Musíte něčemu správnému věřit

Nejedná se jenom o nějakou takovou radu, ale o jeden z klíčových principů transformačního leadershipu. Dalo by se dokonce říci, že je to téměř nutná a postačující transformačního leadershipu: pokud v něco správného věříte a v souladu s tím žijete, pak, třebaže o tom ani nevíte, nebo to není vidět, vedete; pokud ne, pak nevedete, i když si to možná myslíte.

Rada je to jednoduchá a stoprocentně fungující. Má však v sobě obsaženo několik háčků, na které se lze velmi snadno chytit, a které v konečném důsledku způsobují, že rada funguje na nula procent. Háčky, nebo spíše háky jako hrom, jsou ve významovém smyslu a obsahu pojmu „správná víra”.

V prvé řadě je třeba si říci, že účelem té správné víry je podpořit nějakou změnu. Správná víra dodává energii, rámuje a koncentruje myšlení, cítění, chování. To, co vybočuje z rámce, tj. nepodporuje změnu, je pro lídra sekundární záležitostí.

To také znamená, že daná víra je pro lídra jakousi důležitou hodnotou. Nemůže jí jen tak směnit, nebo změnit. Protože pak by se směr jeho působení podobal spíše pohybu molekuly při Brownově pohybu: hbitý a usilovný, ale ve své střední hodnotě vůbec nikam.

V podstatě každý člověk na něco důležitého ve svém životě věří. Něco, co mu v jeho životě pomáhá. To je normální. S ohledem na transformační leadership se objevují i další důležitá kritéria „správnosti” víry. A jejich naplnění již vůbec není tak samozřejmým. Lze je například pojmenovat takto:

  • transcendence,
  • kvalitativní charakter změny
  • pozitivní směr změny,
  • uskutečnitelnost a osobní ovlivnitelnost změny,
  • dlouhodobé časové hledisko.

Transcendence

Pokud věříte v sebe, ve svůj potenciál a své schopnosti, je to dobrá kvalifikace pro dosahování osobních cílů. Pro transformační leadership, a je jedno, zda je na osobní, nebo skupinové úrovni, je třeba mít transcendentní představu. Představu, která svou důležitostí přesahuje vlastní ovlivňovanou entitu; jednotlivce, skupinu, národ, lidstvo...

Vezměme si například veliký cíl, jakým může být pro okresního přeborníka vítězství na olympiádě, nebo pro trafikanta vydělat v příštím roce deset miliónů. Je tato představa svojí podstatou transcendentní, nebo ne? Může a nemusí být.

Jednoduchou otázkou, kterou zjistíme úroveň, je otázka: „Komu to prospěje?

Odpověď „mě samotnému” indikuje netranscendentnost. Nepřesahuje rámec vedené entity, v tomto případě jednotlivce. Úplně jiná odpověď je „proslaví to naší vísku”, nebo „zaplatím svým dětem studia a manželce koupím norkový kožich”.

Manažeři a státníci s oblibou vyhlašují úsporné balíčky, znáte to. Komu to však prospěje? Organizaci, nebo státu. Ač je to v myslích manažerů a státníků prospěšné, nejedná se ani omylem o transcendentní záměr.

Úplně stejně je tomu u různých reorganizací, restrukturalizací, reengineeringů. Jedná se o přizpůsobení na vnější prostředí, nikoliv o něco, co přesahuje obzory dané entity.

Člověk však má na rozdíl od zvířat vrozenou kapacitu myslet transcendentně. Má vrozenou kapacitu k transformačnímu leadershipu. Je dobré si to uvědomit. Alespoň občas. Nejenom však při příležitosti smrti někoho blízkého, jako třeba sebe.

Ještě jeden příklad. Pro mnoho lidí představuje jejich rodina tu nejdůležitější hodnotu, pro kterou jsou schopni obětovat mnohé. Svůj čas, úsilí, peníze, a když jde do tuhého, tak často i život. Tato hodnota jim poskytuje kompas, kterým se mohou ve svém životě řídit, ale neposkytuje jim návod, kam mají rodinu směřovat. Je dobrým světlem pro vedení sebe sama, pro vedení rodiny jím však není.

