Senzorická, krátkodobá a dlouhodobá pamět: k čemu jsou a jak fungují

V kapitole Hodnoty, kritéria a jejich sdružování či kouskování (chunking) jsme pojednávali o krátkodobé paměti a o její schopnosti shlukovat informace do informačních bloků. Všímali jsme také, jak této schopnosti krátkodobé paměti využít při vedení lidí.

Krátkodobá paměť však není jedinou pamětí, který máme, a kterou používáme. Pojďme si udělat krátký přehled. Ttao znalost se nám bude v příštích kapitolách hodit.

Senzorická paměť

Senzorická paměť nám slouží k velmi krátkému uchovávání naší senzorické zkušenosti, toho, co vnímáme našimi pěti smysly. Doba, po kterou zůstává zachycená informace v této paměti uložená činí pouze několik sekund.

Krátkodobá paměť

V této paměti uchováváme vědomé informace. Jsou to informace, které jsou právě aktuální. Například právě přečtený text, zachycená věta apod. Informace do krátkodobé paměti přicházejí buď z naší senzorické paměti, nebo je „vylovíme” z naší dlouhodobé paměti.

Doba, po kterou je informace v krátkodobé paměti činí zhruba 30 sekund. Pokud se na něco koncentrujeme dobu delší, než oněch zmíněných 30 sekund, vstupuje do hry sekundární proces (pracovní paměť), který nám umožňuje se na něco koncentrovat déle, než je schopna sama krátkodobá paměť.

Velikou zvláštností krátkodobé paměti je omezenost její kapacity na cca sedm plus mínus dva informační shluky (Miller, 1956). Shluk může představovat například jedno písmeno, nebo také jedno slovo, nebo také jednu větu apod. Ne kapacitou, ale právě individuálními rozdíly při shlukování informací v krátkodobé paměti se velmi lišíme. Tréninkem efektivního shlukování lze kapacitu krátkodobé paměti podstatně zvýšit.

Co se stane, je-li kapacita krátkodobé paměti překročena? Stane se to, že náhle něco, co právě máme na paměti, zapomeneme. Například jestliže nám někdo diktuje své telefonní číslo a my si při tom dostatečně naši krátkodobou paměť nevyčistíme, pak z ní něco, a to prakticky okamžitě, zmizí do nenávratna. Buď to, co jsme měli na jazyku, nebo kus telefonního čísla, atp.

Dlouhodobá paměť

Konečně něco, co je podobné paměti důvěrně známého počítače! Říká se, že její kapacita je prakticky neomezená a že jí de facto umíme využívat jenom velmi, velmi málo. Informace do ní vstupují pouze z krátkodobé paměti, ale zdaleka ne všechny. Pouze ty, které pro nás osobně mají nějaký zvláštní význam. Asi si pamatujeme, jak chutnal první polibek (či co), nepamatujeme si, jaké jsme při tom měli boty. I když oboje prošlo přes krátkodobou paměť.

A jsou i další důvody, proč jsou informace přesouvány z krátkodobé, do dlouhodobé paměti. Pamatujeme si totiž i spoustu maličkých nesmyslů, které si ani pamatovat v podstatě nechceme, a které pro nás nemají, zdá se, žádný význam.

Zapomínání

Někdy je zapomenout milosrdné, někdy nepříjemné. Někdy se ani informace do dlouhodobé paměti nedostane, jindy dostane, ale postupem času vybledne a následně zmizí. A někdy tam informace dokonce je, ale neumíme si ji pouze vybavit.

Zkrátka zdaleka nejsme jako počítač.

Komentáře   

 
+2 # Dlouhodobá paměť
2010-06-18 13:13
Asi si pamatujeme, jak chutnal první polibek (či co), nepamatujeme si, jaké jsme při tom měli boty. - Jo, tak to já bych si pamatovala právě ty boty.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
-1 # Možnost jak si udržet znalosti v dlohodobé paměti a omezit zapomínání
Jan Čech 2011-01-16 12:37
Nyní existuje možnost v podobě počítačového programu, který pracuje s křivkou zapomínání a úspěšně dokáže přesunout znalosti z krátkodobé paměti do dlouhodobé paměti a zabraňuje tak zapomínání. www.memostation.net
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se