Není leadership jako leadership

Hned na začátku Kapitol o vedení jsme si vysvětlovali, že leadership nepůsobí ve vzduchoprázdu, a že jeho efektivní provádění je funkcí situačního kontextu.

Jednou z důležitých a poměrně stabilních proměnných je společenské sociální prostředí.

Není divu, že britští výzkumníci odhalili (Phil Hodgson: In search of European leadership), že se evropský leadership liší od těch ostatních, například od leadershipu amerického. (Pod leadershipem je zde chápána vrcholová manažerská pozice, která zahrnuje i vedení, které nás zajímá).

V čem se to konkrétně projevuje je tématem dnešního článku. Závěrem si také ukážeme, že pro některé lídry mohou být dané rozdíly nepřekonatelnou bariérou, pro jiné však vůbec ne.

Rozhodování

V Evropě, na rozdíl od ostatních kontinentů, je rozhodování více konsensuální. Málokdy se stane, že lídr o něčem rozhodne, a teprve pak informuje své kolegy z vedení. V Americe je to jiné: „Vybrali jste si mě za ředitele, dali jste mi odpovědnost a určité pravomoci. Jsem placen za vedení. Pokud se Vám moje rozhodnutí nelíbí, vyberte si jiného lídra.”

Stanovení a dosahování cílů

Exekutiva je v Evropě pomalá. Evropané si mezi sebou často stěžují, místo aby se zabývali příčinami. Americký přístup je poněkud jiný: vždycky je možné se situací něco udělat a poznávají, které věci je třeba změnit. Američané se hodně starají o svého vedoucího týmu a málo o lidi v týmech. V Evropě je tomu právě naopak.

Řízení a vedení změn

V Evropě jsou patrné tendence ohlížet se při řízení změn zpět do minulosti a dělat změny s ohledem na ni. Američané milují transformační, revoluční změny a dělají je dobře.

Měření výkonu

Američané jsou v tomto ohledu velmi normativní a soustřeďují se zejména na měření negativních odchylek. Zajímá je měřitelný výsledek, méně už cesta. Evropané si dávají výsledky do celého kontextu.

Společenská odpovědnost

V Evropě nejsou tak tvrdé tržní vztahy, jako v Americe. V Evropě věří na společenské hodnoty a věří, že společnost se má o své příslušníky starat. Evropané se tedy více starají o blaho lidí a o to, aby byli lidé motivováni a inspirováni.

Globální perspektivy

Omlouvám se, z původního článku jsem nepochopil, v čem je rozdíl.

Vztahy mezi národnostmi a pohlavími

Rozdíly mezi Amerikou a Evropou jsou asi stejné, jako rozdíly mezi jednotlivými státy Evropy. Nelze říci, že zde existuje něco jako evropský přístup. Evropané to však vědí, že rozdíly existují a jsou k nim velmi tolerantní.

Závěrem článku nalezneme doporučení pro lídry, co mají dělat, pokud se ocitnou v Evropě:

  • Věnujte pozornost postupům, nejenom cílům.
  • Neexistuje nic, jako evropská přístup. V každé zemi je to poněkud jiné.
  • Uvědomujte si svá přesvědčení. Mnohdy jsou silně podmíněna kulturou, ve které jste působili. Jsou i jiné kultury, jejíž příslušníci mohou mít jiná přesvědčení. Ne lepší, nebo horší, ale jiná.
  • Větší rychlost nemusí nutně znamenat nejkratší čas při dosahování cíle. Někdy si lidé musí napřed přivyknout na novou myšlenku a postupně si začít uvědomovat problémy, aby se s ní plně ztotožnili. To zabírá čas.
  • Angažovanost se rodí z otázek, nesouhlasů i sporů.Pro evropského manažera je rozdíl a nesouhlas součástí angažovanosti a normální způsob výkonu práce. Stává se dokonce, že v Evropě vede příliš rychlý souhlas k podezření.

Všimněte si prosím, že článek se zabýval zejména behaviorálními manažerskými vzorci v různých prostředích. Aby je manažeři zvládli, potřebují k tomu znalosti. Ty jim dodává například uvedený článek.

Jinak by byli tito manažeři, kteří se koncentrují na chování, při změně prostředí ztraceni. Ví, že není leadership jako leadership. A musejí svůj styl dle toho měnit.

Nemusí to tak být.

Schopnosti a výsledné chování je ovlivněno hodnotami. A jak bylo řečeno, jsou v americké hodnoty odlišné od hodnot evropských. A je to právě odlišnost těchto hodnot, která ve svém důsledku způsobuje manažerům (a lidem vůbec) problémy.

Hodnoty však mají určitou hierarchii. Existují hodnoty, které jsou společné všem lidem na světě. Stephen Covey je ve svých knihách nazývá principy skutečného severu.

Jsou vůdčí osobnosti, které svůj život vedou v souladu s těmito hodnotami. A vůbec jim pak nedělá problémy působit jako vůdčí osobnost kdekoliv se octnou. Jako příklad mohu uvést Dalajlámu.

Doporučuji všem, aby svůj život, svůj způsob bytí, postavili na univerzálních lidských hodnotách a principech. A ne na národnostně, nebo historicky podmíněných a pomíjivých hodnotách. Ti, kteří tak učiní, zjistí, že leadership je ve svém jádře stejný. Slyší na něj všichni lidé, a to bez ohledu na svou národnost, rasu, nebo náboženství.


Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se