Hodnoty, kritéria a jejich sdružování či kouskování (chunking)

V předchozím článku Příčiny lidského chování jsme si již ukázali, byť jen krátce, význam, jaký mají hodnoty a kritéria pro naše chování. Nyní si hodnoty a kritéria rozebereme daleko podrobněji.

Ukážeme si, jak s hodnotami a kritérii pracovat na osobní úrovni i úrovni mezilidských vztahů, při vedení lidí. Použijeme k tomu techniku „chunking”, který v tomto článku podrobně popisuji.

Ukážeme si, jak a k čemu vytvářet hierarchickou stromovitou strukturu hodnot, jak propojovat hodnoty zdánlivě nepropojitelné, jak se dopátrat významu ne příliš přesně specifikovaných hodnot. Ukážeme si také, jaké má propojování hodnot souvislosti se způsobem našeho myšlení a ukážeme si, který z nich patří zejména do kompetence vůdčí osobnosti. Zároveň si ukážeme, jak hodnoty souvisí s naplňováním základních lidských potřeb a jak tyto potřeby souvisí s Diltsovým úrovňovým modelem.

Pojem Chunkingu

G. A. MillerPojem „chunk” zavedl do psychologie George A. Miller, proslavený profesor psychologie na Princetonské univerzitě, ve své práci z roku 1956, The Magical Number Seven, Plus or Minus Two: Some Limits on our Capacity for Processing Information.

Miller si povšiml, že zatímco některé lidské kognitivní úkony odpovídají modelu „kapacity kanálu” a jsou charakterizovány zhruba stejnou kapacitou v bitech (bit = jednotka informace), krátkodobá paměť taková není. Výsledky jeho studií mohou být charakterizovány asi tak, že krátkodobá paměť má kapacitu zhruba „sedm, plus minus dva informační bloky” (chunks). Miller píše:

U binárních položek je rozsah krátkodobé paměti okolo devíti, a ačkoliv v případě monosylabických anglických slov padá k pěti, rozdíl je daleko menší, než odpovídá hypotéze konstantní velikosti pamatované informace. Rozsah krátkodobé paměti se zdá být skoro nezávislý na počtu bitů v porci (chunk), přinejmenším u dosavadních studií...

Rozsah krátkodobé pamětiPřeloženo do normální řeči: dle hypotézy si v krátkodobé paměti udržíme sedm plus mínus dva informační bloky, přičemž velikost informačního obsahu (v bitech) může být velmi odlišná. Můžeme si tedy pamatovat sedm písmen, nebo taky sedm slov, nebo také sedm vět či sedm básniček. Je to jedno, stále je to sedm (plus mínus dva) nějakých bloků. Z hlediska celkového zapamatovaného informačního obsahu je to však velmi odlišené: sedm písmen (7 písmen), desítky písmen (7 slov), stovky písmen (7 vět) a tisíce písmen (7 básniček).

Millerova hypotéza o fungování naší paměti se mnoha následnými studiemi potvrzuje. Ne, že bychom ji nepoužívali již v dávných dobách - viz například spojení - sedm dní v týdnu, Sněhurka a sedm trpaslíků, sedm divů světa, sedm smrtelných hříchů, sedmé nebe, sedm samurajů, sedm statečných, sedm čaker, sedm kulí jako v Sarajevu, nebo - jako maximum pamatovatelného: „Za devatero horami a devatero řekami ... ” - ale teď o tom víme a můžeme tuto znalost vědomě používat a tak kultivovat naše fungování.

Z hlediska učení se něčemu a pamatování si něčeho je zcela jistě vhodné, aby informační bloky k zapamatování, kterých je pouze sedm (plus mínus dva), měly co největší obsah informace. Technikám, jak to udělat, jak jednotlivé informace sdružit do větších informačních bloků (chunks), se říká chunking.

Chunking má, kromě již uvedeného učení se a pamatování si, také velký význam z hlediska mezilidské komunikace. Pro nás je zajímavý s ohledem na vedení lidí. V neurolingvistickém programování se této techniky mimo jiné s úspěchem používá i pro ujasnění významu hodnot a kritérií a pro jejich intra a inter personálnímu sjednocení. Níže si ukážeme jak.

