To nejdůležitější především

Bez správných emocí není motivace

Ať již motivaci definujeme jakkoliv rozumně, vždy je tam přítomen emocionální prvek. Vždyť účelem motivace, je uvést jedince, řečeno slovy klasické psychologie, do takového kognitivního, konativního a afektivního stavu, který je příznivý pro to, aby daný jedinec dosáhl potřebného cíle.

Přiznejme si, že v businessu je s emocemi velký problém. Je spíše normou, než výjimkou, že se emocím na pracovišti snažíme vyhnout, ať je to již asexuálním business oblečením, nebo tváří pokerového hráče, či pocitově nezabarvenou mluvou, či tvrdým tréninkem těch správných úsměvů na zákazníky. Být rozčilený se u manažerů stále považuje za nepřípustné a vrcholně neprofesionální chování.

Ashforth a Humphrey v anotaci ke své práci „Emotion in the Workplace: A Reappraisal” Human Relations, 48, 1995, 97-125” napsali:

... organizační pracovníci často předpokládají, že emoce je negace racionality a proto na emoce pohlížejí s pejorativním pohledem. To vede k institucionalizaci mechanismů regulujících prožívání a vyjadřování emocí na pracovišti. Je to (1) neutralizace, (2) vyrovnávání, (3) předpisování a (4) standardizace emocí. Na rozdíl od tohoto přístupu zastáváme stanovisko, že emoce a racionalita jsou propojené, že emoce jsou integrální a neoddělitelnou součástí organizačního života, a že emoce často pracují ve prospěch organizace. Toto stanovisko ilustrujeme aplikacemi z motivace, leadershipu a skupinové dynamiky...

Je škoda zanedbávat emoce, protože manažeři se tím zbavují klíče k motivaci a tudíž i k excelentním výkonům svého týmu a organizace.

Ashforth k tomu píše::

...silná motivace a psychologické zapojení nejsou možné bez emocionálního zaujetí na práci, nebo na pracovním kontextu. Tradiční zaměření na úsilí (chování) a očekávání (kognice) oslovuje ruce a hlavu jedince, nikoliv jeho srdce.

Kdysi jsem slyšel podobnou lidovou moudrost:

Natěrač pracuje rukama. Malíř rukama a hlavou. Mistr rukama, hlavou a srdcem.

A ještě jednou Ashforth:

Lídři mohou ostatní přesvědčovat s použitím logiky. Musí však motivovat s pomocí emocí. Lídři musí uchopit emoce za pačesy, protože emoce jsou klíčem k produktivitě, kvalitě a k ostatním faktorům, které vedou k úspěchům organizace.

Slova "motivation," "emotion" and "motion" jsou odvozena ze stejného latinského kořene označujícího pohyb. Jestliže chcete motivovat lidi k pohybu, udělejte to přes jejich emoce.

Na rozdíl od Ashforthova doporučení motivovat přes emoce tvrdím, že jinak to nejde: pokud nejsou nějaké vhodné emoce, není motivace.

Emocím na pracovišti se vůbec dostává od posledního desetiletí minulého století poměrně silné pozornosti. Je to zejména v souvislosti s popularizací pojmu emocionální inteligence a prokázáním jejího významu pro výsledky organizace.

Přestože se přístup k emocím na pracovišti díky popularizaci tomu mění, změny jsou zatím pomalé a malé.

Manažer, ve své řídící roli, se emocemi nezabývá. Práce s emocemi je doménou jeho vedoucí role.

Ne všechny emoce, kterými se vedoucí pracovník zabývá, jsou bezprostředně spjaty s motivací. Namátkou jmenuji pocity beznaděje, nerozhodnosti, neschopnosti. Je patrné, že i tyto pocity ovlivňují konečnou motivaci. Existují nejen emoce, která motivaci brání, některé emoce dokonce iniciují pohyb v opačném směru, než by bylo žádoucí.

Vedoucí pracovník pracuje se všemi emocemi: jak s těmi, které motivaci brání, tak s těmi, které motivaci pozitivně ovlivňují. Problematika práce se všemi emocemi o hodně přesahuje rámec naší problematiky, kterou je „Motivace a vedení lidí ”. Budeme se proto věnovat pouze těm emocím, které jsou bezprostředně pozitivně spjaty s motivací.

Je zřejmé, že jen emoce, které nutkají k pohybu v žádoucím směru jsou pro motivaci ty žádoucí.

Bez správných emocí není motivace.

Nechci, abyste nabyli dojmu, že opak „správných emocí ” je v tomto kontextu synonymem pro „negativní emoce”. Nikoliv. Je dobré si uvědomit, že takzvané negativní emoce, jako je například strach, obavy, zděšení, úlek, nechuť, odpor a další, jsou k něčemu dobré. Emoce jsou totiž naší důležitou součástí. Vyvinuly se dříve, než naše myšlení a umožnily nám v konkurenčním prostředí přežít. Jsou nejrychlejším komunikačním nástrojem. I takzvaně negativní emoce nám pomáhají. Strach, odpor, nelibost - to vše nám dává signál, abychom se něčeho vystříhali. Díky za to, že i tyto emoce máme!

Vzbudit v někom emoce, není žádná věda. Opravdu ne. Vzbudit emoce, které motivují, to již tak snadné není. A právě to je umění motivace. Umění, které tvoří jednu z důležitých součástí umění vedení lidí.

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se