Emocionální inteligence a vedení lidí

Daniel Goleman

Psycholog a novinář Daniel Goleman je velmi známý zejména pro svoji publikaci z roku 1995 - Emotional Intelligence, která populární formou shrnula závěry psychologických výzkumů: úspěch v životě a práci závisí spíše na emocionální inteligenci, než IQ, nebo technologických znalostech a dovednostech.

Kniha Emotional Intelligence byla dle New York Times bestsellerem celý rok a půl, během kterého se prodalo více, než pět miliónů výtisků a byla přeložena do více než třiceti jazyků.

Pojďme se podívat, co David Goleman soudí o vztahu emocionální inteligence s vedením lidí.

Následující úryvky jsou převzaty z Golemanova příspěvku pro Harvard Business Review, November-December 1998: Co dělá lídra lídrem? (What Makes a Lídr?).

Význam emocionální inteligence

Výzkum z roku 1996 ukázal, že manažeři, kteří měli určitou nadlimitní emocionální inteligenci překračovali business plán v průměru o 20%, a ti, kteří ji nedosahovali, v průměru neplnili plán o 20%. A to bez ohledu, zda je to v Americe, Asii, či Evropě.

S kolegy a podnikovými psychology provedl Daniel Goleman výzkum v téměř dvou stovkách větších firem. Při porovnávání vlivu intelektu, technologických dovedností a emocionální inteligence na excelentní výkon zjistil dramatické rozdíly: emocionální inteligence se ukázala být dvojnásobně důležitá, než všechny ostatní složky, a to ve všech hierarchických úrovních organizace. A navíc, její význam pro efektivnost pracovníka stoupal úměrně s postupem pracovníka směrem nahoru v podnikové hierarchii. To jest, čím výše v podniku člověk stojí, tím má emocionální inteligence významnější vliv na jeho efektivitu.

Co je emocionální inteligence?

Emocionální inteligence má pět vzájemně se ovlivňujících složek

  • Sebeuvědomění - lidé se silným sebeuvědoměním si jsou vědomi svých slabin a nebojí se o nich hovořit. S humorem.
  • Seberegulace - vyplývá ze sebeuvědomění, ale jde jiným směrem. Lidé, kteří to mají umí cílevědomě usměrňovat svoje reakce .
  • Sebemotivace - vášeň pro dosahování výsledků kvůli výsledkům samotným - a nikoliv pouze reakce na stimulace ze strany firmy - to je pro lídry neodmyslitelné.
  • Sociální uvědomění - je v podstatě braní do úvahy pocitů ostatních lidí při vlastním rozhodování.
  • Sociální dovednosti - raport s ostatními a nasměrování ostatních k požadovanému výsledku. Manažeři, kteří postrádají ostatní čtyři složky pravděpodobně v sociálních dovednostech neuspějí.
Ve svých nejnovějších pracích uvádí Goleman pouze 4 složky emocionální inteligence: seberegulaci a sebemotivaci dává do jedné kategorie - sebevedení (self-management).

Lze emocionální inteligenci rozvíjet?

Odpověď Golemana s odkazem na názory ostatních psychologů zní „Jednoznačně ano.” Horší zpráva tkví v tom, že nikoliv tradičními způsoby výuky, to jest těmi, které jsou zaměřeny na racionální část mozku. Důvod je jednoduchý: emocionální inteligence je spojena zejména s limbickým systémem, který pracuje s emocemi. Ukázalo se například, že výuka zaměřená na rozvoj emocionální inteligence, která probíhala tradičním způsobem, nezvýšila, ale naopak snížila vlastní výkon člověka v organizaci. Správný způsob výuky musí uvést do práce limbický systém, emoce, musí pomáhat lidem zbavit se starých vzorců chování a zavést nové. Z tohoto požadavku vyplývají z hlediska organizace zřejmé nevýhody: tento jiný způsob výuky trvá mnohonásobně déle, než tradiční a je také velmi individuální. Koučování, praxe a zpětná vazba, jsou nezbytné.

Výcvik, nebo spíše výchova - doplnění klasického managementu o schopnost vedení lidí je tedy dražší a delší. Pokud je však ve hře 40% rozdílu v zisku podniku, stojí za to se nad tím zamyslet. Není-liž pravda?