Před tím si však krátce ujasníme, co to hodnoty a kritéria vlastně jsou

Hodnoty a kritéria

Hodnoty, to je něco, co je pro nás důležité. Odpovídají nám na otázku, proč? Proč to děláme? Dávají význam našemu chování a rámcují jej z hlediska dosahování cílů. Jsou naším významným motivačním faktorem.

Zdraví, kariéra, bohatství, harmonie, fyzická kondice, láska, spokojená rodina, hezký vzhled, přátelé - to všechno jsou příklady hodnot, které máme. Každý z nás má nějaké hodnoty.

V tomto ohledu - jaké máme hodnoty - jsou zajímavým studijním materiálem televizní reklamy.

Jsme v nich v podstatě vyzývání k uspokojení nějaké hodnoty prostřednictvím vlastnění nějakého výrobku: plenky (= spokojené a zdravé dítě), prostředek na vrásky (= mladistvý vzhled), geriavit (= užívání si života plnými doušky), auto č. 1 (= spokojená rodina), auto č. 2 (= významné společenské zařazení), kinder vajíčko (= užívat si, hrát si, tvořit, radovat se), atd., atd.

Budete-li mít chvilku náladu a čas, podívejte se rozhodně na televizní reklamy. Myslím, že snadno poznáte, jaké preferované hodnoty má - podle profesionálních výzkumů - naše populace, nebo nějaký zákaznický segment.

Je normální, že různí lidé mají různé hodnoty. Každý má svoji mapu světa, že? Jeden může mít za hodnotu klid, druhý vzrušení. Horší je, když se jejich různé hodnoty navenek projeví destruktivně; tak, že to poškozuje zájmy pracovní skupiny. Je normální, že i my, na osobní úrovni, máme různé hodnoty. Například práce a rodina. Horší je, když se naše různé hodnoty dostávají do rozporu; například takového, který nám brání v učinění rozhodnutí: „Mám být ještě v práci, nebo se věnovat rodině?”

Stává se - a je to spíše pravidlem, než výjimkou - že pod stejně slovně vyjádřenými hodnotami si různí lidé představují něco docela jiného. Například hodnotu „hezký vzhled” si může jeden člověk spojit hlavně s fyzickým vzhledem, druhý hlavně s oblečením a třetí hlavně s barevností vlasů. Tato nedorozumění jsou důsledkem toho, že hodnoty nejsou obvykle slovně vyjádřeny jako konkrétní činnosti, nebo věci, nemůžeme je vidět a nemůžeme si na ně sáhnout.

Neurolingvistické programování používá na řešení rozporů v hodnotách právě techniku chunkingu.

Kritéria jsou standardy, podle kterých děláme úsudky.

Například podle nějakých kritérií usuzujeme, že někdo je to dobrý a někdo špatný člověk. Nebo zda je hloupý, či chytrý. Nebo zda je to drahé, nebo levné.

Kritéria používáme na různé (Diltsovy) úrovně naší zkušenosti: na prostředí, chování, znalosti a dovednosti. A, pochopitelně, i na hodnoty. Jak (= podle jakých kritérií) poznáme, že daná hodnota, například hezký vzhled, je naplněna? Nebo jak (= podle jakých kritérií) poznáme, že je tato hodnota důležitější, než ta druhá?

Je normální, že různí lidé mají různá kritéria. Například do jaké míry je etické podvádět, nebo jaké chování při firemní schůzi je akceptovatelné. Horší je, když různá kritéria vedou k destrukci.

A opět: neurolingvistické programování používá techniku chunkingu na řešení rozporů mezi často si odporujícími kritérii.

Pro vedení lidí, aby působili v synergické jednotě, je vhodné si techniku chunkingu hodnot a kritérií osvojit.


