Sexuální motiv

Vztahy mezi pohlavími, rozpory a konflikty

Pokud akceptujeme, že existují rozdíly mezi pohlavími, musíme se připravit i na to, že mezi nimi budou nevyhnutelně existovat rozpory.

A to je dobře.

Protože z rozporů vzniká změna. Pouze z rozporů.

Píši o tom na jiném místě v souvislosti s konstruktivními konflikty v týmech. Pro krátké zopakování:

  • Mezi rozdílnými objekty existuje vztah rozporu.
  • Vztah rozporu způsobuje změnu.
  • Velikost rozporu mezi objekty je relativní vzhledem ke vztažnému rámci.
  • Konflikt je vyhrocený rozpor, při kterém existuje vztažný rámec, v jehož mezích nemohou objekty v konfliktu koexistovat. Zároveň však existuje nadřazený rámec, v němž jsou objekty ve vzájemně se doplňující jednotě.
  • Výsledkem konfliktu je změna: buď dochází k destrukci původního systému, nebo ke konstrukci systému nového.

Nesnažme se tedy vymýtit rozpory. Nejde nám přeci o to, zabránit změnám.

Nesnažme se je také ignorovat, nebo jim nevěnovat pozornost: pokud rozporům nebudeme věnovat pozornost, pokud je nebudeme ovlivňovat, vyberou si podle svého uvážení buď konstrukci, nebo destrukci.

V zájmu každého manažera by mělo být to druhé: aby vznikalo něco nového a lepšího, než to předešlé.

Konflikt je vyhrocenou verzí rozporů. Tvrdí se, že je to takový vztah, ve kterém nemohou dané věci společně existovat. Ano, je to tak, ale opět je to relativní vzhledem ke vztažnému rámci. Například muž a žena nemohou sdílet stejnou domácnost, ale to neznamená, že nemohou docela dobře koexistovat jeden v Brazílii a druhý na Šalamounových ostrovech.

Pokud se nám tedy stane, že se nám nepodaří zvládnout rozpor a vznikne konflikt, pak i ten je možné a žádoucí zvládnout konstruktivně v rámci nadřazeného systému. Někdy to bude systém psychologické, měkké povahy, jindy to může být systém tvrdého organizačního charakteru; záleží na okolnostech.

Sex versus láska

Ve sci-fi žánru je téměř univerzálním kritériem odlišení lidí od robotů existence emocí. K lidem emoce patří, roboti je nemají.

Organizace si často osobují právo označovat některé emoce za vhodné a jiné za nevhodné. Ti lidé, kteří projevují emoce vhodné, jsou dobří, a ti, které špatné, jsou špatní.

Nejinak je tomu se sexem, který je spojován s pocity vášně a touhy.

Manažeři, kteří se nevyznačují ani průměrnou dávkou emocionální inteligence, ve snaze vymýtit z pracoviště tolik obávané a paragrafy pronásledované harašení, pro jistotu likvidují všechny vášně a touhy. Výkonnější z nich i lásku. A vůbec ti nejvýkonnější úplně veškeré emoce. To je profesionální chování, říkají.

Na profesionalismus manažerů existují i jiné pohledy. Například ten, který říká, že profesionalismus je právě o spojení emocí s ostatními stránkami člověka, o jejich propojení s prací a s organizačními cíli.

Podotýkám, že tento přístup je manažersky podstatně obtížnější, ale přináší podstatně větší radost pro všechny zúčastněné a lepší organizační výsledky.

Nemyslím si tedy, že je profesionálně žádoucí kategorizovat emoce na vhodné, nebo nevhodné. Ani chování. A tím méně podle toho usuzovat na lidi, zda je ten který člověk dobrý, nebo špatný. Projevované emoce a chování, nelze posuzovat mimo rámec kontextu, ve kterém se nacházejí. Smát se není adekvátní na pohřbu, ale je naprosto akceptovatelné v kině na komedii. V podnicích jde o výkon kolektivu. A některé emoce výkonu brání a některé jej v tom omezují. A to již má svoje místo. Být vzteklý není špatné, ani dobré. Být vzteklý na jednání s citlivým zákazníkem asi nepovede k podepsání kontraktu.

Není tedy rozumné odsuzovat emoce jako takové, nebo dokonce jejich nositele. Je však vhodné umět rozlišit, že některé emoce jsou v určitých kontextech omezující a jiné podporující. Touhy a vášně nejsou výjimkou.

Lidé často využívají sexuálních podnětů k dosažení nějakého cíle. Osobního, nebo organizačního. V politice, tajných službách, při prodeji, při ucházení se o místo, při rozdělování prémií a podobně.

Každopádně je chybou ukvapeně usuzovat podle sebe, podle svých motivů, hodnot, přesvědčení a kritérií a na tomto základě odsuzovat. Je opravdu důležité se nejdříve snažit pochopit druhého.

Jedním z podstatných bodů je pochopení rozdílu mezi láskou ve smyslu spirituální existence a sexem jako takovým. Sex se obejde bez lásky, láska bez sexu ano. I v hierarchickém modelu motivů Fultona a Maddocka, který zde rozebíráme, patří lásce a sexuálnímu motivu různá místa: láska patří do kategorie tzv. spirituálních motivů, o kterých budeme podrobněji hovořit později.

Manažeři by měli umět tyto kategorie (alespoň) na pracovišti odlišit. Pokud to neumí, pak se to projeví například tím, že na pracovišti rovnocenně potírají oboje: lásku k druhým lidem a sex. Nebo se může stát, že tyto pojmy zamění: lásku onálepkují jako ukojení pohlavního pudu a divoký skupinový sex vydají za týmovou spolupráci. Obé - identifikace pojmů, nebo jejich záměna - může způsobit značné psychické i organizační škody.

Shrnutí

Rozdíly mezi pohlavími existují, to však neznamená, že k různým pohlavím nelze přistupovat stejně: otevřeně, přímo a bez předsudků.

Mezi muži a ženami docházelo, dochází a bude docházet k rozporům. Rozpory jsou však jediným palivem do motoru změn. Nepotírejme rozpory, ale využívejme je ke konstruktivnímu hledání nových cest, přístupů a řešení.

Pokud člověku chybí emoce, je robotem. Management není o práci s roboty, ale s lidmi. Dobří manažeři umí vnímat, zpracovávat, vyhodnocovat emoce a umí s nimi pracovat v zájmu jednotlivců i celého kolektivu.

Sex a láska jsou odlišné kategorie. Nepleťme si je.

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se