Hierarchie motivů
Na základě mnohaletých výzkumů podpořených měřeními došli panové Fulton a Maddcock k seřazení motivů dle jejich síly a robustnosti vlivu na lidské chování:
Je třeba poznamenat, že nemusí tak úplně odpovídat konvenčním představám o lidských prioritách. Některá pořadí se Vám mohou zdát i nelogická. Jsou to závěry výzkumů, které nebyly dělány za účelem, aby se líbily, ale aby byly. Fulton a Maddock píší, že se to zejména týká zjištěného skutečnosti, že spirituální existence je v žebříčku lidské motivace velmi důležitá, a to dokonce důležitější, než je fyzická existence nebo adaptační motive.
Poznámky
Motivy nejsou odměny, ani tresty
Při práci se zvířaty bylo zjištěno, že jejich chování lze ovlivnit vhodně zvolenými odměnami a tresty. Podobné je to i u lidí. Z toho se usuzuje, že odměny a tresty jsou motivy.
Tento úsudek je mylný. Podrobněji o tom pojednával článek Vnější stimul nevede k motivaci.
Behavioralistická teorie pozitivního posilování (viz například Teorie pozitivního posilování, nebo její velmi krátké představení na Vedeme.cz), jejíž závěry z velké části vycházejí ze studia chování zvířat, říká, že chceme-li posílit chování (aby bylo intenzivnější, častější, pravděpodobnější), poskytneme za něj odměnu. Naopak, chceme-li jej oslabit (udělat méně intenzivní, méně častější, méně pravděpodobnější), poskytneme trest. Pokud chceme, aby chování vyhaslo (postupně zmizelo), nevěnujeme mu pozornost. Teorie pozitivního posílení je teorie funkcionalistická: ukazuje, jak věci fungují, nedává však návod na to, co přesně funguje v tom smyslu, že neříká, co přesně posiluje, nebo oslabuje dané chování. To v podstatě znamená, že Teorie posilování není o motivech, ale o nástrojích.
Vnější věci, jako je výplata, benefity, odměny, srážky, diplomy, postavení, větší kancelář, to všechno jsou, nebo mohou být motivačními nástroji, nikoliv motivy. Motivy jsou uvnitř člověka, jsou neviditelné a pouze se navenek projevují chováním člověka.
V organizacích se většina motivačního úsilí manažerů věnuje vnějším pobídkovým faktorům a nástrojů, odměnám a trestům. Když se na přetřes dostane otázka „co lidi motivuje”, vede se jednání o tom, jak je motivovat. To je v pořádku, pokud by se při řešení jak, vycházelo z toho, co opravdu lidi motivuje. Motivují motivy a ty byly předmětem tohoto článku.
Při této příležitosti bych chtěl učinit ještě jednu poznámku ohledně omezené platnosti zmíněného nástroje pozitivního posilování. Bylo zjištěno, a to nade vši pochybnost, že zvířata a lidé nemají ty samé pohnutky a potřeby, jako lidé s výjimkou těch, které se nacházejí na čistě pudové a reflexivní úrovni. Lidské myšlení (kognice), která je systémovou součástí člověka, vnáší do motivace lidí něco výrazně odlišného od motivace zvířat.