Chunking techniky

Princip techniky je opravdu jednoduchý:

Při chunkingu se nemění hodnoty, nebo kritéria, ale tím, že je sdružujeme, jim dáváme nový, širší význam.

Jinými slovy řečeno chunking rozšiřuje mapu světa lidí. Při chunkingu se objevují nové možnosti. A jestliže je současný stav problém, nové možnosti poskytují možnost řešení.

Existují tři typy chunkingu: chunking down, chunking up a chunking laterally (rozporcování, připojení a propojení).

Chunking down - rozporcování

Někdy je na závadu, je-li informační sousto příliš veliké. V tom případě napomáhá rozporcování na menší kousky. Jak sníte celý meloun? Tak, že jej rozporcujete a sníte kus po kuse.

Například pro novomanžele může být velikým překvapením, když zjistí, že jejich dosud deklarovaná společná hodnota „dobré jídlo”, představuje v praxi pro každého ale úplně něco jiného. Flák krvavého bifteku versus kousek čerstvého ovoce. Zde by (před svatbou) pomohlo ujasnění si součástí toho, co pro každého z nich představuje daná hodnota. I v pracovním kolektivu dochází, není-li vyjasněn obsah hodnoty, ke sporům.

Je dobré zkonkretizovat obsah nejasných pojmů určitými typy dotazů:

V případě hodnot se ptáme: „Jak přesně poznáš, že daná hodnota je naplněna?”, nebo „Můžeš mi dát nějaký konkrétní příklad?”

Pro kritéria se ptáme: „Podle čeho přesně tak usuzuješ?”

Například hodnota zdraví se může skládat z těchto částí: zdravé zuby, dobrý tlak, nebolavé klouby, dobré oči a dobré zažívání. Jejich naplnění poznám tak, že zdraví zubů a dobrý tlak mi potvrdí lékař (jeho slova jsou důkazem), nebolavé klouby poznám podle toho, že mě ani po namáhavé práci klouby nebolí, atp.

chunking down
Chunking down

Chunking up - připojení

Chunking up technika spočívá v nalezení společných znaků obou prvků a tím je zařazujeme jakési vyšší kategorie či třídy, která tyto společné znaky obou prvků má.

Za účelem připojení do nějaké kategorie se ptáme: „Co mají oba prvky společného?”

Jakou bychom mohli udělat nadřazenou třídu pro hodnoty „zdraví” a „láska” ? Co mají oba prvky společného? Například „spokojený život”. Naplněním každé z uvedených hodnot totiž vyvoláváme pocit spokojenosti.

chunking up
Chunking up

Všimněte si, prosím, že technikou chunking up a chunking down vytváříme jakousi stromovitou a hierarchickou strukturu hodnot. V této struktuře zahrnují hodnoty na vyšší úrovni všechny hodnoty, které jsou na dané větvi pod nimi. Hodnoty na vyšší úrovni jsou pro nás důležitější, než hodnoty nižší.

Při sdružování hodnot do kategorií směrem nahoru je vhodné (viz např. knihy Stephena R. Coveye o sedmi návycích a time managementu) respektovat to, že správně stanovené hodnoty - to jest ty, jejichž naplnění nám konec konců přinese hluboké uspokojení - by měly naplňovat základní životní potřeby člověka. Konkrétně S.R. Covey ve své knize „Krok za krokem, to nejdůležitější především”, Votobia, 1996, píše:

Existují určité věci, které jsou pro naplnění lidského života naprosto zásadní. Nejsou-li uspokojeny základní životní potřeby, cítíme se prázdní, neúplní...

Stephen R. Covey

Ale ať už na úrovni vědomí tyto potřeby plně uznáváme a oslovíme je, či nikoliv, hluboko uvnitř víme, že tam jsou. A jsou důležité. Můžeme si je potvrdit svou vlastní zkušeností. Můžeme si je i potvrdit zkušeností jiných lidí. A můžeme si je potvrdit naší společnou lidskou zkušeností sbíranou po staletí na celém světě.