Komentáře   

 
0 # Inteligence?
Lukáš 2011-02-06 01:30
Dobrý den,

Vaše diskuze, problematika, navrhy a vubec všechny Vaše věty celkově vystihly mé chápani jak už pracovní, tak už osobní. Rád bych ale taky přispěl několika slovy k tématu.
Myslim že tato EQ (emoční inteligence) ma své plus i mínus. Plus jako chapaní druhýh, hloubější vnímaní jak už přátel nebo nepřátel a miliony spoustu výhod, které nebudu vypisovat.
Jde mi hlavne o ty nevýhody v osobním v životě. V mém životě to funguje opravdu složitě, všechny situace které mohou nastat mi v hlavě proběhnout tolikrát že už se nemám na co tešit nebo-li nemam z ničeho zklamaní, me Srdce je zabedněno silným emocionalním štítem které lze prorazit pouze alkoholem, a když už se otevřu druhým druhy den mi je ze mě blbě, že jsem žvanil neco co bych vlastně nemel, co nemam ve zvyku.
Proto se Vás ptám, někoho kompetentního kdo ma podobné chápaní jako ja, o jakoukoliv radu jak se s těmi to problemy vypořádat.
Omlouvam se za diaktritiku, jsem linej psat všude háčky čárky.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # EQ, Racionalita a ještě něco
Martin Hájek 2011-02-06 13:10
Cituji Lukáš:

...
Jde mi hlavne o ty nevýhody v osobním v životě. V mém životě to funguje opravdu složitě ...
...jakoukoliv radu jak se s těmi to problemy vypořádat.


Život je složitý. Jenom jednoduché rady obyčejně nefungují.
Možná však by vám pomohlo uvědomit si, kde zrovna jste, kde se nachází naše společnost, a kam vy, osobně, se chcete dostat.

Pro vaše vyhodnocení a rozhodnutí vám načrtnu pohled z obecnější perspektivy.

Vývoj jednotlivce se odehrává v rámci celého kolektivu a, zhruba řečeno, je k němu paralelní.

Čerstvě narozené dítě rozumu se řídí téměř výhradně svými emocemi. Říká se tomu instinktivní chování. Jeho existence probíhá pouze na živočišné úrovni. Umí to ostatně dělat každá opice. A pravděpodobně se maximálně na této úrovni nacházeli i pradávné kmeny. Rozumu je tady pomálu.

Postupně se začíná objevovat rozum, a postupně začíná převládat racionální myšlení.
Tam se nachází naše dnešní společnost a tam by se měl dostat každý tzv. normální člověk.

Na racionální úrovni velmi často dochází k odmítnutí emocí jako něčeho nepatřičného.

Někteří lidé se ve svém rozvoji dostávají dále, než je stav rozvoje kolektivu. To platí obecně. V dnešní době se jedná jít až za hranice pouhé racionality, do oblasti transracionality.

Neodmítá racionalitu, neodmítá emoce. Umí, mimo jiné, oboje velmi dobře odlišit, poznat jejich užitečnost i omezení, a umí je pak integrovat to do jednoho celku, ve kterém jedna část pomáhá druhé a naopak. Jinak řečeno jde o to zařídit, aby emoce podporovaly zdravou racionalitu a racionalita zdravé emoce.

Tolik obecný pohled.

Aplikovat to na sebe, JE těžké.

Z toho, co jste napsal, bych usoudil, že jste ve fázi, kde rozum a emoce jdou proti sobě. Tu a tam jste na předracionální úrovni, jindy zase na racionální. Například se vám nezdá být rozumné, když na úrovni instinktů blábolíte. Stává se také, že když si některé věci racionálně rozeberete, tak už se nemáte na co těšit (=nula emocí).

Je to právě ten mišmaš, která je výzvou, která by měla být řešena.
Je to, pro naši současnou společnost a jednotlivce, úplně normální výzva. Jinak řečeno, je to zcela běžné.

Dostat se do transracinální úrovně není tak jednoduché. To proto, že nejsou k řešení jenom emoce a rozum. Člověk má i další části, které je pro potřeby této úrovně odlišit a integrovat. Bez nich to totiž také nejde. Mám tím na mysli snění a kreativitu, spiritualitu a fyzicky existující tělo.

