Leadership pro normální lidi

Leadership for DummiesPříznám se, že miluji známou edici „něco pro Dummies”. Přesto, že slovo dummy se překládá jako hlupák, omezenec, či pablb, považuji knihy z této série za neobyčejně inteligentní knihy pro normální lidi.

Vyšla zde i kniha o leadershipu.

Pochopitelně, že mě zajímalo, co v ní autoři, Marshall Loeb a Stephen Kindel, radí. A nemýlil jsem se. Jsou to samé chytré věci. Pojďme se podívat na některá doporučení typu „čeho se při vedení lidí určitě vystříhat”.

Nevzít si poučení z vlastních chyb

Nepřipustit vlastní chyby a nevzít si z nich ponaučení se stalo osudovým omylem mnoha vůdců. Například duchovní vůdci, počítaje v to vůdce náboženské, se sice mohou opřít o vyšší neomylnost, ale oni sami neomylní a nechybující nejsou. Analogicky to platí pro diktátory. Perfekcionisty.

I dnešní vůdcové, nebo manažeři, političtí reprezentanti jsou přesvědčení, že jsou nahoře díky tomu, že jsou chytřejší, než ostatní. Může to být pravda.

Udržet se nahoře je však jinou věcí. A s postoji, jak uvedeno výše, to nevydrží.

Přesvědčení o vlastní neomylnosti a bezvadnosti však také způsobuje u mnohých lídrů příliš vysoký psychický tlak. Nemohou přece zklamat ty, kteří jim důvěřují! Stresy, vyhoření, infarkty, to jsou již jenom důsledky takového přístupu.

Nebýt flexibilní

Dobrý lídr musí být flexibilní. Mění se situace, cíle, lidé, trh, mění se všechno. Pokud nejste otevřeni změnám a pokud nebudete svému týmu pomáhat se se změnami vypořádat, nikdy nebudete efektivním lídrem.

Zde autoři nemají na mysli flexibilitu v hodnotách a principech. Ohebná bezpáteřnost je pro lídry hřebíkem do leadership rakve. Autoři mají na mysli flexibilitu v myšlení, schopnostech a chování: „Dostali jsme ten a ten výsledek a nelíbí se nám. Abychom dostali jiný, musíme změnit naše chování, který k němu vedlo.”

Odmítat vlastní minulost

Vrozený leadership je mýtus. Lídři vznikají díky tréninku a mentorování, nebo díky okolnostem. Nikdo se nenarodí jako hotový lídr.

Dobří lídři, vůdčí osobnosti, se rádi a často vracejí ke svým kořenům. Za účelem vnitřní obnovy. Vracejí se k lidem, se kterými rostli, se kterými se učili, se kterými podstoupili strázně i radosti. Připouštějí, že neznají a neumí všechno a hledají oporu tam, kde ji již dříve dostali.

Slabí lídři a hlupáci, to nedělají. To, že oni jsou nahoře, a ti druzí dole chápou jako příznak své velikosti, a malosti těch druhých.

Přikazovat namísto vést

Představa, že leadership = příkazy, je hodně zastaralá. Namísto toho, abyste se věnovali tomu, „jak donutit”, nebo „jak přesvědčit” ostatní lidi, aby bylo po vašem, naučte se „jak s ostatními spolupracovat”.

Dávat své zájmy na první místo

Mnozí lídři jsou přesvědčeni, že z titulu své funkce mohou.

První věcí, kterou by měl nový lídr zvládnout, je skromnost a pokora. Pokud Vám, jako manažerovi přidělí ohromující kancelář, zkuste ji dát sekretářkám a vezměte si nějaký přiměřenější kamrlík.

Je až příliš rozšířeným zvykem, že lídři (business lídři) jsou hodně vázáni na vnější příznaky svého postavení. Například prezident Nixon převlékl svoji gardu do nových uniforem.

Asi v domnění, že mu to přidá na důležitosti, či co.
)

Dobrý lídr bere v prvé řadě potřeby a zájmy svých lidí.

Myslet si, že mám leadership pozici navěky

Dobří lídři vědí, že jejich efektivní leadership je věcí okolností a času. Když jsou příznivé, měli by ze sebe vydat to nejlepší, když ne, měli by s díky odejít.

Neučit

Lídr neustále musí růst. Ale také nesmí zapomínat na to, učit ostatní. Myslet si, že pokud se ostatní sami od sebe neučí, jako on, nestojí za to se jimi zabývat. Výkon skupiny, není výkonem lídra, ale celého kolektivu. Lídr zodpovídá za celý kolektiv.

Lídr, který neučí ostatní, má jednoznačně stanovenou karmu. Skončí neúspěchem.

Nemít smysl pro humor

Mnoho lídrů je poněkud pompézních. Pokud nejste schopni se smát rozpornostem a ironiím své vlastní pozice, pokud nejste schopni se smát tomu, jak se na vás soustřeďují ti, kteří jsou přesvědčení, že by to dělali lépe, selžete.

Mnoho „lídrů”, si myslí, že toto „přikázání” dodržují, pokud zesměšňují opozici. Pro ne zcela úplné debily je to však spíše příznak malosti ducha, než cokoliv jiného

Vidět věci černobíle

Svět kolem nás má mnoho podob, barev, tvarů a odstínů. Lídr, který se jej takto naučí vnímat, má mnohem více možností, než jenom konfrontaci se zlem. Proto je na nejlepší cestě jako lídr uspět.

Do černobílého standardu patří šuplíkování osobnosti (a je jedno, kolik šuplíků máte, zda jeden, nebo padesát) bez ohledu na kontext podle izolovaných vnějších projevů člověka. Například „on je dobrým pracovníkem”, namísto „on v této firmě, v této době, na tomto úkolu a v této činnosti podává dobré výsledky”. Zatímco první tvrzení, „on je” adresuje identitu, pak druhé spíše pozorovatelné a měřitelné chování a jeho výsledky. U prvního tvrzení se splete skoro vždycky, ve druhém skoro nikdy. Pro lídrovu efektivitu je lepší se při svých úsudcích a rozhodnutích opírat ne o neskutečnosti, ale o skutečnosti.

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se