Pro definici vedení lidí, leadershipu, využijeme úvodní prohlášení:

Například se podívejme na úvodní prohlášení, které, jak by se mohlo zdát, vymezuje pojem lídr.

Být dobrým lídrem není vrozená vlastnost, kterou někdo má zakódovanou ve svých genech a někdo nemá. Vedení lidí však není ani dovednost, která k nám sama přichází s proudem času. Dobří lídři se o ni zasloužili svoji dlouhodobou a usilovnou prací.Každý, kdo má přání, vůli, odvahu a elán, se takovým může stát.

Abyste byli dobrými lídry, musíte někým být, v něco věřit, něco umět, něco dělat a musíte něco s ostatními lidmi sdílet. Jinak dlouhodobě udržitelné vedení lidí opravdu nefunguje. A pak už jenom stačí pokračovat v nekonečné a vzrušující cestě hledání a nalézání a harmonického rozvoje sebe i jiných.

Je patrné, že jsou zde určeny činnosti i kritéria vůdcovství (být, dělat, sdílet), příčina (přání, vůle, odvaha, práce) a důsledek (vzrušující rozvoj sebe a ostatních), avšak formální definice chybí. Úvodní prohlášení tedy není z formálního hlediska úplné. Pojďme tedy tuto mezeru vyplnit.

Definice vedení lidí

Vedení lidí je činnost, jejímž smyslem je ve vzájemném vztahu sounáležitosti s vedenými dosáhnout nějakého nového cíle, jehož dosažení je v přímém a vlastním zájmu jak vedoucího, tak vedených. Vedoucí toho dosahuje prostřednictvím rozšíření mapy světa vedených a motivací.

Rozeberme si význam jednotlivých slov.

... činnost, jejímž smyslem je dosáhnout cíle ...

Vedení je činnost, která má smysl ve svém výsledku. Jestliže činnost neprodukuje v konečném důsledku výsledky nemůže to být vedení.

... dosáhnout cíle s vedenými ...

I ostatní profese dosahují výsledků s ostatními lidmi, nebo prostřednictvím ostatních. Například celý management je definován jako dosahování výsledků prostřednictvím ostatních. Naše definici toto obecné tvrzení přesněji vymezuje a zužuje. Při vedení, leadershipu, je důležité:

... dosáhnout cíle ve vzájemném vztahu sounáležitosti s vedenými ...

Nejedná se o to, že existuje nějaký vztah mezi vedoucím a vedeným, ten existuje vždycky (protože i žádný vztah je typ vztahu). Důležité je, že se jedná o vztah vzájemné sounáležitosti. Někdo může mít vztah sounáležitosti s nějakou skupinou, ale pokud jej skupina neakceptuje, není to vztah vzájemný. A opačně: člověk nemusí akceptovat skupinu.

Přirozeným důsledkem vymezení typu vztahu vedoucí-vedení jsme eliminovali vedení jako formální vztah nadřízenosti a podřízenosti: někdo může být jmenován vedoucím skupiny, ale pokud jej skupina neakceptuje, pak ve smyslu naší definice nevede.

Někteří lidé tvrdí, že vedou a dokonce jsou i jako vůdčí autorita skupinou uznáváni. A nemají pocit sounáležitosti se skupinou. To jest, například, selhání skupiny, nebo selhání jednotlivého člena skupiny, nevnímá daný člověk jako selhání vlastní. To však není vztah sounáležitosti a ve smyslu definice daný člověk nevede. Pocit osobního závazku a pocit odpovědnosti rozhodně odlišuje rádoby vedoucího od skutečného vedoucího.

...cíle, který je ve vlastním zájmu vedoucího i vedených ...

Ti, kteří dosahují výsledků prostřednictvím ostatních, nebo s ostatními, jinými slovy manažeři, však pouze nevedou, ale též řídí. Při řízení jde však o dosahování cílů, které nemusí být v přímém a vlastním zájmu lidí, kterých se to týká.

Například manažer dá pracovníkovi úkol, pracovník jej splní a dostane za to odměnu. Byl to úkol, který byl v přímém a vlastním zájmu pracovníka? Mohl být. Pokud však pracovník nepracoval pro peníze, ale buď pro sám proces dosahování cíle, nebo pro sám výsledek. Jedno nebo druhé přineslo totiž pracovníkovi takové uspokojení, že další odměny nebylo potřeba. Pokud je však úkol jenom prostředkem k dosažení odměny, pak v přímém a vlastním zájmu pracovníka nebyl.

Jistě jste si všimli, že manažeři ve své řídící roli, když mluví o motivaci, mluví hlavně o odměně za odvedenou práci. Mluví-li však o motivaci člověk, který (i) vede, nikdy nezapomene mluvit o vzrušujícím cíli, o hrdosti, o tom, co to přinese celku. A o tom je právě ta druhá věta:

... vedoucí to dělá tak, že rozšiřuje mapu světa vedených ...

Půjdeme-li v druhé větě naší definice, která mluví o „změně mapy světa” do konečného důsledku, cítíme, že vedoucí v podstatě dosahuje dvojnásobného výsledku: vlastního cíle a „nového” člověka. Člověka, který se v procesu vedení - dosahování cíle - změnil. Změna pohledu vedeného je u vedení nutností, u řízení nikoliv.

Místo rozšiřování mapy světa se ve spojitosti s vedením obyčejně používá termín ovlivňování. Domnívám se však, že tento termín je tak široký, až je nevhodný. Ovlivňovat totiž opět můžeme dvojím způsobem: z přístupu řízení a z přístupu vedení. Při vedení jde o inspiraci, nové pohledy na věci a události, které nás obklopují, o nový pohled na vlastní Já se všemi svými schopnostmi, hodnotami a přesvědčeními, souhrnně řečeno o jde o rozšíření mapy světa vedeného. Řízení je spíše v rozsahu přesvědčování až donucení; například prostým uložením úkolu.

... a motivací ...

Vedoucí vzbuzuje vnitřní touhu k nějaké akci, činu. Ne však k akci pro akci, ale k akci za účelem něčeho dosáhnout, nebo se naopak něčemu vyhnout. Vedoucí zkrátka poskytuje vnitřní příčinu k pohybu a směr. Krátce řečeno: vedoucí motivuje.

... nový cíl ...

Jako poslední věc, na kterou chci v definici upozornit, je spojení nový cíl. Vedení je totiž o změně, zatímco například řízení obecně nikoliv; manažer ve své řídící roli totiž může být provozovatelem či správcem stávajících systému a procesů.

Doufám, že definice vedení lidí, leadershipu

Vedení lidí je činnost, jejímž smyslem je ve vzájemném vztahu sounáležitosti s vedenými dosáhnout nějakého nového cíle, jehož dosažení je v přímém a vlastním zájmu jak vedoucího, tak vedených. Vedoucí toho dosahuje prostřednictvím rozšíření mapy světa vedených a motivací.

dostala nyní svůj smysl.

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se