To nejdůležitější především

Tvrdím, že

  • Bez motivace není vedení.
  • Bez správných emocí (například bez nadšení a touhy) není motivace.
  • Bez správné komunikace nejsou správné emoce.
  • Bez sebeuvědomění a sebevedení nelze dobře komunikovat.

Jinými slovy řečeno: pokud někdo dobře nechápe sebe, nemůže zvládnout ani důsledky, které svým chováním a komunikací vzbuzuje v ostatních. Někdy se mu povede to, někdy ono. Někdy motivuje a jindy dělá přesný opak. Ne, že by to chtěl, to ne. Příčina je v tom, že v podstatě „ani neví, co dělá„.

Rozumný člověk nenechává věci náhodě.

Všechny čtyři uvedené teze jsou pro pochopení toho, jak dobře vést a motivovat, naprosto zásadní.

Vzhledem k jejich důležitosti zde podám podrobnější vysvětlení. Na základě tohoto vysvětlení uvedu strategii dalšího postupu sekci Motivace a vedení lidí.

Bez motivace není vedení

Manažeři jsou všeobecně pojímáni jako „lidé, kteří dosahují cílů prostřednictvím jiných lidí”. Manažeři, nebo, chcete-li, vedoucí pracovníci, to nedělají stejným způsobem.

Bernard M. Bass, jeden z nejuznávanějších světových teoretiků leadershipu, ve své práci „Does the Transactional -- Transformational Leadership Paradigm Transcend Organizational and National Boundaries?” uveřejněné v American Psychologist, Vol. 52, 1997 ukázal, že existuje univerzální chápání transakčního - transformačního stylu vedení. Univerzální ve smyslu odvětvovém, kulturním i kontinentálním.

Konkrétně popisuje pět následujících manažerských stylů:

Transformační vedení

Lidé vnímají, že transformační vedení obsahuje nutně tyto čtyři složky:

  • Idealizovaný vliv
    Lídři demonstrují přesvědčení, zdůrazňují důvěru, v těžkých chvílích zaujímají jasná stanoviska, komunikují své nejdůležitější hodnoty, zdůrazňují účel, smysl, zaujetí a etické dopady rozhodnutí. Tito lídři jsou obdivováni jako vzory, vzbuzují hrdost, loajalitu, důvěru a angažovanost ke společné věci.
  • Inspirující motivace
    Lídři komunikují přitažlivou vizi budoucnosti, vyzývají následovníky vysokými standardy, hovoří optimisticky a s nadšením a poskytují povzbuzení a dávají smysl činnostem, které se mají udělat.
  • Intelektuální podněty
    Lídři zpochybňují staré předpoklady, tradice a přesvědčení. V ostatních podněcují nové perspektivy a způsoby dělání práce. Podporují ostatní, aby vyjádřili své ideje a důvody.
  • Individuální přístup
    Lídři přistupují ke každému individuálně. Zohledňují individuální potřeby, schopnosti a aspirace. Pozorně lidem naslouchají, podporují jejich rozvoj, radí, učí a koučují.

Kromě transformačního vedení existují i další způsoby, jak manažeři dělají svojí práci. Využívají podmíněného odměňování, provádějí aktivní management výjimkou, pasivní management výjimkou a nechávají lidi volně jednat (Laissez-Faire). K těmto stylům alespoň krátce:

Podmíněné odměňování

Manažeři se zapojují do konstruktivní transakcí cesta-cíl tak, že za dosažení cílů (kvantitativních či kvalitativních), následuje odměna. Vyjasňují očekávání, směňují s vedeným sliby, zdroje a podporu, zajišťují vzájemně výhodné dohody a dávají vedenému pokyny pro zajištění úspěšného výkonu.

Aktivní management výjimkou

Tito manažeři monitorují výkon pracovníků a v případě odchylky od nastavených standardů přijímají korekční opatření. Aby se vyhnuli chybám a problémům, zavádějí pravidla.

Pasivní management výjimkou

Manažeři neintervenují, dokud se určitý problémy či chyby nestanou opravdu kritickými.

Management Laissez-Faire

Manažeři se vyhýbají zodpovědnosti, nejsou, když mají být, nepomáhají, když je třeba, nesdělují své názory ani tehdy, jde-li o důležité věci.

Výzkumy ukazují, že vzhledem k efektivitě jsou jednotlivé styly seřazeny takto:

  1. transformační leadership jako nejefektivnější, pak
  2. podmíněné odměňování,
  3. aktivní management výjimkou,
  4. pasivní management výjimkou a nakonec nejméně efektivní
  5. management Laissez-Faire

I podřízení si nejvíce cení transformačního stylu vedení.

Proč? No asi proto, že lidi těší, když mohou pracovat rádi (= když jsou motivováni).

Každý manažer při své práci kombinuje všech pět uvedených stylů. Každý manažer, má svůj vlastní profil stylů: jednomu jde v daném kontextu lépe to, druhému ono; jeden dělá při určité příležitosti toto, druhý ono. Z pohledu organizace, lídra i vedených je však nejžádoucnější transformační vedení.

Na Vedeme.cz podporuji rozvoj transformačního vedení. To nazývám vedením. Ostatní uvedené styly, které se orientují na racionální a logické myšlení, na transakční systémy a vnější pracovní pobídky přiřazuji do arzenálu řídícího pracovníka a zabývám se jimi pouze okrajově. (Tím neříkám, že jsou nedůležité. Jsou však k dispozici na mnoha jiných místech: od selského rozumu, přes bohatou literaturu a manažerské kurzy, až po studia na manažerských školách.)

Jestliže tedy píši o vedení, píši o vedení transformačním. A nezbytnou součástí transformačního vedení, tak, jak je dle Bassových výzkumů lidmi na celém světě tento pojem chápán, je inspirující motivace.

Pak je tedy doufám zřejmé, proč tvrdím, že

Bez motivace není vedení.

Jinými slovy: motivace je jednoznačně úloha vedení.

Uvedu analogii: pamatujete si na Brownův pohyb? Mikroskopické částečky nějaká látky se chaoticky pohybují podle toho, jak na ně náhodně naráží molekuly kapaliny, ve které se nacházejí. Měřeno v nějakém delším časovém intervalu se však v podstatě nikam neposunout, střed jejich pohybu je prakticky na místě. Pokud je kapalina ochlazena na teplotu absolutní nuly, neděje se nic - stojí všechno. Jednou z důležitých a nezastupitelných funkcí vedení je kapalinu rozmrazit, aby vůbec pohyb začal, druhou funkcí je dát danému pohybu žádoucí směr. Rozhýbat a usměrnit, to je to, oč tu běží.

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se