zpychl.

Pro jistotu ještě jednou a v rámečku:

Zlepšení výkonu po trestu za superselhání nebo zhoršení výkonu po pochvale za supervýkon není důsledkem trestu, nebo pochvaly, ale zákona pravděpodobnosti.

Trest, který následuje za nežádoucím chováním, tedy nemá z krátkodobého pohledu žádný výrazný dopad na statistiku chování a tudíž ani výkonů. Z dlouhodobého pohledu, jak vysvětluje behaviorální teorie a potvrzují četné experimenty i pozorování, zmenšuje pravděpodobnost nežádoucího chování. Tento trest (zaměřený na nežádoucí chování) však nedělá s žádoucím vůbec nic a tudíž nelze obecně usoudit, zda se pravděpodobnost žádoucího chování zvýší, nebo ne.

Prostředkem, jak pravděpodobnost žádoucího chování zvýšit, je pozitivní posilování. Jednou z metod pozitivního posilování, je odměna, která za (žádoucím) chováním nastává. Druhou metodou je odstranění něčeho nepříjemného (což lze brát jako formu odměny), které také nastupuje po žádoucím chování.

Efekt posilování (i oslabování) nefunguje v krátkodobých časových intervalech. Naučení se žádoucímu chování (zvyšování jeho pravděpodobnosti), zrovna tak jako odnaučování se nežádoucími chování (snižování jeho pravděpodobnosti), je neurologicky spojeno s "předrátováním" synaptických spojů, které zabere nějaký čas.

Shrnuto, sečteno, podtrženo:

  • Z krátkodobého pohledu vykazuje člověk odchylky ve svém výkonu. A s tím nic neuděláme.
  • Proto je dobré, když už se rozhodneme něco dělat, věnovat se zájmům dlouhodobějším.
  • Můžeme sice snižovat pravděpodobnost nežádoucího chování (například tresty), ale to ještě nemusí znamenat, že pravděpodobnost žádoucího chování se zvýší.
  • Pravděpodobnost žádoucího chování se zvyšuje pozitivním posilováním, které má dvě metody:
    a) za žádoucím chováním následuje odměna,
    b) za žádoucím chováním následuje odstranění něčeho nepříjemného, které jsme tam subjektu předem nastrčili, aby se cítil nekomfortně.
    Kteroukoliv z metod je třeba opakovat. Jenom opakování vede k výsledkům.
    Obě metody fungují, ale b) způsobuje stres a ten, jak známo, vypíná myšlení, imunitní systém a dělá i další věci, které z dlouhodobého pohledu poškozují toho, od kterého bychom rádi zaznamenali nárůst výkonů. Od poškozeného jedince se jich těžko dočkáme.
  • Z uvedených důvodů je v nejlepším zájmu všech zúčastněných stran, aby byl každý nadprůměrný výkon, ač z krátkodobého pohledu pouze statistickým excesem, pochválen.

Dále, na základě výzkumů provedených Gallupovým institutem, doporučuji:

  • Nastavit si svoji osobní citlivost vůči pozitivním excesům tak, abychom měli příležitost pochválit každého člověka, kterého vedeme, přinejhorším jednou týdně.

No a to je vše. Sice stručné, doufám však, že jasné.

Statistika a naše psychologie, také vysvětluje, proč se většinou cítíme mizerně, pokud odvozujeme svůj chování k druhým lidem podle toho, jak oni se chovají k nám:

  • Když se k nám někdo zachová mizerně, zachováme se mizerně i my. Je pravděpodobné, že jeho příští chování bude lepší. A my máme špatný pocit z toho, jak hnusně jsem se k němu chovali.
  • Když se k nám někdo zachová neobvykle hezky, zachováme se hezky i my. Přiště se většinou dočkáme zklamání: za dobrotu na žebrotu.

Snad je každému zřejmé, jak se (statisticky převažujícím) mizerným pocitům z chování druhých vyhnout.

P.S.: Pokud to, co zde bylo napsáno, považujete za chytré, tak za to poděkujte Danieli Kahnemanovi, profesoru psychologie, nositeli Nobelovy ceny 2002 za ekonomii.

P.S.S.: Pokud to považujete za hloupost, tak je to nejspíše proto, že jsem Kahnemanovu myšlenku neobratně interpretoval. V tom případě si přečtěte strany 175 a 176 (začátek kapitoly "Regression to the mean") v jeho knize "Thinking Fast and Slow".

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se