Work-life balance jako blud, který nestojí za to

Work-life balance

Pokud si do Google zadáte přesný termín "Work Life Balance", tj. včetně uvozovek, dostanete skoro 2.000.000 odkazů. Bez uvozovek pak 90.000.000.

Se zájmem jsem si přečetl některé cizí i české stránky a docela mě to překvapilo, vyděsilo a v některých případech i rozhořčilo.

Obsah stránek, které jsem přečetl, vypovídá o tom, že „Work life balance” je něco, o co stojí za to usilovat.

Nemyslím si to.

Rovnováha mezi pracovním a nepracovním životem vůbec neznamená totéž, co šťastný a spokojený život.

Většina lidí chce druhé, zatímco dělají první: work-life balance. Jsou v rovnováze, ale nevedou šťastný a spokojený život. Ten je, zdá se, o něco víc, než pouhý work-life balance.

V dnešním článku nabízím krátké zamyšlení nad těmito myšlenkami. Možná, že i Vás to k něčemu inspiruje.

Co je Work-life balance? A jak vůbec zjistit, že je?

Chápaní obsahu termínu Work-life balance je stejně tak neurčité, jako jeho dosahování a měření.

Například Wikipedia jej chápe, jako „...ovládnutí podmínek na pracovišti. Rovnováha nastává pokud je člověk stejně spokojen s osobním životem jako s placenou prací.”

Jack Welch jí ve své knize Cesta k vítězství (viz str. 321 a následující) pojímá work-life balance jako problém rozdělení času mezi práci a život. Píše (str 326): „Můžete se také pokusit o doslovnou rovnováhu, kde práce a život dostávají po 50 procentech času ... ”

Server worklifebalance.com tvrdí, že Work-life balance je pojem vysoce individuální, a že „...znamená dosahovat každodenních výsledků a uspokojení v obou oblastech ”.

Na českých stránkách je Work-life balance překvapivě, tedy alespoň pro mě překvapivě, spojováno s rovnými příležitostmi pro muže a ženy, nebo se sociální péčí zaměstnavatele o zaměstnance. Například jsem četl:

Stále populárnější je trend poskytování benefitů z oblasti work-life balance, například možnosti práce z domova. Firmy začínají myslet na zdraví svých lidí a nabízejí tzv. sick days - volné dny na překlenutí krátké nemoci bez ztráty mzdy. Někde proplácejí i vitaminové přípravky, masáže apod.

Nebo ještě trefnější popis téhož. Z tiskové zprávy:

Microsoft získal vynikající ocenění v soutěži Gender Studies Rovné příležitosti 2006

Microsoft získal ocenění za program work/life balance. Cílem tohoto programu je vytvářet takové pracovní prostředí a podmínky, které zaměstnancům společnosti umožní realizovat jejich pracovní potenciál a současně se plně věnovat svému osobnímu životu a rodině. Microsoft se na vynikajícím druhém místě umístil spolu se společností IBM Česká republika.

„Společnost Microsoft je velmi hrdá na své zaměstnance, kteří jsou jejím největším kapitálem. S naším trvalým růstem máme za cíl získávat další skvělé zaměstnance, abychom mohli rozvíjet potenciál budoucích počítačových technologií,“ uvedla Martina Šmidochová, personální ředitelka společnosti Microsoft. „Neděláme rozdíly, zda jsou naši zaměstnanci ženy, či muži, zda jsou svobodní, nebo mají rodinu. Pro každého bez rozdílu se snažíme vytvořit vhodné prostředí, ve kterém se mu dobře pracuje, jeho pracovní a osobní život je vyvážený, může růst a dále se rozvíjet.“

V rámci programu work/life balance Microsoft svým zaměstnancům nabízí flexibilní pracovní dobu, práci na částečný úvazek, teleworking, využití flexibilního pracovního místa, stlačení pracovního týdne a posunutí pracovní doby. Rodiče v případě nemoci dítěte mají možnost pracovat z domova, zaměstnanci a zaměstnankyně mají přístup k interní webové stránce s work/life balance tipy a společnost připravuje interní stránky s informacemi o školkách, jeslích a dalších aktivitách pro děti.

Začnu uvedené probírat jedno po druhém.