Správná víra svým účelem přesahuje entitu, která je předmětem ovlivňování. Nemáte-li ji, kam vlastně chcete danou entitu směřovat?

Kvalitativní charakter změny

Transformační leadership v sobě obsahuje náboj kvalitativní změny, ne změny pouze kvantitativního charakteru. Správná představa je o vyvedení dané entity na kvalitativně jinou úroveň její existence. I proto je třeba jít ve svých představách za samé hranice dané entity a věřit „transcendentně”.

Například víra ve své schopnosti naučit se nějakému cizímu jazyku není ani transcendentní, ani transformační. Ani víra v dosažení HDP tolik a tolik.

Víra v prvořadou důležitost rodiny může, ale nemusí být v konečném důsledku pro jejího individuálního nositele transformační. Pokud je pro někoho rodina natolik důležitá, že je schopen osobní kvalitativní změny (například obětovat život), pak ano. Představuje příklad správné víry pro osobní transformační leadership.

Správná víra je o povznesení ovlivňované entity na kvalitativně jinou úroveň jejího bytí.

Pozitivní směr změny

Důležitý je i směr změny. Správná víra je směrem k tomu lepšímu. Transcendentní a transformační peklo roku 2012 tuto kvalifikaci nesplňuje. Je to dobrá víra pro proroky, ne však pro leadership.

Správná víra pro transformační leadership je tedy zejména transcendentní, transformační a pozitivní. Přispívá k provedení kvalitativní změny ovlivňované entity tak, že to má pozitivní dopad na nadřazenou entitu.

Správná víra věří v pozitivní důsledky, které změna přinese nadřazenému subjektu.

Uskutečnitelnost a osobní ovlivnitelnost změny

Nestačí jen věřit v transcendentní, kvalitativně jiný stav ovlivňovaného subjektu a lepší stav jeho okolí. Je třeba mít též neotřesitelnou víru v uskutečnitelnost tohoto přesvědčení.

Někteří lidé věří v gigantickou výhru v sazce. Tak gigantickou, že kvalitativně a pozitivně změní život jejich i jejich blízkých. A už si to ve svých hlavách malují. Zároveň je to víra transcendentní, transformační, je to i víra ve správném směru. A významně ovlivňuje myšlení i konání daných jedinců. Dá se říci, že daná víra je pro ně jejich vůdčím světlem.

Správná víra je tedy uskutečnitelná.

Obávám se však, že notoričtí gambleři a mnoho dalších věřících lidí nejsou lídry. Leadership totiž není o slepé reaktivní poslušnosti k víře a jejímu následování, ale o tvůrčí aktivitě, která je nutná pro provedení kvalitativní změny. Aby mohl někdo projevovat tvůrčí aktivitu, namísto prosté reakce na svoji víru, musí být ve správné víře lídra ještě další prvek. Prvek osobní ovlivnitelnost.

Pokud je ve víře obsažen silný prvek uskutečnitelnost změny vlastními silami, vytváří se tím prostor pro tvůrčí aktivitu. Když to nejde tak, půjde to jinak. Dosažení kvalitativně jiných stavů, kde daná entita ještě nikdy nebyla, si tvůrčí zaujetí vyžaduje.

Představte si, že se vám podaří zdrogovat vesnický fotbalový klub, že mohou vykonat něco pro vlast. Vyhrát mistrovství světa. Mohou věřit v transformaci svých pivních břich prostřednictvím usilovného tréninku, nebo mohou spíše věřit v tučné úplatky sudím. To teď neřešíme. Ale každá z těchto představ způsobí tvůrčí aktivitu. Jediné, co vlastně zbývá řešit, je otázka jak? Vše ostatní, tedy co - proč -kdo, je již známo.

Správná víra je víra v uskutečnění změny vlastními silami.

Dlouhodobé časové hledisko

Doufám, že zatím je všechno jasné a snadno uchopitelné. Teď to hodlám změnit. Přidám časový rozměr.