Pokud se do toho pustíte, máte se na co těšit.

Začněte třeba s knihou Stephena Coveye "Sedm návyků vůdčích osobností". Drtivá většina lidí má pocit, že jí za týden porozuměla. Jen málo lidí je schopno za pět let od jejího porozumění pochopit, že vůbec ničemu nerozumí. Zbytek nechápe a ani o tom neví.
Nedoporučuji podceňovat!

Omlouvám se Vám, že vám neposkytuji konkrétní a okamžitě fungující radu. Ale snad vám i výše uvedená k něčemu bude.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # Dobrý den Lukáši 1,
Tonda Boháček 2011-02-21 16:23
děkuji za Váš příspěvek. Přidávám svůj komentář. Již jsem se o to pokusil, ale nějak se zde nic neobjevilo. Pokud to tu bude dvakrát, prosím administrátora, aby zasáhl. Také se nemohu vejít do požadované délky, dělím tedy svůj příspěvek na dva.
Myslím, Lukáši, že jste dokonale a prakticky popsal to, co Martin Hájek popisuje odborným jazykem. Martin zde přesně popisuje o co vlastně jde. Poděkujme Martinovi za svěží vítr. Nejdůležitější věta jeho předchozího článku je: "Ten problém je emoční a musí se na úrovni emocí řešit." Rady nefungují. Nefunguje ani alkohol. Ten sice dokáže emoce zjitřit, ale mozek pod jeho vlivem je neumí uchopit, pochopit a změnit. Bohužel ani současný vzdělávací trh nenabízí příliš velké spektrum lektorů, koučů či celých firem, kteří s tím umí pracovat. Behaviorální psychologie, která se k nám rozšířila v minulém století z Ameriky nám dodala mnoho dobrého. Např. bychom bez ní asi neměli Galweyho génia. Bohužel ale na této vlně přišlo velmi mnoho "keepsmilingový ch" přístupů a dodnes stále příliš firem a lektorů i koučů pokračuje v tomto duchu a nedokázalo se vymanit ze zajetí racionálního přístupu. Podporuje je i současná situace, kdy firmy se rozhodují pro vzdělávání v zajetí evropského dotačního pokrytectví. Potřebné změně, která klíčí v podhoubí, zatím příliš tyto faktory nesvědčí.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+2 # Dobrý den Lukáši 2,
Tonda Boháček 2011-02-21 16:27
Lukáši, rady nefungují, návody nefungují. Nelze otevřít hlavu, nasypat tam instatní prášek vědomostí, zalít to horkou vodou (nebo alkoholem) a počkat, až to uzraje. Funguje jediné: Poznat své emoce a pochopit, jak vznikly, ovládnout je (NE potlačit) a nakonec je změnit. Ale jak bylo řečeno - JE to TĚŽKÉ. Ale stojí to za to. Odměna je neskutečně velká. Větší, než si dnes dokážete představit.
Možná si přečtěte Coveyho, možná bude stačit, když začnete přemýšlet, proč např. některé jedince považujete za své nepřátele. Kterou Vaši emoci tito lidé provokují. Co Vám to říká o Vás? Z čeho máte strach? Vždyť jenom v tom krátkém textu jste strachů vyjmenoval několik. Ty strachy mají svůj původ. Kde? Co Vám říká, že se máte tohohle bát?
Martin píše, že Vám možná pomůže uvědomit si kam se chcete dostat. Možná ano, ale možná taky ne, protože to je jen jedna ze čtyř cest k řešení. Projít je musíte všechny. A my nevíme, jakou už máte prošlapanou a jakou ještě ne.
Chcete-li si na to přijít, bude Vás to stát hodně úsilí, ale už máte náskok oproti milionům jiných lidí - hledáte řešení v sobě. Nikde jinde totiž není.
ab
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Omyl
Jaro H2O 2011-06-26 17:24
Pane Boháčku, nesmysl ! Pan Hájek nepíše o změně emocí, ale o jejich integraci. Emoce změnit nejdou, ty jsou nám dány už od dětství (jedině, že byste zkusil elektrošoky :)). Co se dá udělat je sebeuvědomění a seberegulace t.j. povznesení se nad vlastní chyby a to už člověk musí být osobnost nebo se o to aspoň sebekriticky snažit.

