Spěte sladce (a dostatečně dlouho)

Jednou z povinností manažera je zajistit, aby lidé jeho lidé mohli podávat stoprocentní výkon, a to včetně jeho samého, a pak jej, pokud možno, podávali. Je to podobné jako ve fotbale: s nepřipraveným týmem skoro nemá cenu jít hrát. Je to jiné než ve fotbale: v organizacích je třeba podávat výkon pět až sedm dnů v týdnu, a výkon a jeho výsledek obyčejně závisí na podstatně více faktorech.

Dnes se chci zmínit o jednom zásadním, přesto však hrubě porušovaném faktoru, kterým je dostatek kvalitního spánku.

Je vědecky prokázáno (viz např. Möller-Levet et. al.), že ovlivňovat jedince až na genetické úrovni je zcela jednoduché a rychlé: stačí jeden týden dostatečně nespat. Tím se pozmění exprese zhruba sedmi set genů, které syntetizují bílkoviny, v důsledku čehož se mění tělo - jeho složení, jeho biochemie. Výsledkem je pozměněný makromolekulární metabolismus a imunitní a stresové reakce organismu, jeho myšlení i cítění. Jsem přesvědčen, že tohle dokáže snad každý.

A taky že jo. Před rokem 1942 byla v USA průměrná doba spánku osm hodin, nyní je to necelých sedm. Podle průzkumu Gallupova institutu 70 miliónů Američanů trpí spánkovými poruchami. Jsou to přinejlepším jenom pošetilci (absence moudrost), přinejhorším blázni (v běžném slova smyslu). A tací lidé jsou i u nás: podle průzkumu ppm factum si oněch alespoň sedm hodin nedopřává celá čtvrtina respondentů z Čech. Chodí do škol, do práce, a dělají, že dělají co mohou.

Co mě opravňuje k tomu, abych je nazýval pošetilci či blázny? Opravňují mě k tomu efekty, které nedostatek spánku způsobuje. V tomto příspěvku jich naleznete zhruba dvě desítky. Znamenají, že daný jedinec je prostě fyzicky a mentálně neschopen podávat stoprocentní výkon. Mnoho z nich pocítil každý z nás na vlastní kůži a někteří z nás, pošetilci či blázni, je vědomě opakují.

Ve druhé části článku se budu věnovat tomu, jak manažeři obecně zajišťují, aby lidé mohli podávat stoprocentní výkon, a to vzhledem k rozdílu mezi vedením a řízením lidí.

Co způsobuje nedostatek spánku

Následující skutečnosti vyjímám z článku publikovaném na Business Insideru , ve kterém lze nalézt i odkazu na dokládající vědecké studie.

