Copak asi bude v roce 2011?

Já nevím, nejsem věštec.

Vím jenom co bylo, co je, a co chci, aby bylo.

A o tom teď, ve spojení s Vedeme.cz, napíši.

Nejdříve chci poděkovat všem těm, kteří jste internetovému Vedeme.cz v roce 2010 nějak přispěli. Ať to již bylo finančním darem, nebo komentářem ke článkům, nebo příspěvkem do Bulletin Boardu. Dostal jsem i pár desítek mailů s ohlasy; i za ty děkuji.

Také chci poděkovat partnerům (abecedně: časopis Hospodáři, Karavana úspěchu, Konekuto, PM Consulting, Podnikatelské Centrum Praha 5, Pragoeduca, Vlastní cesta), kteří mi v roce 2010 pomohli: umožnili mi lépe a více si užívat: pomáhat lidem a organizacím s rozvojem leadershipu.

Vše uvedené, až na Bulletin Board, nebylo v roce 2010 nijak katastrofické. Díky za to!

Je jisté, že máme na víc.

Je také jisté, že do dalšího levelu postoupí v plné kondici hlavně ti, kteří nepodlehnout současnému, dost vysokému, sociokulturnímu stresu.

Ve stresu, jak je známo, vypíná každý živý organismus (a kolektivy organismů) ty funkce, které jsou důležité pro prevenci (například imunitní systém), rozvoj a reprodukci organismu, a veškerou energii směřuje jenom na řešení aktuální situace.

Míra sociokulturního stresu v našem euroatlantickém prostoru je, podle mého názoru, již poměrně značná. Například se redukují investice do vzdělávání, vědy, kultury, sociální péče, zdravotnictví. Je to jenom pochopitelný důsledek toho, jak vystresovaný organismus funguje. U lidí ve stresu se vypíná, mimo jiné, také myšlení. Myšlení totiž může počkat až na dobu, kdy je aktuální, reálná či virtuální, hrozba pryč. A když se tak podíváte na politiky, a to nejenom naše, je zcela evidentní, v jakém stavu se nacházejí. I některé organizaci i jednotlivci se chovají podobně; ne jako smyslů, ale jako rozumu zbavených.

Existují výjimky. Někteří lidé si vnějších výzev ani nevšimnou, přičemž tito se ne nutně musí nacházet v katatonickém stavu. Jinou výjimkou jsou lídři. Ač třeba ve stresu, tak si stále zachovávají myšlení. Přemýšlejí, kam a s jakým výsledkem to dlouhodobě táhnout. K tomu identifikují a do sebe (popřípadě do kolektivu a jeho kultury) integrují další schopnosti, se kterými se podaří aktuální výzvy překonat.

Do moderní doby se dochovaly jenom ty civilizace a ty kultury, které leadership měly. To tvrdí antropologové, historikové, sociologové i další odborníci. A zdá se, že tomu bude i tak nadále. (Nemohu však vyloučit, nikdo to nemůže vyloučit, že právě dochází ke kvalitativní změně v selektivním filtru: čím dál tím méně do toho mluví přírodní zákony a čím dál tím více naše rozhodnutí: lidská společnost, její technologie a její kultura. Jsme, vzhledem k tomu, co dříve bylo, zatraceně chytří. Chytrost však není totéž co moudrost, že?)

Co mám v plánu na rok 2011?

Tak v prvé řadě hodlám pokračovat v osobním uvědomělém nestresu. Stojí to přemýšlení, stojí to energii, stojí to čas, ale jsem přesvědčen, že je to moudrá investice. Takže i nadále hodlám denně řádit na bicyklu či monocyklu, tu a tam si přiměřeně rozbít hubu (důležité kritérium, které upozorňuje, zda se náhodou nenacházím příliš hluboko pod svými schopnostmi), klábosit s přáteli, dívat se na Star Trek, milovat svoji rodinu, jíst věci, nad kterými věda vrtí hlavou, učit se novým věcem, něco nového tvořit, tu a tam si falešně zafoukat na harmoniku, často se smát a radovat, a, pokud to okolí dovolí a přijme, i vydělávat peníze.

Za druhé se chci zlepšit v šíření nestresu. Mám totiž pocit, že v uplynulém období jsem se příliš věnoval tomu, co ještě manažeři neumějí, neznají, nedělají, čímž jsem v podstatě podporoval nárůst společenského stresu. Ve svých sděleních hodlám být, abych tak řekl, poněkud pozitivnějším.

Za třetí chci rozšířit svoji pomoc těm vystresovaným a nestíhajícím lidem, kteří stojí o to být v pohodě a přitom stíhat vše, co stihnout chtějí (a co stojí za to stihnout). Konkrétně: s jedním z partnerů zahajuji v druhé polovině ledna 2011 projekt, jehož výsledkem by měl být krabicový produkt mající uvedené za lubem.

Za čtvrté hodlám provést další, tuším v pořadí již třetí, výraznější upgrade technologické platformy, na které tento web běží. Sice to zabere pár měsíců, ale intelektuální potěcha z transformace a potenciálně zvýšená spokojenost návštěvníků mi za to stojí.

Za páté mám v šuplíku přes pět desítek témat, které bych chtěl na Vedeme.cz publikovat. A několik stovek knih o leadershipu, o kterých bych chtěl napsat recenze. Nestihnu to všechno, ale to je v pohodě; již dávno jsem se smířil s tím, že na úplně všechno je jeden lidský život (zatím) krátký.

Za šesté mám poslední dva roky rozepsanou knihu o leadershipu. Zatím mě naštěstí ze všech nakladatelství, na které jsem se obrátil, vyhodili: „To víte, je krize. A o knihy o leadershipu není zájem. Takhle o účetnictví, nebo o něčem praktickém, třeba o hubnutí, byste nechtěl napsat?” Naštěstí proto, že každý týden získávám další podněty, co dalšího by tam mělo být a jaké další podstatné souvislosti jsou spojené s leadershipem. Takže budu v knize pokračovat a možná, že jí letos dokončím, a možná, že jí i někdo vydá. A možná, že také ne. Obojí přežiji v pohodě.

Za sedmé: rozvoj stávajících partnerských vztahů a budování nových. Zaplať pánbůh za stávající partnery! Zároveň si však uvědomuji, že ty vztahy mezi námi jsou zatím ještě poněkud primitivními, nevyzrálými. Prostě nepřekračují hranice vztahů, které jsou v naší společnosti běžné. Máme na víc, jde to lépe, to vím. Dum spiro spero. Co se týče nových partnerských vztahů, tak ty se také hodí, není-liž pravda? Svět je totiž příliš pestrým na to, aby jej jednotlivec byl schopen dostatečně adekvátně postihnout. Například: na jedné nejmenované zahraniční univerzitě nabízejí třísemestrální kurz leadershipu. Zhruba v tom samém rozsahu, co dělám já. Tam jej ovšem zajišťuje pětadvacet odborníků. Ano, něco takové bych chtěl i v ČR. Myslím, že si to jako národ zasloužíme. Ano, něčeho takového bych chtěl být platnou součástí. Ale to již o mě víte z mých dřívějších vyjádření. Takže končím.

Přeji Vám v roce 2011 vše nej. Nejen radost z dosažených výsledků. To je málo. Přeji také a hlavně každodenní pohodu a radost při jejich uskutečňování.

Martin Hájek, vydavatel

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se