Jistě znáte lidi, kteří mají vysoké sebevědomí. Určitě je najdete na vedoucích pozicích. Zde je vysoká úroveň sebevědomí nutná pro jejich profesi. Najdete je na též na straně silných zákazníků i dodavatelů. Pocit multimiliardových firem za zády jim sebevědomí opravdu neobyčejně zdvihá. Proč ne, důvod k tomu opravdu mají.
Vysoké sebevědomí samo o sobě není špatné; v kombinaci s dalšími přesvědčeními a vlastním pocitem identity však může být pro zdar vaší komunikace s danou osobou značnou překážkou. Zdají se vám často jako nadutí tupci. Prostě vás neposlouchají!
Pro vaši inspiraci dávám tip: „Jak to udělat, aby vás příliš sebevědomý člověk vůbec slyšel?”
Význam komunikace spočívá v odezvě, kterou dostáváte.
Stává se, že někdy mluvíte a mluvíte a mluvíte - a nic. Aby se výsledek, kterého jste dosáhli - tedy nic - změnil na něco nenulového, nezbývá než změnit svoje chování. O příčinách „neslyšení” jsme již hodně v kapitolách o vedení hodně psali: na „vině” může být použití nevhodných komunikačních kanálů, nerespektování individuálních mentálních postupů (vzorců), atd., atd.
Někdy nás však partner neslyší, protože mu v tom brání jeho přílišné sebevědomí ve srovnání kombinované s nižší sebereflexí, respektem k ostatním a podobně. Daný člověk je zejména přesvědčen, že:
- Ví všechno nejlépe, anebo alespoň ví všechno, co vědět potřeba je.
- Nemají většinou žádné problémy. A pokud je náhodou mají, způsobují je jiní.
- Jsou schopnější, lepší a důležitější než ostatní.
Přesvědčení o vlastní identitě (jsem nejlepší) je ve struktuře lidské osobnosti poměrně hluboko a při běžné konverzaci nemá prakticky smysl se do toho vůbec pouštět.
Podle mě je jedinou cestou, jak vůbec při komunikaci s člověkem s takto neotřesitelně pevným přesvědčením o vlastní výjimečnosti uspět, je postavit svoji komunikaci na stejně tak silných vašich osobních přesvědčení.
Věřte, a to naprosto pevně v to, že
- Určitě existuje něco, co ten člověk neví.
- Určitě existuje něco, v čem dokonalý není.
- Určitě existuje problém a Vy máte řešení.
- Určitě jste v něčem lepší, než on.
A to vše mu chcete sdělit tak, aby to pochopil.
Pokud zůstanete jenom u cíle „chcete mu to sdělit tak, aby to pochopil” a nepodložíte to vašimi pevnými přesvědčeními, s největší pravděpodobností dopadne komunikace tak, že vás při ní přesvědčí, že „on je zase ten nejlepší”.
Druhou věcí je technika vlastní komunikace. Vaše znalost o jeho pocitu identity pro vás totiž může být komunikační výhodou.
Nebojujte s jeho identitou, ale využijte ji.
Nebojovat s identitou znamená respektovat ji. To, že jeho identitu respektujete, nesmíte zapomenout projevit navenek! Jinak se o tom nikdo nedoví.
Dovolávejte se jí tedy při komunikaci. Například tak, že budete používat tyto obraty:
- Jak sám jistě dobře víte ....
- S vašimi znalostmi a zkušenostmi ...
- Možná budete chtít uvážit ...
- Mnoho lidí (organizací) má takové problémy. Jak jste je vyřešili (nebo jak jste jim zabránili) vy?
Zde je obsažen jemný trik: předpoklad, že to má/mají vyřešeno. Vychází však z toho, že žádné problémy daný člověk/daná organizace, nemá, a tudíž je má/mají vyřešeny.- Vidím (slyším, cítím) , že jste odborník (víte co děláte, atd...) v .... Já jsme také odborník na xxx (uveďte něco jiného).
Vyvarujte se však:
- používání spojky ale, kterou de facto vyjadřujete nesouhlas. Například: „Máte pravdu, ale ...” Osoby s příliš velkým sebevědomím často berou vyjádření nesouhlasu jako útok na svoji identitu. A to vy nechcete. Přesto však potřebujete si nechat právo vyjádřit nesouhlas (respektovat neznamená souhlasit). Nahraďte tedy spojku ale spojkou a. Například takto: „Máte pravdu, a jak jistě sám nejlépe víte, existuje i další možnost ...”
- podceňování inteligence partnera. Vysoké sebevědomí (což je ostatně váš subjektivní dojem) není příznakem, ani projevem nízké inteligence. Může to být klidně přesně naopak.
To, že je důležité v průběhu komunikace udržovat citlivý raport (!), používat ty správné komunikační kanály, jazykové vzorce metaprogramů, nemusím opakovat. To je základ.