Síla a význam přesvědčení

Přesvědčení o tom zda něco dokážeme, nebo nedokážeme, zda něco je, či není možné, zda něco je, či není má ohromnou sílu. Při vedení lidí, který se zabýváme, je nejen vhodné, ale naprosto nutné si to velmi dobře uvědomit.

Příkladem síly přesvědčení může sloužit například známý placebo efekt.

V medicíně je bezpočet seriózních důkazů o tom, že pacienti, kteří věří, že jim podávaný lék pomůže, se uzdravují bez ohledu na to, zda lék má léčivou sílu, nebo ne.

Například: U pacientů, kteří věřili, že berou léky na snížení tlaku, došlo v průběhu tří týdnů k jeho výraznému snížení. Tisíce postarších amerických Číňanů, kteří se narodili v nepříznivých astrologických letech, zemřeli na rakovinu daleko dříve, než ti, kteří trpěli tou samou nemocí, ale narodili si v „dobrých letech”, zatímco u „bílých lidí” , kteří na nějaký čínský astrologický kalendář nevěří, nebyla tato korelace objevena. Třicet až čtyřicet procent pacientů přestalo trpět bolestí zubů poté, co dostali injekci (placebo) proti bolesti.

A dalších příkladů existuje bezpočet. Ukazuje se, že placebo má příznivý efekt ve dvaceti až devadesáti procentech případů, a to v závislosti na okolnostech experimentu. Jako střední odhad můžeme brát hodnotu 50% až 60%.

Nejrozšířenější hypotéza snažící se vysvětlit příznivý efekt placeba je hypotéza psychologicko-sociální:

Přesvědčení pacienta a naděje na uzdravení v kombinaci s pacientovou sugestibilitou mohou mít významný biochemický dopad. Senzorická zkušenost a myšlení mohou ovlivnit tělesný neurochemický systém, který působí na ostatní biochemické systémy, hormonální a imunitní včetně. Pozitivní efekt není způsoben pouze pozitivní vírou, ale také pozitivní komunikací ze strany lékaře.

Toto hypotéza je v souladu s běžným poznatkem, selským rozumem, že osobní postoje a přesvědčení mohou velmi ovlivňovat dobrý fyzický stav a rychlost rekonvalescence ze zranění nebo nemoci.

Sociálně-psychologická hypotéza dochází v poslední době (2004, 2005) potvrzování ze strany neurologů. Myslím, že tuto hypotézu můžeme brát jako jedno z našich východisek pro efektivní leadership.

Úroveň přesvědčení, hodnot a identity, má tedy co do činění s autonomní nervovou soustavou. Autonomní nervová soustava řídí naše hladké svaly, a tím ovlivňuje náš krevní tlak, tep, zažívací soustavu, velikost oční panenky, autonomní nervová soustava také řídí činnost našich žláz. A to vše řídí bez našeho vědomého úsilí.

Což vysvětluje, z jakého důvodu nám začne bušit srdce, nebo se svírat žaludek, nebo zrudneme, jsou-li torpédovány naše nejvnitřnější přesvědčení, hodnoty a naše identita, to vysvětluje proč nás ochromuje strach, jsme-li přesvědčeni o nějakém nebezpečí. To vysvětluje, proč inertní homeopatika, nebo alternativní terapie jsou často účinná. To vysvětluje, proč jsou některé oficiální léky tak účinné, dokud není publikováno, že jsou k ničemu...

Přesvědčení může být posilující, nebo omezující - vzhledem k tomu, co chceme.

Přesvědčení samo o sobě žádného cíle nedosáhne. Ale podpoří ostatní složky osobnosti tak, že to významně ovlivní chování a tedy i celkový výsledek. Při léčení nemocí placebem je to 50 až 60 procent. Nakolik si myslíte, že přesvědčení ovlivní konečný výsledek? Méně to asi nebude, že?

Malý test: dejte si na podlahu prkno a přejděte jej. Je to snadné, že? A dejte si to samé prkno pěkně do výšky, třeba mezi dva domy. A zkuste jej (stačí v duchu) přejít znovu. To samé prkno. Ten samý člověk. Avšak s různým přesvědčením.

Přesvědčení, ať posilující, nebo oslabující má tendenci se splnit.

V jedné organizaci, u které jsem nově pracoval, se mi na můj dotaz, proč byl o prázdninách takový propad, dostalo odpovědi: „Každý přece ví, že o prázdninách obchody nejdou.” Podíval jsem se na historii, a opravdu: od založení firmy, což bylo šest let, šly obchody o prázdninách opravdu špatně. Vždy byla ztráta. Příští rok, a léta další, kdy jsem měl možnost ovlivňovat přesvědčení, byly z hlediska obchodu letní měsíce, jako každý jiný měsíc. Ani horší, ani lepší. O prázdninách se zkrátka prodávalo stejně. Změna přesvědčení se zkrátka promítla do změny chování.

Lidé se ani tak moc nepokoušeli stavět letadla, dokud jim jeden „šílenec” neukázal, že stroje těžší, než vzduch, mohou létat.

Nejvíce nás ovlivňují ta přesvědčení, o kterých ani nevíme.

Před několika lety, jsem se na vlastní kůži seznámil s důkazem síly podvědomého přesvědčení. Běžně jsem v té době zdolával horolezecké cesty stupně obtížnosti pět, tu a tam, po velikém vypětí, šestky a o sedmičkách jsem si nechával jenom zdát. Na ně jsem zatím neměl (= byl jsem přesvědčen). Jednoho dne jsme s kamarádem zdolávali jednu pěknou pětku za druhou. A když jsem se vrátil z jedné obzvláště pěkné, kamarád mi oznámil, že jsem se spletl a že pětková cesta je ta vedle. A že já vylezl sedmu. Bác ho. A protože mi ta cesta připadala docela snadná, rozhodl jsem se, že si podpořím sebevědomí a dám ji ještě párkrát. Fajn. Jdu do toho. Ale už jsem ji nedal. Prostě něco ve mě vědělo, že je to sedma a tedy nad moje síly.

Přesvědčení dávají silný rámec našemu chování.

Rámec není špatné slovo. „Chovat se v rámci” nabuzuje dojem, jakoby chování mimo rámec nebylo možné. Což je přesně ten dojem, který by vzbudit mělo.

Podobně, jako hodnoty, dávají i přesvědčení silný rámec našemu chování. Hodnoty rámcují naše chování z hlediska důležitosti, přesvědčení jej rámcují z hlediska možnosti, respektive vhodnosti. Chování, které je mimo náš rámec, prostě dělat nebudeme. Například se nebudeme pouštět do věcí, o kterých víme, že jsou nemožné.

Rámec přesvědčení

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se