Objevte svůj hlas a nechte jej zaznít

Existují problematické firmy. V zásadě jde o dva typy těchto firem. První neumí jednat s lidmi a ty druhé také ne.

Přesto však se oba typy problematických firem docela liší.

V těch prvních není ovzduší, ve kterém by se zdravému člověku zrovna dobře dýchalo. Lidé se necítí být respektováni. Lidé necítí, že jsou oceňováni, Necítí, že jejich názorům někdo naslouchá. Mnozí lidé se cítí bezmocni, ztraceni, otráveni, znechuceni. Místo o koncentrace na přínos celku nebo pomoc ostatním se lidé koncentrují na svoji pozici v hierarchii společnosti, na svoji výši odměny, na firemní benefity. Místo hluboké vnitřní spokojenosti a hrdosti na svoji práci, firmu a jejím produktům a službám panuje nejistota, strach, politikaření, závist ba i vrážení nožů do zad. Celkové ovzduší totiž způsobuje otravu lidi v něm žijících a pracujících.

Ke druhému typu problematických firem náleží ty firmy, které jsou sice vnitřně přátelské, ale hrozně málo náročné na sebe i lidi v nich. Negenerují výsledky, na které by byli lidé opravdu hrdi. Aby lidé opravdu cítili, že udělali něco mimořádného.

V těch prvních nenajdete ty lidi, kteří mají charakter a kterým na jejich kreditu záleží. A pokud ano, buďte ujištěni, že dříve, nebo později odejdou tam, kde nebudou muset trpět. Ve druhých zase nenajdete ty, kteří se spokojí s průměrem. A pokud ano, buďte ujištěni, že dříve, nebo později odejdou. Chtějí hrát první ligu.

Podniky však takové lidi potřebují: charakterní a výkonné. A protože jim tito lidé odcházejí, propadají se a budou se tyto problematické firmy propadat do bahna svých problémů stále hlouběji a hlouběji. Pokud se tedy něco nestane.

V problematických podnicích mnozí tuší, i když si to třeba nechtějí ani sobě, natož i navzájem přiznat, že pro podnik de facto neexistuje žádná perspektiva, pro kterou by stálo za to pracovat. Spoléhají na to, že se to změní. „Někdo by měl něco udělat,” říkají si v duchu.

William Frank Diedrich, řečník, kouč a autor nabízí ve svém příspěvku na Ariclesphere.com Objevte svůj hlas a nechte jej zaznít, který je hodně založený na knize Stephena Coveye „8. návyk” pár námětů. Pro vaši inspiraci Vám zde předkládám hlavní myšlenky uvedeného článku.

Buďte to Vy, kteří změnu vyvoláte

Pochopitelně, že můžete svalovat vinu na „ně”. Oni za to mohou, oni to udělali, oni, oni, oni. Myslíte si však, že se tím něco změní? Že „oni” se chopí díla a sjednají nápravu? Nikoliv. Vezměte odpovědnost do svých rukou.

Nechte zaznít svůj hlas a inspirujte druhé, aby i oni objevili svůj hlas.

Všímejte si, jak se cítíte v práci. Co si myslíte a jaké máte pocity. To je to, co přenášíte na ostatní lidi: na zaměstnance, manažery, zákazníky, na každého, s kým se potkáváte. Je to, co si myslíte a jaké pocity máte to, co na ně chcete přenést? Je to prospěšné? Jestliže ne, jste ochotni a schopni se změnit?
Jděte do sebe a zjistěte co ve vás vzbuzuje zápal, nadšení. Jaké máte touhy a přání? A jsou opravdu vaše? Nebo to jsou přání vašich rodičů, kolegů, či prodejců drahých vozů? Nenechte si do svých snů nikoho zasahovat.
Buďte plni pochopení a soucitu k ostatním lidem; v práci pak zvláště ke svému nadřízenému.
Nadřízený dělá svoji práci, tak jak jí umí dělat nejlépe. To, že to třeba podle vás neumí, nemusí znamenat, že je to horší člověk než vy, nebo dokonce zlý člověk. Když se nad tím trochu zamyslíte, určitě v něm najdete i jiné stránky, stránky, které jsou o dost lepší, než ty vaše. Ani to však neznamená, že Vy jste horší člověk, než on.
Zeptejte se svého nadřízeného, jak mu můžete pomoci v jeho úsilí za úspěšnější organizaci.
Vyškrtněte si ze svého slovníku „Nemohu, protože ... ”.
Můžete uskutečnit opravdu vše, o čemž jste přesvědčeni, že je to možné.
Zeptejte se svých podřízených a spolupracovníků, jak jim můžete pomoci dělat svoji práci lépe.
Jednou jsem velmi krátce působil v organizaci, která byla tak otrávena personálním jeden, že přestože se pracovníci doslova a do písmene hroutili pod návalem práce (i vnitropodnikových intrik), že na mé nabídky pomoci (v malém i velkém, duševním i fyzickém), bylo zpočátku pohlíženo téměř jako na nepřátelský akt. Teprve po měsíci, když jsem odcházel, se situace začala v tomto směru viditelně lepšit. Proto vytrvejte. Ani Řím nebyl postaven za den.
Chovejte se ke všem lidem, které potkáte, s plným respektem. Ať je to již děcko, nebo dospělý.
Snažte se co nejlépe porozumět potřebám a zájmům lidí, které potkáváte. Ať je to již děcko, nebo dospělý.
= empatie, schopnost vcítit se.
Svůj čas v práci stravte pomáháním, nasloucháním a plným zapojením do práce ve smyslu tady a teď.
Naslouchání za účelem nalezení příležitostí k další pomoci, nikoliv za účelem shromažďování a šíření drbů.
Usilujte o to, aby vše, co řeknete, vše, co děláte přispívalo k úspěchu lidí se kterými jste a k úspěchu celé organizace. Stop pomluvám, drbům. Stop neproduktivním stížnostem. Svojí komunikací, nebo činy, můžete buď tvořit, nebo ničit. Co z toho chcete?
Stop skuhrání a naříkání. K čemu to je?
Pomozte ostatním odhalit jejich hlas. To je to největší, co kdy vůbec můžete udělat.
Odmítněte se stát obětí. Obětí okolností, obětí šéfa. Představte si, co chcete a jděte do toho.
Nikdo nepotřebuje, aby jste opravovat či korigovali jejich osobnost. Lidé potřebují vědět, kdo jsou. Potřebují důvěru v to, kdo jsou a co umí. Lidé potřebují pomoc, aby se stali úspěšnými.
Odmítejte průměrnost.
Od toho je třeba odlišit proces učení. Je nesmysl předpokládat, že chyby se v procesu učení nedělají. Dělají a dělat budou - to je učení.
Vyhledávejte lidi, kteří jsou alespoň v některé oblasti lepší, než vy. A když je nemáte, nalezněte to v nich a pomozte jim, aby se takovými stali.
Stává se, že přestože váš hlas zní, nikdo jej přesto neslyší. Buď je hluchý, nebo zabedněný. Neřešte jeho problémy, jděte dál.
Stává se, že přestože váš hlas zní dostatečně zvučně a dostatečně dlouho, že jej přesto nikdo neslyší. Nemyslím, že je perspektivní hulákat do hluchých nebo zabedněných uší příliš dlouho. Váš čas na této zemi je vymezen. Stravte jej tedy produktivně. Jděte za svým snem. Jděte dál tam, kde vás někdo uslyší.

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se