Začnu s příkladem. Existuje mnoho úspěšných manažerů, kteří s pomocí své obohacující víry, kterou přenášejí na ostatní, dosahují cílů, které přispívají ke změně světa k lepšímu. Mnoho z nich trpí něčím, co by se dalo nazvat syndromem úspěšných lidí, něčím, co by šlo přirovnat k postkoitálnímu syndromu: „A to je všechno?” Končí u terapeutů, v psychiatrických léčebnách, v náručí o desítky let mladších žen, u rozvodových řízeních, na zauzlovaných šňůrách zpuchřelého padáku řítícího se z hodně velké výšky.

Důvodem je omezený časový rámec základu jejich víry. Myslí projektově. Uděláme to a to, uděláme to do tehdy a tehdy.

Nic proti projektovému způsobu myšlení. Je skvělý. Pro transformační leadership se však musí opírat, jak říká Stephen Covey, o časově neměnné univerzální principy lidského druhu a jeho prostředí. Pokud tyto principy „lídři” v myšlení, cítění a praxi nerespektují, život jim ukáže, že s jejich leadershipem to zase tak moc slavné nebylo.

Ze známějších lidí si například vezměme, abych nemusel chodit pro negativní příklady do naší politické scény, Hitlera. Věřil tomu, že vyhlazení neárijců způsobí světu pozitivní změny. Věřil v transcendentní pozitivní cíl, věřil tomu, že Německo je schopno jej vlastními silami dosáhnout, způsobil v Německém obyvatelstvu transformační změny - způsobil kvalitativní změny v jejich myšlení i cítění. Přesto to však jaksi nebylo ano, že? Neopíral se o univerzální principy.

Platí to i obecně: ti, kteří se ve svých životech neopírají o univerzální neměnné principy přírody, nebudou, nemohou být těmi, v nichž ostatní uznají transformačními lídry. Jinak řečeno: správná víra (informace) nemůže být udržitelnou, pokud je v rozporu s evolučně danou genetickou informací lidského druhu. Dostáváme se tak až k samotným kořenům života a jeho účelu.

Správná víra se opírá o univerzální nadčasové principy univerza.

Pokud teď nerozumíte ničemu, pochopili jste tuto část velmi dobře.

Není to totiž ani tak o porozumění, ale o hlubokém vnitřním (spirituálním) prožitku přinášejícímu holistický pohled na komplexní celek i jeho části.

Jsou lidé, kteří k tomuto docházejí. Jejich vnitřní proces často vrcholí, a historie je plná takových příkladů, jakoby zábleskem osvícení. Psycholog Abraham Zaleznik, který se leadershipem zabývá, hovoří jakoby o jejich znovuzrození. V uplynulých kulturách minulosti byli, a v některých kulturách současnosti jsou lidé, kteří tím prošli a umí to v ostatních lidech iniciovat, a opravdu to iniciovali a iniciují. Tací lidé mají mnoho jmen. Já je nazývám transformačními lídry.

Kvůli své komplexnosti je velmi obtížné uvedené univerzální principy vyjmenovat a dát do odrážek. Ani však o to moc nejde. Daleko důležitější je, aby je každý lídr objevil v sobě.

Jak tyto principy v sobě objevit, nebo spíše jak objevu těchto principů napomoci, to už popsat jde. Na toto téma existuje docela dost různých doporučení. Možná zde také někdy nějaká napíši.

Shrnutí

Dnes bylo doporučení poněkud delší, proto jej pro jeho snazší zapamatování ještě shrnu::

Správná víra transformačního leadershipu se opírá o univerzální a neměnné principy komplexního systému univerza. Věří v pozitivní změnu nadřazeného systému, a to prostřednictvím kvalitativní proměny přímo ovlivňovaného, na nižší úrovni se nacházejícího, systému.

Taková víra dává účel vší snaze, vymezuje směr činnosti, poskytuje pro ní energii a uvolňuje nezbytnou tvůrčí aktivitu.

A na úplný závěr optimistické tvrzení: pokud z celé duše věříte v ty správné věci a podle toho žijete, jste, minimálně na individuální úrovni, transformačním lídrem. Skvělé vyhlídky!


Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se