  • Přecitlivělost: Dráždit hada bosou nohou se nedoporučuje, a jak shledali izraelští vědci, tak člověka, který trpí nedostatkem spánku, vzhledem k jeho nadstandardní popudlivosti, také ne.
  • Bolesti hlavy: Ač vědci nevědí proč přesně k tomu dochází, vědí, že zhruba 47% lidí, kteří spí mizerně, trpí bolestmi hlavy.
  • Neschopnost si něco zapamatovat: Bylo prokázáno, že se spánkovou deprivací signifikantně klesá schopnost si něco zapamatovat. Znamená to, že klesá schopnost učení se: učení bez schopnosti si pamatovat prostě nejde.
  • Nárůst tělesné hmotnosti: Nárůst tělesné hmotnosti nemusí být překážkou v pracovním výkonu, zápasníci sumo to dokonce vidí zcela opačně. Hormonální nerovnováha, která je za tím, a která je způsobena nedostatkem spánku, však obecnou překážkou pracovního výkonu je.
  • Zhoršené vidění: Tunelové, dvojité či rozostřené vidění je omezující, a obecně každé chyby v pozorování jsou chyby, které se do pracovního výkonu mohou snadno promítnout. Od ztráty propisky, po ztrátu zákazníka, až po ztrátu života.
  • Srdeční potíže: Nemoci srdce a oběhové soustavy jsou nejoblíbenější příčinou předčasného úmrtí nejen v České republice. Jistě, na něco se umřít musí, ale proč si koledovat o předčasnou smrt?
  • Zpomalenost: Po té, co vědci porovnali rychlost rozhodování a rychlost fyzických reakcí po dobrém a mizerném spánku, došli k jednoznačnému závěru: po mizerném spánku je to v obou případech pomalejší.
  • Infekce: Nedostatek spánku (a stačí i jedna jediná bezesná noc) prokazatelně oslabuje imunitní systém, čím stoupá náchylnost organismu k infekcím.
  • Větší míra riskování: Ukazuje se, že když jsou lidé zbaveni možnosti se dostatečně dobře vyspat, mají tendenci přijímat rizikovější rozhodnutí.
    To vypadá, že by se to dalo využít ve svůj vlastní prospěch. Jasně, že dá. Pokud chcete zvýšit pravděpodobnost kladného přijetí vašeho rizikového projektu, třeba zvýšení vašeho platu nebo vyslání firemní sondy k Jupiteru, můžete zařídit, aby se rozhodující osoby před přijímáním rozhodnutím moc nevyspali. Totéž může učinit s vámi váš nadřízený, až vás bude nutit do nesmyslného projektu. Těmito opatřeními lze krátkodobě vyhrát. Dlouhodobě ani náhodou. Biti budeme všichni. Je záhodno, aby všichni lidé, kteří o něčem rozhodují, rozhodovali co nejlépe. Pokud nějaký politik do kamery s hrdostí tvrdí, že už týden nespal více, jak dvě hodiny denně, není to hrdina, ani spasitel, ale idiot.
  • Zvýšená nepozornost, snížená schopnost se soustředit: Schopnost soustředit se je, jak říkají vědci, velmi citlivou na dostatek spánku. Ještě že dopraváci měří jenom alkohol a psychotropní a omamné látky, jinak by nás často za volant ani nepustili. Profesionální a dálkoví řidiči, jsou však, zaplať pánbůh, dopraváky kontrolováni a, pokud je jejich manažeři nějak nepřesvědčí o opaku, dostatečně odpočívají a spí. A vůbec: všichni lidé, kteří jsou za svoji práci placeni (a tudíž jsou profesionály), by měli dostatečně dlouho a dobře spát.
  • Menší efektivita očkování: Sice je to zatím potvrzeno jenom u očkování proti žloutence, ale přece jenom je rozdíl téměř dvojnásobný, takže výzkumníci směle tvrdí, že "Spánek by měl být považován za podstatný faktor, který ovlivňuje účinnost očkování."
  • Poruchy řeči: Vědecké výzkumy potvrzují, že při nedostatku spánku mají lidí tendenci k pomalé monotónní řeči, opakování se, používání klišé a neschopnosti adekvátně vyjádřit své myšlenky. Pro divadelní představení, přesvědčivé zahrání role mentálně nedostatečného jedince, to může být výhodné, jinak mě napadají již jenom nevýhody.
  • Výrazně pravděpodobnější nachlazení: Nachlazení jsou při nedostatku spánku o hodně pravděpodobnější (lidé, kteří v průběhu dvou týdnů spali sedm hodin měli třikrát větší pravděpodobnost, že něco chytnou, než ti, kteří spali hodin osm).
  • Gastrointestinální potíže (zácpa, průjem, pálení žáhy, ...): Tyto skutečnosti nejsou pro pracovní výkon ani pro život dobré, proto se jim říká potíže. Nedostatek spánku je může způsobit, nebo prohloubit.
  • Zvýšené riziko cukrovky typu 2: Být vzhůru, když by se mělo spát, narušuje metabolismus, což zvyšuje riziko inzulínové rezistence a cukrovky.
  • Lajdáctví: Lidé, když nespí dostatečně, dělají více chyb. Jedna studie odhalila, že u chirurgů narůstá chybovost až o dvacet až třicet procent. Nechtěl bych být v rukou takového lékaře - z deseti úkonů, které udělá na mém těle, tři udělá blbě.
  • Vyšší citlivost k bolest: Je jasné, že lidé, kteří mají nějaké bolesti, mizerně spí. Vědci však zjistili, že nedostatkem spánku se citlivost k bolesti zvyšuje. Takže například máte v práci tak nepohodlné židle, že vás z nich bolí zadek, je na místě uvážit i dostatek spánku. I proto je spánková deprivace považována za velmi účinnou techniku mučení: zvyšuje sugestibility mučeného, snižuje jeho psychologický odpor a snižuje tělesnou kapacitu snášet fyzickou bolest.
  • Větší míra zapomínání: O menší míře schopnosti si něco zapamatovat jsem již psal v souvislosti s učením. Nyní píši o tom, že to, co si pamatujeme, při nedostatku spánku lépe zapomínáme. Badatelé také vztahují dlouhodobé, a teď míním deset a více let, zanedbávání dostatečného spánku (podobně jako dlouhodobé vystavování organismu mírnému stresu) k Alzheimerově chorobě. Statistiky o ní hovoří jako jedné z aktuálních metel lidstva (a zdravotního systému): má jí čím dál tím více lidí, a rozhodně už není doménou jenom seniorů. Stačí si zadat do Google dotaz "Alzheimer statistics" a podívat se na obrázky. A co se týče dalších prognóz? Vypadají děsivě.
  • Větší smutek, lepší deprese: Když někomu srazíte plat, je postižen smutkem. Pokud tomu nevěříte, zkuste to. Jedna studie zjistila, že nedostatek spánku funguje v oblasti získání smutku lépe, než mzdové diference. A ti, kteří málo spí, jsou dvojnásobně náchylnější k depresím. Zdá se také, že funguje i opak: dostatek spánku má tendence vylepšit náladu a zmírnit deprese.
  • Větší pravděpodobnost úmrtí: Zkrátka a dobře při konzistentním nedostatku spánku se zvyšuje pravděpodobnost toho, že daný jedinec v následujícím období zemře. Nestačí jenom správně jíst, musí se správně žít. A to včetně spánku.

