Hodnoty, kritéria a jejich sdružování či kouskování (chunking)

V předchozím článku Příčiny lidského chování jsme si již ukázali, byť jen krátce, význam, jaký mají hodnoty a kritéria pro naše chování. Nyní si hodnoty a kritéria rozebereme daleko podrobněji.

Ukážeme si, jak s hodnotami a kritérii pracovat na osobní úrovni i úrovni mezilidských vztahů, při vedení lidí. Použijeme k tomu techniku „chunking”, který v tomto článku podrobně popisuji.

Ukážeme si, jak a k čemu vytvářet hierarchickou stromovitou strukturu hodnot, jak propojovat hodnoty zdánlivě nepropojitelné, jak se dopátrat významu ne příliš přesně specifikovaných hodnot. Ukážeme si také, jaké má propojování hodnot souvislosti se způsobem našeho myšlení a ukážeme si, který z nich patří zejména do kompetence vůdčí osobnosti. Zároveň si ukážeme, jak hodnoty souvisí s naplňováním základních lidských potřeb a jak tyto potřeby souvisí s Diltsovým úrovňovým modelem.

Pojem Chunkingu

G. A. MillerPojem „chunk” zavedl do psychologie George A. Miller, proslavený profesor psychologie na Princetonské univerzitě, ve své práci z roku 1956, The Magical Number Seven, Plus or Minus Two: Some Limits on our Capacity for Processing Information.

Miller si povšiml, že zatímco některé lidské kognitivní úkony odpovídají modelu „kapacity kanálu” a jsou charakterizovány zhruba stejnou kapacitou v bitech (bit = jednotka informace), krátkodobá paměť taková není. Výsledky jeho studií mohou být charakterizovány asi tak, že krátkodobá paměť má kapacitu zhruba „sedm, plus minus dva informační bloky” (chunks). Miller píše:

U binárních položek je rozsah krátkodobé paměti okolo devíti, a ačkoliv v případě monosylabických anglických slov padá k pěti, rozdíl je daleko menší, než odpovídá hypotéze konstantní velikosti pamatované informace. Rozsah krátkodobé paměti se zdá být skoro nezávislý na počtu bitů v porci (chunk), přinejmenším u dosavadních studií...

Rozsah krátkodobé pamětiPřeloženo do normální řeči: dle hypotézy si v krátkodobé paměti udržíme sedm plus mínus dva informační bloky, přičemž velikost informačního obsahu (v bitech) může být velmi odlišná. Můžeme si tedy pamatovat sedm písmen, nebo taky sedm slov, nebo také sedm vět či sedm básniček. Je to jedno, stále je to sedm (plus mínus dva) nějakých bloků. Z hlediska celkového zapamatovaného informačního obsahu je to však velmi odlišené: sedm písmen (7 písmen), desítky písmen (7 slov), stovky písmen (7 vět) a tisíce písmen (7 básniček).

Millerova hypotéza o fungování naší paměti se mnoha následnými studiemi potvrzuje. Ne, že bychom ji nepoužívali již v dávných dobách - viz například spojení - sedm dní v týdnu, Sněhurka a sedm trpaslíků, sedm divů světa, sedm smrtelných hříchů, sedmé nebe, sedm samurajů, sedm statečných, sedm čaker, sedm kulí jako v Sarajevu, nebo - jako maximum pamatovatelného: „Za devatero horami a devatero řekami ... ” - ale teď o tom víme a můžeme tuto znalost vědomě používat a tak kultivovat naše fungování.

Z hlediska učení se něčemu a pamatování si něčeho je zcela jistě vhodné, aby informační bloky k zapamatování, kterých je pouze sedm (plus mínus dva), měly co největší obsah informace. Technikám, jak to udělat, jak jednotlivé informace sdružit do větších informačních bloků (chunks), se říká chunking.

Chunking má, kromě již uvedeného učení se a pamatování si, také velký význam z hlediska mezilidské komunikace. Pro nás je zajímavý s ohledem na vedení lidí. V neurolingvistickém programování se této techniky mimo jiné s úspěchem používá i pro ujasnění významu hodnot a kritérií a pro jejich intra a inter personálnímu sjednocení. Níže si ukážeme jak.