Základní životní potřeby člověka (viz. Stephen Covey) jsou čtyři: fyzické, sociální, mentální a duchovní. Každá z nich je životně důležitá a každá z nich, není-li uspokojena, významně snižuje kvalitu života. Zároveň je důležité vědět, že jsou spolu vzájemně propojeny a tvoří nedělitelný celek. Každá část ovlivňuje zbývající části i celek současně. Tyto základní lidské potřeby lze metaforicky vyjádřit ve snadno zapamatovatelný imperativ: „Žít, milovat a být milován, poznávat, nechávat odkaz.” Fyzické potřeby jsou potřeby existenční: bydlet, mít jídlo, zdraví, ekonomické zajištění. Sociální vztahy (emocionální inteligence) jsou vyjádřeny v „milovat a být milován”. Mentální oblast (IQ) je o rozvoji, růstu, poznávání. A konečně duchovní zahrnuje smysluplnost naší existence, pocitu prospěšnosti a harmonie se sebou a svým okolím.

Chtěli-li bychom přiřadit tyto základní lidské potřeby do Diltsova hierarchického modelu, jde zejména o úrovně identity a sounáležitosti (spirituality). Ať je nazveme jakkoliv, naplnění základních lidských potřeb či naplnění obsah úrovně identity a sounáležitosti je pro kvalitní život zcela nezbytné. A pro člověka, jehož činností je vedení lidí, je absolutně zásadní.

Připojení hodnot (chunking up) jednotlivých členů kolektivu do nějakých organizačních hodnot, je důležité. Budujeme-li organizaci, nebo její organizační kulturu, zdola, de facto vytváříme technikou chunking up společné organizační hodnoty; takové hodnoty, které zahrnují hodnoty každého jednotlivce. Přichází-li do týmu, kde jsou již organizační hodnoty vytvořeny, nový pracovník, není chunking up obecně příliš pohodlný. To proto, že má-li nový pracovník hodnoty, které nezapadají do již vytvořených společných kategorií, museli bychom vytvořit kategorie nové. V tomto případě je lepší použít spíše techniku propojení hodnot (chunking laterally).

Chunking laterally - propojení

Při propojování hodnot jde o nalezení asociace, nalezení něčeho, co oba dva zdánlivě neslučitelné prvky slučuje. V hledání vhodného propojení nám pomůže, jestliže si uvědomíme platnost universálního zákona systému našeho vesmíru: „Vše souvisí se vším.”

Nejčastěji propojení provedeme tak, že konstatujeme, že: „Hodnota1 je jako hodnota2, protože ... ” (metafora).

Často též hodnotu1 nebo hodnotu2 pojmenujeme trochu jiným jménem, a to tak, že se v podstatě pojmy překrývají (předefinování).

Můžeme také používat slovní spojení v tom smyslu, že existence jednoho umožňuje existenci druhého a naopak: „Z hodnoty1 vyplývá hodnota2, a to tak, že .... a z hodnoty2 vyplývá hodnota1, a to tak, že.. ” (vzájemná závislost).

Zkusme si takto propojit dvě hodnoty. Například „zdraví” a „peníze”.

  • Vzájemná závislost: „Budu-li zdráv, budu si moci užívat svých peněz. Budu-li mít peníze, mohu více a lépe pečovat o svoje zdraví.
  • Metafora: „Peníze jsou jako zdraví. Čím víc, tím líp.”
chunking laterally
Chunking laterally

Nalézt propojení, vhodnou metaforu, není často jednoduché. Pokud však propojujeme hodnoty, a nikoliv zcela odlišné pojmy, jako je „zdraví” a „plážové lehátko” (i když i tam se propojení dá najít), situace se podstatně zjednodušuje.

Prozradím Vám jeden užitečný trik.