Další děsivé skutečnosti ohledně účinku nedostatku spánku na lidský organismus lze nalézt na Wikipédii, a to včetně halucinací, psychózy, mánie, paranoie, falešných vzpomínek, ... Evidentně zde neplatí "Co tě nezabije, to tě posílí", ale spíše "Stokrát nic umořilo i osla", který je znám svojí mimořádnou houževnatostí. Myslím si, že je dostatečně dobře patrné, jak lze se sebe a popřípadě i jiných udělat prakticky nepoužitelnou trosku až tuhou mrtvolu (brrrrr).

Potřebujete takové zaměstnance, nebo potřebujete, abyste takovými byli vy? Asi ne.

Dostatek kvalitního spánku je jednoduchým, účinným a nezbytným nástrojem, jak připravit lidský organismus na stoprocentní výkon. Chce to jenom trochu disciplíny. Je logické tento nástroj využívat a bránit tomu, aby nebyl využíván.

Co dělají manažeři

Řídíme a vedeme. Pokud řídíme, vydáme nařízení, monitorujeme jeho plnění, a když jej někdo nedodržuje, nastupují represe.

Velmi typickým reprezentantem řídícího přístupu je (právní) stát. I každá firma má v té či oné míře zavedeny různé elementy řízení lidí. Například všichni zaměstnanci jsou zákony a předpisy poučeni, aby byli při nástupu do práce střízliví. Profesionální řidiči autobusů jsou pro jistotu ještě měřeni, měření lékařů se zjevně ponechává na dojmu pacientů, výčepnímu v hospodě čtvrté kategorie překáží v práci teprve bezvědomí. Když se přijde na porušení, nastávají represe. Řízení zkrátka zařizuje, aby lidé dělali to, co řídící orgán chce.

Při vedení lidí se to dělá diametrálně jinak. Vedení to dělá tak, že zajišťuje, aby to lidé chtěli sami. Pak je to nechá dělat, a někdy jim v tom ještě navíc pomáhá. Vedení tedy nepůsobí na úrovni chování, tam působí řízení, ale zejména na úrovni hodnot, přesvědčení, identity a sounáležitosti, a to jak individuální, tak kulturní.

Tuhle jsem jel vlakem z Ostravy do Prahy. V kupé se mnou seděli dva studenti (kteří se navzájem neznali). Kromě toho, že každý z nich měl dva mobily a každý z nich každou půlhodinu někomu volal kde se zrovna nacházíme, a podezřívám, že to dávali i na sociální sítě (I am at Česká Třebová), si každý z nich dal každou čtvrthodinu hlt z litrové láhve balené vody. Asi jste si všimli, že lidský organismus nemá žádnou vnitřní potřebu se každých čtvrt hodiny napít, a také toho, že na frekvenci a množství pití neexistuje žádný zákon. Proč to tedy ti dva studentíci dělali? Na proto, že to chtějí sami. Myslím, že od výrobců balené vody je to mistrný kousek, který se jim v uplynulých dvou desetiletích tady podařilo dosáhnout.

Jak tedy v organizaci zajistit, aby lidé byli ke své práci stoprocentně připraveni? Jsem názoru, že kompletním managementem - řízením a vedením. Pokud však mohu posoudit, tak v manažerské praxi stále ještě značně převažuje řídící přístup, a většina manažerů řídí dost dobře. To však znamená, že dobré řízení není (a v tomto kontextu ani nemůže být) pro daného jedince a danou organizaci významnou výhodou. U vedení je tomu přesně opačně: málokdo jej dělá alespoň dost dobře, a tudíž způsobuje významný rozdíl. Určitě jste si všimli, že v politice státu a EU je tomu podobně: v podstatě každý kandidát prohlašuje, že "to" bude řídit lépe, než se to řídilo dosud. A lepší řízení znamená větší počet zákonů, jejich větší záběr, jejich zdokonalování, zlepšování dohledu nad jejich dodržování, účinnější represe. Pokud se budeme i nadále zlepšovat v ničení sebe sama spánkovou deprivací, pak se možná i dožiji spánkového zákona upravujícího množství mého spánku a umožňujícího jeho efektivní špiclování.


Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se