Před tím si však krátce ujasníme, co to hodnoty a kritéria vlastně jsou

Hodnoty a kritéria

Hodnoty, to je něco, co je pro nás důležité. Odpovídají nám na otázku, proč? Proč to děláme? Dávají význam našemu chování a rámcují jej z hlediska dosahování cílů. Jsou naším významným motivačním faktorem.

Zdraví, kariéra, bohatství, harmonie, fyzická kondice, láska, spokojená rodina, hezký vzhled, přátelé - to všechno jsou příklady hodnot, které máme. Každý z nás má nějaké hodnoty.

V tomto ohledu - jaké máme hodnoty - jsou zajímavým studijním materiálem televizní reklamy.

Jsme v nich v podstatě vyzývání k uspokojení nějaké hodnoty prostřednictvím vlastnění nějakého výrobku: plenky (= spokojené a zdravé dítě), prostředek na vrásky (= mladistvý vzhled), geriavit (= užívání si života plnými doušky), auto č. 1 (= spokojená rodina), auto č. 2 (= významné společenské zařazení), kinder vajíčko (= užívat si, hrát si, tvořit, radovat se), atd., atd.

Budete-li mít chvilku náladu a čas, podívejte se rozhodně na televizní reklamy. Myslím, že snadno poznáte, jaké preferované hodnoty má - podle profesionálních výzkumů - naše populace, nebo nějaký zákaznický segment.

Je normální, že různí lidé mají různé hodnoty. Každý má svoji mapu světa, že? Jeden může mít za hodnotu klid, druhý vzrušení. Horší je, když se jejich různé hodnoty navenek projeví destruktivně; tak, že to poškozuje zájmy pracovní skupiny. Je normální, že i my, na osobní úrovni, máme různé hodnoty. Například práce a rodina. Horší je, když se naše různé hodnoty dostávají do rozporu; například takového, který nám brání v učinění rozhodnutí: „Mám být ještě v práci, nebo se věnovat rodině?”

Stává se - a je to spíše pravidlem, než výjimkou - že pod stejně slovně vyjádřenými hodnotami si různí lidé představují něco docela jiného. Například hodnotu „hezký vzhled” si může jeden člověk spojit hlavně s fyzickým vzhledem, druhý hlavně s oblečením a třetí hlavně s barevností vlasů. Tato nedorozumění jsou důsledkem toho, že hodnoty nejsou obvykle slovně vyjádřeny jako konkrétní činnosti, nebo věci, nemůžeme je vidět a nemůžeme si na ně sáhnout.

Neurolingvistické programování používá na řešení rozporů v hodnotách právě techniku chunkingu.

Kritéria jsou standardy, podle kterých děláme úsudky.

Například podle nějakých kritérií usuzujeme, že někdo je to dobrý a někdo špatný člověk. Nebo zda je hloupý, či chytrý. Nebo zda je to drahé, nebo levné.

Kritéria používáme na různé (Diltsovy) úrovně naší zkušenosti: na prostředí, chování, znalosti a dovednosti. A, pochopitelně, i na hodnoty. Jak (= podle jakých kritérií) poznáme, že daná hodnota, například hezký vzhled, je naplněna? Nebo jak (= podle jakých kritérií) poznáme, že je tato hodnota důležitější, než ta druhá?

Je normální, že různí lidé mají různá kritéria. Například do jaké míry je etické podvádět, nebo jaké chování při firemní schůzi je akceptovatelné. Horší je, když různá kritéria vedou k destrukci.

A opět: neurolingvistické programování používá techniku chunkingu na řešení rozporů mezi často si odporujícími kritérii.

Pro vedení lidí, aby působili v synergické jednotě, je vhodné si techniku chunkingu hodnot a kritérií osvojit.

Komentáře   

 
0 # Krátký komentář
JarS 2006-08-09 11:35
Výborné téma, ale článek je dle mého názoru napsán příliš složitě. Více jednoduchosti by určitě neuškodilo. Ani více atraktivní název by nebyl na škodu :-)
Jinak je to super materiál k přemýšlení.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se