Akceptace, empatie a autenticita vůdčí osobnosti

Empatie - porozumění vcítěním

Empatii lze projevovat, jenom pokud druhého akceptujeme.

Empatie je schopnost projevující se tím, že s různou mírou přesnosti zachycujeme aktuální prožívání druhého člověka. Empatii lze chápat jako pocitově nesený způsob poznávání jiného jedince, jenž se projevuje ochotou a snahou co nejpřesněji vnímat, zachytit a pochopit jeho aktuální i potenciální vnitřní svět se všemi subjektivními významy a pocity.

Empatie umožňuje vnímat subjektivitu (jinou mapu světa) jiného člověka.

Uskutečňuje se tak, že si člověk představuje co nejživěji a nejpřesněji aktuální duševní svět druhého člověka, tedy to, jak druhá osoba vnímá, prožívá a hodnotí. (V Kapitolách o vedení jsme si na to vysvětlovali několik pomocných technik). Pak toto poznané sdělujeme druhému člověku. Při vciťování se do světa druhého však opět nejde k posuzování tohoto světa.

Dostatečně empatické je ten, kdo zkušenost druhého umí prožít jako zkušenost vlastní. C. R. Rogers o tom napsal:

Empatií bych rozhodně nenazval stavem, protože se domnívám, že je to spíše proces než stav... Způsob, jak být s jiným člověkem vciťujícím způsobem, má mnoho stránek. Znamená to vstoupit do soukromého světa jiného člověka a být v něm jako doma, tedy citlivě v každém okamžiku vnímat měnící se významy, ať již se jedná o strach, vztek, něžnost, zmatek nebo cokoli, co určitý člověk prožívá. Dočasně žijeme životem druhého, jsme opatrní, nehodnotíme, pociťujeme i ty významy, jež nejsou plně uvědomované, a varujeme se odkrýt u druhého zcela nevědomé skutečnosti, neboť by to mohlo být příliš ohrožující a nebezpečné... Jste důvěrným průvodcem člověka v jeho vnitřním světě. Poukazováním na možné významy v průběhu jeho prožívání napomáháte zaměřit se na takové užitečné momenty, které umožňují prožívat plněji další posun v oblasti prožívání... Být s jiným člověkem znamená, že necháte stranou vlastní hlediska a hodnoty a vstoupíte tak do světa jiného člověka bez předsudků. Dáte stranou i sami sebe, a to dokáže jedině taková osoba, která si je natolik jistá sama sebou, že ví, že se neztratí v cizím a někdy bizarním světě druhých osob a kdykoli si to bude přát, bude se moci bezpečně vrátit do svého vlastního světa... Snad tento popis objasnil, že být empatickým je komplexní, náročný, silný, ale subtilní a jemný proces. Zážitek porozumění má značný vliv na další růst.

Empatie se neprojevuje pouze ochotou porozumět, ale také schopností porozumět. Komunikační zdatnost, zejména umět naslouchat a pozorovat i neverbální projevy a umět jim dávat adekvátní význam, je podmínkou. Konkrétně se jedná o aktivní naslouchání, empatické poznámky, zrcadlení, parafrázování, reflexi a některé další. O tom všem jsme již v Kapitolách o vedení psali.

Které zkutečnosti empatii podporují a které jí kladou překážky?

Opět, stejně jako u akceptace, schopnost být empatický velmi koreluje s osobní zralostí a vnitřní stabilitou. To úzce souvisí s požadavkem na úroveň a pravdivost sebepoznání. Platí totiž, že člověk může plně pochopit pouze to, s čím má vlastní reflektovanou zkušenost. Nejsem-li schopen zachytit svoje vlastní vnitřní prožívání, umět jej přijímat a diferencovat, je nepravděpodobné, že to, co neumím ani u sebe, budu umět u jiných.

Empatii tedy usnadňuje případná vnitřní podobnost s druhým člověkem a obdobné životní zkušenosti.

Schopnost empatie se také zvyšuje výcvikem, praxí a zkušenostmi.

Vidět v akci někoho, kdo je vysoce empatický, je opravdu zážitkem. Takových lidí však moc není. Například manažeři, kteří jsou obyčejně velmi obratní při obchodním vyjednávání, nebo ve schopnosti přesvědčit ostatní o své pravdě, by si rozhodně neměli myslet, že je to totéž; že to znamená porozumět druhému. Není tomu tak. Má to zejména jiný účel a odehrává se to v jiném vztahovém rámci.

Například obchodník, který chce prodat, a to obchodníci obyčejně chtějí, sleduje své vlastní cíle. A tento prvotní rámec „chci prodat” mu znemožňuje akceptovat a pochopit druhého. Jestliže by to však obrátil a jako prvotní vztahový rámec by měl „nejdříve se snažit pochopit” a teprve „pak prodat”, je to jiné. Jde to. Vím to, že to jde. Mám štěstí, že jsem během posledních padesáti let jednoho takového obchodníka poznal a znám: pan Jindřich Petříček z NN mi již dlouhá léta prodává produkty své firmy. prodává, avšak jakoby na pozadí jím vytvořeného vztahu. Opravdu se mi snaží porozumět. Cítím to. Přistupuje ke mě nikoliv jako objektu prodeje, ale jako k člověku. A díky tomu nemají jiní obchodní zástupci u mě šanci. Velmi pozitivně vnímám, že množství obchodníků, kteří alespoň projevují ochotu mi porozumět, se zvyšuje. Snažím se jim situaci ulehčit a pomáhám jim, aby se jim to povedlo a i já se snažím jim porozumět. Těším se na dalších padesát let.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se