Pět myslí manažera

Manažerský svět je velmi komplexní a matoucí. Aby si člověk o něm udělal představu, vyžaduje to nikoliv zjednodušení, ale syntézu náhledů z různých mentálních pohledů, která vede k všezahrnujícímu celku.

Jonathan Gosling, Henry Minzberg: The Five Minds of Manager

Pánové Gosling a Minzberg na této myšlence, kterou publikovali v Harvard Business Review v listopadu 2003 pod názvem The Five Minds of Manager, založili novou mezinárodní manažerskou školu. Základní kurz z pěti dvoutýdenních modulů stojí účastníky (tedy každého z nich) 50.000 USD + doprava, strava, ubytování. Pokud o tento kurz, máte zájem, navštivte stránky Henryho Minzberga. Pro pokročilejší je tu třítýdenní Advanced Leadership Program za 100.000 USD.

Pokud na uvedené kurzy zrovna nemáte čas, pak si alespoň přečtěte tento příspěvek.

Nejenom Mintzberg, Gosling, ale i mnozí další významní duchovní otcové managementu začali v devadesátých letech minulého století poněkud napadat strnulost klasických manažerských MBA škol. Tvrdili, a dosud zhusta tvrdí, že manažerské školy dosud nepřizpůsobili obsah, strukturu a metody výuky světu, ve kterém se nyní nacházíme. Globálnímu, technologickému a rychle se měnícímu prostředí.

Například klasický management rozděluje a vyučuje management podle podnikatelských funkcí: finance, marketing, provoz atp. Znáte to. Takový manažer vidí části, uniká mu však celek. Je potřeba udělat syntézu.

Manažerskou syntézu pánové udělali, jako systémový model mentálních strategií manažera. Nejsou sami: již dříve to vymysleli v antickém Řecku, kde si pro to udělali model tří částí. Určitě znáte pojmy kognitivní, konativní a afektivní oblasti. Udělal to i vynikající Stephen Covey, který má části čtyři (fyzická, sociální, mentální a duchovní). Podobně jsem to udělal i já a mnozí další.

Všeobecná metodika syntézy je tato: vezmete celý koláč (obsah a mentální strategie manažera) a rozkrájíte jej na libovolný počet kusů. Kusy pojmenujete a dáte jim vnitřní význam. Popíšete, jak jednotlivé kusy spolu souvisí a jak se pěkně doplňují do celku. Pak tyto kusy zase složíte dohromady.

Jak tedy na to šli pánové Gosling a Minzberg?

5 myslí manažera

Pánové Gosling a Minzberg rozkrájeli koláč manažerových činností na těchto pět částí:

  1. management sebe sama,
  2. management organizace,
  3. management kontextu,
  4. management vztahů,
  5. management změn.

Každá z těchto činností vyžaduje jiné mentální schopnosti manažera:

  1. management sebe sama vyžaduje sebereflexi
  2. management organizace vyžaduje analytické myšlení
  3. management kontextu vyžaduje globální myšlení (opak detailního)
  4. management vztahů vyžaduje kolaborativní myšlení, smysl pro spolupráci
  5. management změn vyžaduje akční myšlení .

Je, myslím, zřejmé, že jednotlivé části jsou odlišné a že se vzájemně doplňují. Například když je člověk zrovna ponořen do sebereflexe, pak asi není příliš kreativní, že?

Přesto, že je to zřejmé, hloubavější čtenář by se měl zarazit: „Copak na management sebe sama potřebuji jenom sebereflexi?” Můj osobní závěr je, že sebereflexe na dobrý řízení a vedení sebe sama nestačí. Jedinec nejdříve musí vědět, kam směřuje. Na to používá zejména svoji představivost, kreativitu, myšlení mimo stávající struktury (abduktivní myšlení na rozdíl od deduktivního a induktivního). To poskytuje rámec pro následnou analýzu: jak se moje současná situace a já lišíme od ideálního stavu? Na základě analýzy a porovnání vznikají nejdříve cíle a pak strategie jejich realizace. Tyto dlouhodobé a střednědobé cíle je třeba rozpracovat do konkrétních akcí a opakovaných činností - návyků. Přiřadit jim svůj čas. Management sebe sama je, podle mě, velmi komplexní a holistická záležitost.

Sebereflexe

Dostatečná míra sebereflexe, sebepoznání, není zrovna silnou stránkou většiny manažerů. Jsou spíše zaměřeni na své okolí. Je to špatně, je třeba obojího.

A já dodávám: souhlas. To, jaký manažer je, jak se chová a jak mluví, ovlivňuje ze 70% celkové firemní, nebo týmové ovzduší a z velké části tedy i výkon a produktivitu. Pokud manažer neví, co vlastně dělá, jak se chová, nemůže zlepšovat sebe, tudíž je jeho promyšlený vliv na týmové ovzduší, výkon a produktivitu pouze minoritní.

Analytické myšlení

Autoři říkají, že pro manažery se zde rozumí přemýšlet zejména o organizaci. O systémech, strukturách. Autoři uvádějí, že mnozí manažeři padají často do pasti výhradně tohoto způsobu myšlení, což s sebou nese negativní důsledky.

Souhlas. Jednostranný, cerebrální management, jak bývá také nazýván, ostatně jako každý jednostranný management, spíše škodí, než prospívá. Aby k jednostrannému managementu nedocházelo, k tomu je třeba vysoká dávka sebereflexe. Sebereflexe je slabinou většiny manažerů, z čehož plyne, že k jednostrannému managementu často dochází.

Globální myšlení

Jedná se o nadhled, ptačí perspektivu.

Pokud jste četli kapitolu o pozicích vnímání, víte přesně, o čem je řeč. Nemám, co bych dodal více.

Kolaborativní myšlení

Autoři říkají, že se jedná o managementu vztahů mezi lidmi. Jedná se o (týmovou) spolupráci.

Ať již vyjdeme z uvedené definici kolaborativního myšlení jako managementu vztahů, nebo managementu týmové spolupráce, obávám se, že pro dosažení výsledku je nutné, aby manažer použil celou řadu myšlenkových stylů.

Akční myšlení

Nelze jenom přemýšlet, myšlenky se v podnikatelské praxi nakonec musí projevit ve vnějším reálném světě při praktické činnosti. Bohužel, jak říkají autoři, současná podnikatelská praxe upřednostňuje akci před reflexí. Jenom už aby se to udělalo. ( Hlavně Quickly a je jedno, zda i Dirty). Správný přístup je ve vyváženosti obojího: přiměřeně cílů, strategií + přiměřeně akce. Extrém kamkoliv je škodlivý.

Závěr

V závěru svého příspěvku autoři podtrhují, že pod uvedenými třídami nemyslí ani tak jako mentální strategie, jako spíše směry (threads), na které by manažeři měli myslet a směry, do kterých by měli zaměřit svoji pozornost.

Pokud to tak je, pak autoři navrhují další inspirativní pohled na manažerovu práci: dbát na sebe sama, organizaci, kontext, vztahy a změny.

Pokud však vezmu vážně nadpis The Five Minds of Manager jako klasifikaci kognitivních stylů manažera, pak je článek, podle mě, poněkud zavádějící.

To, že mi způsob dělení koláče - strukturální model manažerského myšlení, jaký předvedli pánové Mintzberg a Goslink, nesedí, neznamená, že nebude vyhovovat vašemu individuálnímu způsobu myšlení. Neznamená to ani, že se pánové mýlí - jakkoliv rozdělený a složený koláč je zase jenom celý koláč.


Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se