Lukášův případ je typickým příkladem omylu dnešní společnosti, která si plete inteligenci s moudrostí. V dnešní době se všichni nutí rozvíjet inteligenci, ale ta zabíjí ducha a emoce (pokud vám mozek jenom intelegentně šrotuje, pak se nedivte, že se z vás stane robot). Pro úspěch ve vedení lidí je především nutné všestranně rozvíjet svou osobnost. Děkuji panu Hájkovi, že zmíníl snění a kreativitu, spiritualitu a fyzicky existující tělo - toto by měl aspoň okrajově znát každý vedoucí pracovník. Jinak nemá šanci lidi na nižších pozicích s těmito danostmi pochopit dobře je vést.

Lukáši bych poradil ať chlastá v soukromí s kamarády a ti mu pak řeknou co žvanil (pokud si to nebude pamatovat sám). Klidně ať si s nimi pobrečí. Pak ať psychologicky analyzuje toto svoje žvanění a zjistí příčiny těchto řečí např. STRACHY, neuspokojené touhy, traumata, atd a vyrovná se s nimi. Jinak z něho nikdy nebude následováníhodn á vůdčí osobnost.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Díky, dost jsem se dozvěděl
Martin Hájek 2011-06-26 18:49
Díky Jaro H2O. Napsal jste to daleko lépe, než já. Díky vašemu příspěvku mi začíná docvakávat, co jsem to vlastně napsal, a i to, co jsem nenapsal a napsat měl.

Pro sebe si opakuji/upřesňuji/stabilizuji:
a) rozvoj racionální inteligence je výborný a nutný pro určitou fázi vývoje společnosti a každého jedince v ní. Jenom tohle je nepostačující. Jako bychom nasadili na trabanta pneumatiky z formule jedna a doufali, že již to nám stačí, abychom zvítězili v okresním přeboru pouhých audi A6.
b) integrace skutečností, které z hlediska předracionálníh o nebo racionálního myšlení integrovat nejdou = jít se svým rozvojem za současnou úroveň dnešní kultury = vyčlenit se z davu dopředu (ne dozadu) = být lídrem.
c) sebereflexe, aneb poslouchání sebe, co to vlastně říkáme, pociťování toho, co to vlastně pociťujeme, vnímání toho, co to vlastně vnímáme, přemýšlení o tom, jak vlastně přemýšlíme, studování toho, jak to děláme, že to děláme dobře/blbě, ... a zjišťování a uvědomováním si toho, proč vlastně, ... ano, Ano, ANO!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Ujasnění
Lukáš 2011-09-08 15:54
Je poučující číst Vaše komentáře, avšak řekneme si na rovinu.

Čte se to pěkně, ale praxe je daleko jinde, dle mě, jak už se říká, 100 lidí 100 chutí.
Uplynula nějaká doba od mého prvního a posledního komentáře. Nemohu říct, že by z Vás někdo neměl pravdu, ale přeci jen, ujasněme si několik faktů.

Pane Jaro: Myslím že tohle nikam nevede, je sice pravda, a myslím že to poznal každý na vlastní pěst, že když do sebe nalijeme alkohol tak tím odbouráme jakby nějakou zábranu sebe ovládání a chováme se bez zábran. Někteří k tomu nepotřebují ani alkohol, myslím že tohle už závisí na každém jedinci, jak je emocionálně vyvinut.
Když už člověk najde tu sílu a začne se zamýšlet nad svými činy, protože jimi není spokojen, kolik z těch lidi dojde do toho konce a získá absolutní kontrolu nad tím co děla, co říká a v žádném případě nepocituje vinu nebo-li úzkost. Popravdě, neznám takové lidi.
Od doby kdy jsem tu napsal, tak se mi dostalo ( snad ) zase nějake to "naučení" sebeovládní a rozšiření emocionální inteligence, a však nemůžu říct, že by problém přestal.
Myslím že je "lidské" aby se člověk v životě občas potrápil, přeci jen je vše zlé k něčemu dobré. Každý své problémy řeší jinak, a jinak je vnímá. Jak už spousta z Vás píše, tohle se nedá naučit, člověk se s tím musí vypořádat sám. Možná se po někom z Vás opakuji, pokud ano, omlouvám se, je to už nějaká doba co jsem vše četl dopodrobna.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # pokračování
Lukáš 2011-09-08 15:55
Na závěr. Mám problém, vím o něm, jsou časy kdy mě téměř dohání k šílenství a k věcím, které sám dělat nechci ale vím, že se dokážu nějak ovladnout a přenest se přes něj, zároven všák vím, že ten problem může nastat zase a zase mě začne pohlcovat, a zase to bude boj. Myslím že je to u každého jedince normalní. Každý má přece problemý, at už v životě, v práci nebo ve vztazích. Liší se jen ta "síla" jak to který jedinec dokáže zvládat, každý ma jiný recept jak se přes každý problém přenest jinak.
S pozdravem,
Lukáš Novák.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Návrh
Martin Hájek 2011-09-08 17:31
Díky (opět) za zpětnou vazbu.

