Motiv očekávání - Síla očekávání

Očekávání jsou silná

Chovali byste se při předchozím pokusu jinak, kdybyste dopředu věděli (=očekávali), že Vám tužka může uniknout jako hbitý svišť?

Určitě ano. Asi jako lovec na lovu.

A takhle je to se všemi očekáváními.

Očekávání ovlivňují naše chování.

Říkali jsme si, že mezi základní a dobré manažerské praktiky patří vyjasňování očekávání při přidělování úkolu, plánování, přijímání pracovníka do práce a při mnoha ostatních činnostech.

Je to výborné.

Vytáhnout očekávání z hlubin podvědomí je velmi důležité, protože teprve pak s ním můžete něco dělat. Pokud to neučiníte, pak si také neuvědomujete co vlastně ovlivňuje vaše vlastní chování, nebo chování ostatních a tudíž jej ani nemůžete modifikovat.

Vezměte si například Popelčin a Popelářův syndrom.

Popelčin syndrom

Popelčin syndrom je v literatuře velmi dobře popsán. Stačí si na Google zadat "Cinderella syndrome". Jeden z hezkých článků na toto téma vyšel v The New York Times.

Vlastníky Popelčina syndromu jsou ženy, které očekávají, a to většinou na nevědomé úrovni, příchod prince z pohádky. Že se náhle zčistajasna objeví ON, muž snů, který bude správně vypadat, a který se o vše potřebné postará.

Kde se tyto představy berou? Výchovou a sociální interakcí.

Jaké jsou důsledky? Pro ženu samu děsivé. Nač se rozvíjet, nač se snažit, když stejně přijde ON?

Mužskou analogii Popelčina syndromu objevili při svých výzkumech Fulton A Maddock. Nazval jsem ji Popelářovým syndromem.

Popelářův syndrom

Fulton a Maddock si povšimli, že pracovníci v továrnách, kteří vykonávají nudnou, rutinní a jednotvárnou činnost ji nevykonávají s nadšením, s jiskrou v oku, a že se nesnaží ze sebe vydat to nejlepší. Vlastně že je jejich práce ani tak moc nebaví a přesto jí dělají.

Zjišťovali příčiny a objevili, že většina (přesně 90% !!!) těchto pracovníků trpí Popelářovým syndromem. Tito pracovníci očekávali, že v loterii vyhrají velkou částku peněz, nebo že je zdědí či podobně. Tak proč dělat něco jiného, proč se snažit, když to stejně nakonec dopadne (uspokojivě) úplně jinak?

Jsem názoru, že mít nějaký takový Popelčin, nebo Popelářův syndrom je normální. Pokud si jej uvědomíme, uvědomíme si také jeho malou pravděpodobnost, což už samo o sobě způsobí změn změnu, která se nakonec promítne do změny chování. Tragédií ovšem je, když si svoje omezující očekávání neuvědomíme. Ono tam je a výrazně naše chování ovlivňuje.

Nejvíce nás ovlivňují ta očekávání, která si nejméně uvědomujeme.

Robert Dilts

Dalším, velmi dobře zdokumentovaným důkazem síly vlivu očekávání na člověka, je tzv. placebo efekt. Jedná se o přípravky, které opravdu pozitivně ovlivňují fyziologii, biochemii i imunitní systém člověka přesně do té doby, než se prokáže, že dané přípravky jsou zcela na nic. Určitě jste již o tom slyšeli, nebo četli.

Jenom dodávám, že nejlepší účinnosti placeno efektu se pohybují na úrovni devadesáti procent, běžné jsou okolo sedmdesáti či osmdesáti procent.

Jsou i opačné příklady. Například jeden můj známý v očekávání schůzky se svým šéfem vždy zvracel.

To vše tedy znamená, že

Očekávání neovlivňují pouze chování člověka, ale ovlivňují člověka jako celek.

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se