  1. Work-life balance sociální programy byly a jsou téměř určitě vyvolány potřebou zaměstnanců o work-life balance. Tato potřeba vzniká zejména u vzdělaných, inteligentních a tvrdě pracujících lidí. Není asi žádné jiné odvětví, kde by koncentrace lidí byla taková, jako je v informačních technologiích. Není tedy náhodné, že IBM a Microsoft, tedy dvě IT společnosti, obsadily dvě první místa v sociálních programech pro zaměstnance. Work-life balance představuje touhu zaměstnanců věnovat se něčemu jinému, než pouze práci a sociální programy mají snahu pomoci zaměstnancům dosáhnout toho, co chtějí. Existují i „sociální” programy, jejich záměrem je „umožnit” pracovníků nechodit tak často nebo tak moc domů. To není Work-life balance, i když se to tak může navenek vypadat, ale něco úplně jiného a nebudu o tom psát.
  2. Work-life balance není, jak by bylo možno z termínu usoudit, o dosažení rovnováhy mezi životem a prací. Práce totiž do života patří. Usilovat o dosažení rovnováhy mezi celkem a kteroukoliv jeho částí je nesmysl. Termín Work-life balance tedy není o tom, jak se tváří, ale tolerujme mu to. Ostatně Work-nonwork balance by znělo asi kostrbatě, že?
  3. Není pravda, že lidé, kteří mají osmihodinovou pracovní dobu, žijí vyrovnaným pracovním a osobním životem. Je tedy asi nesmyslné měřit vyrovnanost pouze množstvím investovaného času do jednotlivých oblastí. V uvedeném případě je to spíše otázka kvality investovaného času, tj, otázka toho, co v těchto oblastech života dáváme a dostáváme.
  4. Není pravda, že nelze nepřihlédnout k množství investovaného času. Pokud se čas investovaný do jedné z oblastí limitně blíží k nule, nelze hovořit o rovnováze pracovního a mimopracovního života. Rovnováha je tedy i otázkou kvantity investovaného času.
  5. Jsou lidé, kteří prakticky nežijí mimopracovním, nebo pracovním životem a jsou spokojeni. Přesto lze, z humanistického pohledu, těžko hovořit o vyrovnaném životě. To znamená, že ani „vnitřní dobrý pocit” nemůže sloužit jako jediné měřítkem Work-life balance. To znamená, že Work-life balance nemá pouze individuální význam, ale má také svůj sociální rozměr.

Z uvedených pěti bodů soudím, že měřítko work-life balance nelze omezit na jedno jediné měřítko. Work-life balance má svoje kvantitativní i kvalitativní stránky, má také svůj individuální i sociální rozměr. Nejde tedy ani tak o technologii, jako o způsob bytí. Je to o tom, kolik toho dáváme i dostáváme, je to i o tom, jak to vnímáme a cítíme my sami, ale také o tom, jak to vnímá a cítí naše okolí. Proto se domnívám, že termín Well-being je daleko vhodnější než Work-life balance.

Work-life balance, nebo šťastný a plodný život z pohledu jedince i jeho okolí?

K nahrazení termínu Work-life balance termínem Well-being mám i další důvod. Work-life balance vzbuzuje dojem něčeho, o co bychom měli usilovat. Dokonce jsem na to našel i kurzy: jedná česká firma pořádala v listopadu 2007 kurz, ve kterém Vás za tři hodiny a 1.400,- Kč, a to včetně manuálu a občerstvení, měla naučit, jak na to.

Ale zpět.

Soudím, že samotné dosahování rovnováhy mezi jednotlivými složkami života je málo.

Činnost „dosahování rovnováhy ” mezi různými životními rolemi (pracovní - nepracovní) je činnost provozního charakteru. Jde v ní o to, co nejlépe zacházet s rolemi, které život člověku nadělil.

Zcela tady chybí rozměr smyslu, účelu a směru bytí. Člověk sám by měl být tvůrcem svého života, nikoliv jeho pouhým provozovatelem. Sám by si měl určovat životní role, které mu pomáhají dojít naplnění. Work-life balance se o tom vůbec nezmiňuje, Well-being, zdravý a smysluplný způsob života ano.

Proto se tak často, velmi často, stává, že přestože lidé naleznou a udržují rovnováhu mezi rolemi, nejsou spokojeni. Pokud se totiž koncentrují na rovnováhu, vnímají své role izolovaně, ba dokonce, v jejich jednotlivých projevech, často i rozporně. Zatímco mezi prsty jim doslova utíká smysl celého jejich života.

A život, ten není o pouhém zajištění rovnováhy nějak vzniklých rolí, nebo o smiřování jejich rozporů, ale hlavně o jejich určení v souladu s tím, jaký život chce daný jedinec prožít, čeho v něm chce dosáhnout, jakým chce být člověkem a jakou stopu zde chce zanechat. A v tomto rámci by měl jedinec usilovat ne o pouhou rovnováhu rolí, ale o jejich synergické propojení a integraci do vyzrálé, harmonické, integrované a svému okolí i sobě samému prospěšné osobnosti.

Work-life balance mi nestojí za to, abych kvůli tomu žil.

Pokud Vás nesmyslnost rovnováhy zajímá i z jiného pohledu, doporučuji Vám přečíst si výborný článek publikovaný na Fastcompany.com Balance is a Bunk!


Komentáře   

 
0 # reakce
David Novotný 2011-08-21 11:53
Váš článek je možná pro někoho zajímavý,
ale prosím, nenazývejte ho odborným...!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Kde přesně?
Martin Hájek 2011-08-21 13:07
Cituji David Novotný:
Váš článek je možná pro někoho zajímavý,
ale prosím, nenazývejte ho odborným...!


Souhlas. Není to odborný článek. Nemohu však nalézt, kde přesně jsem uvedl čtenáře v omyl. Prosím tedy o upřesnění. Opravím.
A děkuji.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se