V tomto článku se budeme zabývat příčinami lidského chování. Tato znalost je pro vedení lidí velmi, velmi důležitá. Postupně odvodím zjednodušený model příčin lidského chování, který nám bude sloužit ke třem účelům: k lepšímu pochopení příčin chování, k identifikaci problémových oblastí v lidské mysli a k následnému odstranění mnoha problémů, které před nás při vedení lidí staví život. Závěrem této kapitoly ukážeme některé souvislosti uvedeného modelu s organizační kulturou.

Když jsem začínal jako manažer, domníval jsem se na základě svých jakýchsi takýchsi znalostí klasického managementu, že zvýším podstatně výkonnost a produktivitu zlepšením úrovně řízení. Což jsem tedy také dělal. Začal jsem se klasického managementu cíleně věnovat, začal jsem jej podrobně studovat a získané poznatky aplikoval do praxe. Přes dosažené dobré výsledky jsem však poměrně záhy zpozoroval určitý paradox: čím lépe a intenzivněji řídím, tím jsou výsledky málo hodnotnější ve smyslu jejich trvalosti, ve smyslu ochoty a nadšení spolupracovníků rozvíjet a tvořit, atd. atd. Zkrátka investice do zlepšení úrovně řízení, to jest v podstatě investice do lepšího ovládnutí prostředí, nepřinášely již zkrátka takový efekt, jaký jsem chtěl a očekával. Začal jsem se tedy zabývat firemní kulturou.

Jak jistě víte i vy, nezbytnou podmínkou pro změnu firemní kultury je změna chování člověka, který změnu chce. Vyzbrojen touto zásadou a slušnými znalostmi klasického managementu jsem začal měnit své chování. Spíše bych měl říci, že jsem se snažil změnit své chování. Protože „to opravdu nešlo”. A tak jsem se dostal ke studiu toho, jak změnit své chování.

Naučil jsem se, že chování, neboli to, co se projevuje navenek, má své vnitřní příčiny, a že těch příčin je celá řada. Jsou to naše schopnosti, znalosti, přesvědčení, hodnoty které máme, jsou to i určité mentální strategie, které jsme se naučili používat, je to i náš aktuální stav mysli i těla.

Antický model

Antický model člověka

Zjistil jsem, že otázka na příčiny lidského chování zajímá lidstvo odjakživa.

Již v antickém Řecku identifikovali tři oblasti lidské psychiky: kognitivní, konativní a afektivní. Kognitivní oblast obsahuje je spojena s poznáváním (učení, myšlení, pamatování si a podobně), konativní s aktivitami (jako je například plánování) a afektivní oblast obsahuje pocity a emoce.

Tento antický model zůstal v psychologii a filosofii prakticky beze změny až do počátku dvacátého století, kdy si lidé si všimli, že stojí za to se blíže zabývat tím, jak je výsledné chování ovlivněno nejen okolím člověka, ale i ostatními příčinami.

Platí to i pro dnešní dobu, kdy lidé chtějí zlepšit svoji výkonnost či efektivitu, nebo prostě jen žít lepší a spokojenější život. Je totiž evidentní, že nemusíme k tomu, co od života dostáváme jenom apaticky přihlížet, ale že můžeme svým volním úsilím kvalitu svých životů zlepšit. A původní antické domény se postupně zjemňují a štěpí na další...

V době, kdy jsem se začal o uvedené modely zajímat, již bylo na „trhu” takových modelů nepřeberné množství. Brzy jsem rezignoval na to najít ten univerzálně správný a vždy a všude použitelný. Začal jsem hledat model, který by vyhovoval přinejmenším mému účelu.

A tím účelem nebylo provádět základní výzkum v této oblasti, ani se zabývat psychicky narušenými osobami. Tím účelem byl model chování pro každodenní běžný život normálního člověka v různých jeho životních rolích. Pro manažera, manžele, otce, kamaráda a tak dál. A nejlépe bude, když ten model bude (alespoň pro mě) dostatečně logický, jednoduchý a účinný.

Franklinův model skutečnosti

Poprvé jsem se s modelem příčin chování, modelem, který odpovídal mým manažerským parametrům, setkal při studiu knihy „10 přírodních zákonů managementu času a života” od Hyruma W. Smithe, prezidenta společnosti Franklin Quest Co., která byla a je (nyní pod názvem Franklin - Covey) asi největším poskytovatelem znalostí a pomůcek v oblasti time managementu. Pan Smith píše:

...V tu dobu (1988, pozn. autora) jsme přednášeli pro deset tisíc lidí měsíčně a pozorovali na našich zákaznících gigantické změny. Začalo nás zajímat, co kromě věcí, o nichž jsme učili na seminářích, produkuje v lidském nitru pozitivní změny. Proto se Franklin Quest pustil do vážného zkoumání mechanismů stálé změny chování. Naše výzkumy vyústily do vytvoření modelu, který jsme nazvali Franklinův model skutečnosti...

Model neurologických úrovní

Přibližně ve stejnou dobu publikuje ve své knize „Changing belief systems with NLP” Robert R. Dilts, jedna z nejvýraznějších postav NLP, prakticky stejný model, jako je Franklinův model skutečnosti. Inspirován modelem logických úrovní změny a komunikace Gregory Batesona, modelem nervových neuro-logických úrovní a představuje vlastní model neurologických úrovní a dává tyto tři modely (model změny, model komunikace a model neuro-logických úrovní) do souvislostí.

To, k čemu se v tomto článku nakonec dostaneme, je Diltsův model neurologických úrovní. Nebudu však jeho název modelu přebírat. To proto, že název modelu je pro plně neobeznámeného člověka poněkud matoucí: není to totiž ani model nervových neuro-logických úrovní ani logických úrovní Batesona a ani tyto modely nezahrnuje, což by se z názvu opravdu mohlo zdát.

Výhodou uvedeného modelu je jeho snadná pochopitelnost, jeho použitelnost pro vedení lidí, organizační chování (rodina, podnik, instituce) a time management a existence mnoha praktických nástrojů a technik, které jsou s úspěchem používány při seberozvoji i rozvoji kolektivu.

Znovu podotýkám, že tento model není vyčerpávající, všeobjímající a ani nemusí být zcela konzistentní. Je pouze jedním z možných pohledů, jednou z map naší reality. A mapy jsou, jak jsme si dříve vysvětlovali, neúplné, deformované a zobecněné.
Pokud tento model zařadíte do své praxe, buďte si prosím vědomi i jeho inherentních omezení. Pro širší pohled doporučuji se zabývat i behavioristikou, kongnitivně-behaviorální (psycho)terapií a behaviorální neurovědou a dalšími oblastmi psychologie (celostní, humanistická, transpersonální, ...).

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se