Vyplývá z faktu, že všechny hodnoty jsou pro nás důležité, a že jejich naplnění nám přináší uspokojení. Takže můžeme použít dvě následující obecná spojení (nebo obdobná dvě):

Zdraví je   zdraví.  
Kariéra je   kariéra.  
Bohatství je   bohatství  
Fyzická kondice je   fyzická kondice. Pokud je máme, ani o nich nevíme. Pokud je nemáme, víme o nich hned.
Láska je jako láska.  
Spokojená rodina je   spokojená rodina. Péče o ně se nám vrácí v podobě sladkých plodů.
Hezký vzhled je   hezký vzhled.  
Přátelé jsou   přátelé.  
Jakákoliv hodnota 1 je   jakákoliv hodnota 2.  
Propojení hodnot má naprosto mimořádný význam v organizacích (rodina, firma, komunita,...). Není vůbec nutné, ba dokonce je to často vnímáno jako neetické, přesvědčovat zaměstnance o tom, že mají vyznávat ty hodnoty, které Vy jim řeknete. Daleko lepší je respektovat si hodnoty navzájem a nalézt mezi nimi propojení. A, věřte mi, souvislost existuje vždy. A je také jednodušší nalézt propojení osobních a organizačních hodnot, než je měnit.

Další souvislosti

Chunking se používá i v jiných souvislostech. Nikoliv jenom na hodnoty a kritéria, ale též na ostatní složky lidské zkušenosti. Například na dovednosti, znalosti, nebo chování. Někdy je vhodné přejít od veliké, těžko uchopitelné věci k menších kouskům. Chceme-li zjistit, kde přesně je možno ušetřit, je dobré se na nákladovou strukturu podívat poněkud zblízka. Někdy však pro množství detailů nevidíme les. Viděl jsem firmy, které se koncentrovaly na hlídání desetníků a mezitím jim pro tuto výjimečnou schopnost utekly statisíce. A v tom případě, je třeba jít od podrobností nahoru - chunking up.

Všimněte si, že při připojování a rozporcování (chunking up a chunking down) se pohybujeme v rámci hierarchické stromovité struktury. Kategorizujeme. Při směru nahoru i dolů. Ne tak při propojování. Tento způsob jde jaksi mimo danou stromovitou strukturu - viz ještě jednou obrázek:

chunking all
Propojení všeho

A právě to mimo je příčinou toho, že se s ním, obecně vzato, nesetkáváme ani v osobním životě, ani v životě organizací, tak často, jak by bylo záhodno.

Jdeme-li ke kořenům příčin, zjistíme, že propojování si vyžaduje poněkud jiný způsob myšlení (potřebujeme použít abduktivní myšlení), než chunking up (součást induktivního myšlení) a chunking down (součást deduktivního myšlení). V běžném životě se s induktivním a deduktivním způsobem myšlení setkáváme daleko častěji, než s abduktivním. Přemyšlíme více o strukturách, kategorizujeme, a z příslušnosti k určité kategorii činíme předpoklady. Avšak velké změny v historii lidstva jsou vždy poznamenány přítomností myšlení abduktivního. Nové ideje, teorie, hypotézy i smělé plány ...

Holistický manažer by měl zvládnout všechny tři způsoby myšlení: nahoru, dolů i do strany.

Velmi častým problémem manažerů je totiž to, že se při své práci omezují na myšlení v rámci kategorií, tříd a klasifikací.

Není divu. Jsou (my všichni jsme) více méně produktem klasické racionálně zaměřené výuky, výuky, která především systemizuje, kategorizuje a třídí.

Tento způsob myšlení je dobrý, ale není dobrý, pokud je výhradním. Omezuje.

Kdyby mnozí manažeři doplnili svůj způsob standardního strukturovaného myšlení o nestrukturované myšlení stranou, otevřely by se jim často daleko větší možnosti. Ku svému prospěchu i prospěchu ostatních.

Směle lze tedz tvrdit, že

Vedení lidí je o rozšiřování mapy světa, řízení je o jejím uspořádávání.

Komentáře   

 
0 # Krátký komentář
JarS 2006-08-09 11:35
Výborné téma, ale článek je dle mého názoru napsán příliš složitě. Více jednoduchosti by určitě neuškodilo. Ani více atraktivní název by nebyl na škodu :-)
Jinak je to super materiál k přemýšlení.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se