Motivy a jejich hierarchie - Strana 5

Zjišťování motivů

Chceme-li zjistit důvody, příčiny lidského jednání, ptáme se: „Proč?”

Možná, že jste si také povšimli, že tato otázka je nám pokládána, a také my ji ostatním pokládáme, tehdy, jestliže věcí se příliš nedaří: „Proč jsi přišel pozdě?”, „Proč si neudělal úkol?”, „Proč to ještě nefunguje?”

Jestliže otázku „Proč?” pokládáme v problémovém kontextu a pokládáme ji bez vytvoření ovzduší důvěry, raportu s druhým člověkem, dopadne to tak, jak to dopadnout musí: naše otázka je vyhodnocena jako útok. Tím zaženeme druhého člověka do obrany. V tomto stavu, ve stavu obrany, nám druhý člověk opravdu nemá sebemenší důvod otevřít svoje nitro a sdělit nám svoje vnitřní pohnutky k jednání. Pravdu se nedozvíme. Jestliže však budeme trpět falešnou iluzí, že se nám ji podařilo odhalit a svoje další jednání a chování založíme na zjištěných (mylných) skutečnostech, povedou další aktivity nejméně k dalším problémům. Kromě toho, ani proces vlastního jednání ve stavu obrana - útok nepřinese pro zlepšení vztahu vedoucí - vedený nic pozitivního.

Nechci tím v žádném případě říci, že nám druhá strana lže úmyslně. Obranná reakce (například mlžit, mlžit, mlžit) je většinou zcela automatická, přirozená a nevědomá.

Je důležité, abychom se chovali, jednali a ptali tak, aby na druhé straně nebyl důvod spustit obranné mechanismy.

Ptáme-li se „Proč” v v ovzduší vzájemné důvěry, respektu a dělné spolupráce. V ovzduší, kdy druhá strana cítí náš upřímný zájem o její osobu a výsledky, kterých dosahuje. Pak, jako mávnutím kouzelného proutku, zjistíme co danou osobu k danému chování opravdu vedlo.

Jelikož otázka „Proč” je pro většinu lidí asociována s „útokem”, doporučuji jí pokládat velmi obezřetně, popřípadě uvážit, zda nepoložit otázku jinak. Například se mi velmi líbí otázky, které zjišťují pocity, které daný člověk získal. Pocity jsou s motivací, tedy přes pocity se dostáváme k motivaci. Například „Proč to ještě nefunguje?” lze nahradit otázkou „Jaký pocit máš z toho, že to ještě nefunguje?”

Ke zjišťování motivů se podrobněji vrátíme v následujících článcích.

Každé chování má svojí příčinu. Ne všechno chování, je však motivované.

Maslow to ve své teorii lidské motivace vysvětluje takto:

Expresivní chování nemá žádný účel; je to pouze reflexe osobnosti. Hloupý člověk se chová hloupě nikoliv proto, že chce, nebo že je k tomu motivován, ale proto, že takový je. To samé platí, jestliže hovořím basem a nikoliv sopránem. Náhodné pohyby zdravého dítěte, úsměv na tváři šťastného člověka je-li sám, šťastné povyskočení, to jsou ostatní příklady expresivního, nefunkčního chování...

...Můžeme se ptát, zda všechno chování je expresivní a odrážející charakter osobnosti? Odpověď zní „Není”. Mechanické, návykové, automatizované, nebo běžné chování může a nemusí být expresivní. Totéž platí pro většinu chování vyvolaného stimuly. Konečně je nutné zdůraznit, že expresívnost chování a cílené chování nejsou vzájemně se vylučující kategorie. Běžné chování je obyčejně obojího druhu...

Abraham Maslow

Některé časté chyby při zjišťování motivů

Obecné motivy není třeba zjišťovat. Uvedli jsme je v tomto článku. V konkrétních případech motivy zjišťujeme pozorováním, dotazováním a usuzováním. Při usuzování se často dopouštíme dvou chyb:

  • přespříliš zobecňujeme,
  • usuzujeme podle sebe.

Na některé projevy přílišné generalizace, která nevyhnutelně vede k chybám při motivaci, již upozorňoval Abraham Maslow ve svém teorii lidské motivace. Konkrétně píše:

...Většina lidí v naší společnosti má své potřeby částečně uspokojeny a zároveň neuspokojeny. Hierarchický princip je obyčejně empiricky pozorovatelný ve smyslu narůstajícího neuspokojení směrem k vrcholku pyramidy. Někdy je to však úplně opačně....

... každé chování má tendenci být určeno spíše několika současně působícími potřebami spíše, než pouze potřebou jedinou... Většina našeho chování je multi-motivována (multi-motivated)...

Abraham Maslow

Domnívám se, že uvedené Maslowovy poznatky mají v teorii motivace obecnou platnost, a nikoliv pouze omezenou ve vztahu k jeho pyramidě lidských potřeb. Daly by se shrnout například takto:

Existují obecné zákonitosti motivace, které skvěle fungují na lidi, ale které v aplikaci na jedince fungují opravdu málokdy.

Usuzování podle sebe je druhou běžně se vyskytující chybou. Často manažerům, nebo rodičům ani nic jiného nezbývá. Pokud nevědí, co mají pozorovat, jak mají naslouchat, na co a jak se mají ptát a pokud nedovedou vyvolat důvěryhodné ovzduší, pak jim opravdu při posuzování toho, co konkrétně v daném kontextu motivuje druhé člověka nezbývá, než usuzovat podle sebe. Je nabíledni, že vzhledem k odlišným zkušenostem, individuálnímu charakteru a mnoha dalších odlišných faktorů obou stran se mohou trefit jenom zcela náhodně.

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se