Organizační prokrastinace, země neznámá

Odkládání může být i "neschopností" vypořádat se s příliš velkým tlakem nebo příliš rychlými změnami prostředí

Z hlediska zkoumání jevu prokrastinace a jeho příčin, jsou velice oblíbenou studovanou skupinou studenti. Nejenom proto, že jsou na universitách (střediscích výzkumu) snadno dostupní v hojném počtu, ale také proto, že jsou ze všech studovaných sociálních skupin prokrastinací postiženi, jak výzkumy ukazují, nejvíce. Psycholožky Burkaová a Yuenová uvádějí výsledky výzkumu, který v roce 2007 odhadl, že 75% studentů prokrastinuje, přičemž 50% přiznává, že to dělá systematicky a, že jim to dělá problémy. Jelikož jste asi také studovali, nebo studujete, pojďme si zaspekulovat, kde tady může být příčina. Co Vás napadá?

Mě napadá například již onen zmíněný zisk. Někteří studenti odkládali své studijní povinnosti, aby získali více času na studentské radovánky. Takových studentů však bylo, jak si dobře vzpomínám, velmi, velmi málo. Drtivá většina studentů makala, až se z nich kouřilo. A přesto se mohlo vyučujícím (a zkoušejícím) zdát, že průběžné studium studium těžce flákáme. Potvrzovaly to totiž jejich průběžné odborné dotazy na naše vědomosti, praktická cvičení, domácí úkoly a zápočty. Později, když jsem se sám stal přednášejícím a zkoušejícím, divil jsem se, jak ti studenti mohou být tak nezodpovědní, ba přímo blbí. Vtip je asi v něčem jiném, než v lenosti, nezodpovědnosti, nebo hlouposti. Vtip je v tom, že když studujete fakultu, která je na hraně vašich intelektuálních schopností a nemáte dostatečné apriorní znalosti o studijním předmětu, nelze to, u takového normálního studenta, stihnout. Příkladem je matematika a fyzika na Matfyzu, nebo anatomie a fyziologie na Medicíně. Neznáte to, neumíte, a přesto na tu fakultu jdete. Tam se před vás postaví nějaký borec, a několik hodin denně to na vás valí. Hrne to na Vás tak, že si to tak tak stíháte zaznamenat, a o okamžitém pochopení, natož o zvládnutí si můžete nechat leda tak zdát. Pak nastupuje další předmět, a tam to vypadá zhruba stejně. Po osmi a někdy i deseti hodinové šichtě jdete domů nebo na kolej, a zkoušíte se to naučit. Zjistíte, že jedna hodina přednášky vás stojí tři čtyři hodiny učení se vedoucí ke zvládnutí. Obávám se, že s IQ někde pod sto padesát a bez předchozích znalostí předmětu se to ani rychleji zvládnout nedá. Takže již první den výuky získáváte pořádné manko. A tak to jde den za dnem až do konce semestru, v průběhu kteréhož manko utěšeně bobtná. Teprve ve zkouškovém období, kdy odpadá výuka, máte jakž takž dostatek času k dohnání. Což také uděláte: dvanáct až patnáct hodin učení se denně není žádnou výjimkou. A vnitřní či vnější hlas Vždyť jsem ti říkal(a), že máš studovat průběžně frustraci a lítost utěšeně prohlubují.

Navenek to celé vypadá, že studenti (dostatečně náročných studijních oborů) odkládají studium až na poslední chvíli, přestože vědí, že tohle by dělat neměli. Jasná prokrastinace! volají nadšeně výzkumníci.

Tato prokrastinace se mi však nejeví jako volba, ale jako nutnost: prostředí přesahuje schopnost organismu se s tak velikým tlakem vyrovnat.

Samozřejmě, že se najdou výjimky: géniové, kteří se to naučí během přednášky, a lidé, kteří ten předmět v podstatě znají dříve, než do školy vůbec nastoupí. Opakuji, že takových lidí není moc.

Pro únikové obory či předměty je situace poněkud jiná. Tak například marxismus-leninismu zvládala dobře a průběžně většina studentů, a to aniž by se mu nějak zvlášť učila (i tady však měli někteří studující potíže - dostávali z tohoto předmětu psychické alergické reakce).

To, že podle výzkumu v průměru 75% studentů prokrastinuje se mi jeví jako docela reálné číslo: na únikových oborech je to méně, na náročných více. Co je však příčinou? Opakuji, že nejspíše příliš velký tlak z prostředí (množství informací ke zvládnutí za jednotku času), který většina studentů prostě nemůže zvládnout.

S příliš velikým tlakem se setkáváme i v komerčních firmách. "Náročné", "vyzývavé" či "stimulující" cíle a úkoly jsou na denním pořádku. Na rozdíl od studia zde však ještě vystupuje další dimenze, a tou jsou změny. Tak například anatomické informace pro studenty jsou fixovány v anatomických učebnicích a atlasech. Změnám nepodléhají. Jediné, s čím mají studenti problém, je informační objem. Na pracovištích se však kromě toho setkáváme se změnami v informacích (ukázalo se, že to není takto, ale takhle), nebo se změnami v zaměření: to, co je důležité dopoledne, a podle čeho se posuzuje práce pracovníka, může být na hony vzdáleno tomu, co je důležité odpoledne. Je to podobné, jako bychom během dne přesměrovali studenta ze studia medicíny na studium matfyzu. I rychlými změnami v prostředí lze dosáhnout praktické paralyzace pracovníků.

Pokud má někdo moc manipulovat s prostředím, vždycky může vytvořit prostředí, které svým tlakem nebo svými příliš rychlými změnami, překračuje naše schopnosti se s nimi vypořádat. Budeme nestíhat. Když se k tomu ještě přidá patřičný pobídkový systém, budeme toho svého nestíhání litovat. Budeme zkrátka prokrastinovat.

Naše možnosti a schopnosti ovlivňovat prostředí se v poslední době díky technologiím výrazně zlepšily. Možná, že i tohle je důvodem, proč se procento lidí, kteří říkají, že často prokrastinují, od roku 1978 zvýšilo, jak ve své knize uvádí Frank Partnoy (PARTNOY, Frank, 2012. Wait: The Art and Science of Delay. New York: PublicAffairs), šestinásobně. Možná, že i tohle je důvodem, proč je nyní plných 50% lidí chronickými prokrastinátory, jak uvádějí Burkaová a Yuenová.

Je nutné si uvědomit, že za prokrastinaci lidí v organizacích není vždy vinen management. I prokrastinace z nepřiměřeného tlaku nebo příliš rychlých změn, může mít své kořeny v minulosti. To již v šedesátých a sedmdesátých letech experimentálně prokázal Martin Seligman, známý to otec pozitivní psychologie. Prokázal, že bezmocnosti se lze naučit. Naučená bezmocnost je subjektivní psychologickou bariérou, která vznikla životními zkušenostmi, a která je pro jejího nositele stejně tak nepřekonatelnou, jako bariéra objektivní.


Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se