Někdo chytrý napsal, že "problém je v tom, že jej vnímáme jako problém."
Vnímáme jej někdy jako zahlcují, hrozný, temný, jindy zase něco, s čím je třeba bojovat.
Výsledkem takového pojetí je poškozovaní svého organizmu.
To je neinteligentní způsob.

Jednoznačně souhlasím s vámi, že je skvělé mít co řešit. Není nuda.
Je třeba změnit význam zahlcujícího na něco jiného, je třeba také změnit "boj" s ním, na něco radostného, osvobozujícího. Namísto dlouhého utrpení po cestě a občasného opojného pocitu vítězství z bitvy si užíváte průběžně. To je inteligentní způsob.

Souhlasím s tím, že každý své problémy řeší jinak. Většinou úplně blbě. Jinak by nebyly úzkostné stavy, deprese, sebevraždy. Není třeba se učit od těch, kteří to neumí. Učte se od těch, které jste zatím, jak říkáte, nepotkal. Není jich tak málo. Odhaduji, že v ČR to bude tak jeden na pár set.

Existují univerzální (nekecám) metody, jak se to naučit a jak to dělat. Metody (školy) se liší názvy, ale v podstatě se shodují v tom, co se naučit, jak se to naučit, a jak to v praxi používat. Některé jsem si osobně odzkoušel, jiným jenom věřím, že by mohly fungovat.

Například meditace (buddhistická, taoisitická, hinduistická, ...). Odhlédneme-li od jejího občasného ideologicko-náb oženského obalu, který jí někteří lidé oprávněně/neopr ávněně přisuzují, tak hned po dýchání nastupuje sebevnímání. Vnímání svého organismu a tedy i emocí. Naučíte se je dobře a nezaujatě vnímat a pak třeba i pocity z nich. V podstatě stejně, jako to dělají některé terapeutické školy, například pro veřejnost dostupné NLP.

Vyberte si nějakou dostatečně osvědčenou metodu a jděte do toho.
S vynalézáním vlastního způsobu řešení je možné zatím počkat.

Přeji Vám v tom úspěch.
Mělo by se Vám to podařit.
Protože, Lukáši, na rozdíl od mnoha dalších lidí víte, co chcete.
A to je dobrá výchozí pozice.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # RE: Návrh
Lukáš 2011-09-10 00:35
Že přejdem od reality k náboženství jsem nečekal ...
Pokud jste to "odzkoušel na vlastní pěst" a můžete vřele doporučit, klobouk dolů, určitě se o to začnu podrobněji zajímat. Myslím že tohle vede k "víře" . Možná se mýlím, ale nemyslím si, že by jsme naše poslední kapky možností měli vrhat k náboženství. Chci tím říct, že pokud opravdu chceme poznat své nitro a začít jej využívat ve svůj prospěch, musíme na to přijít sami. Myslím že každý má jiný klič ke svému nitru.

Každopádně, mám takový pocit, že odbočujeme od tématu a to je Emocionální inteligence.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Re, re návrh
Martin Hájek 2011-09-10 18:16
Cituji Lukáš:
Že přejdem od reality k náboženství jsem nečekal ...

No, někteří lidé tak meditaci vnímají. Fakt z toho dovedou udělat docela dost.
Já osobně jsem trochu přízemnější. Svíčku používám na svícení a meditaci na práci s dechem, tepem, tlakem, koncentraci před nějakým výkonem, rozvoj EQ, rozvoj prefrontálního kortexu, a takové ty další obyčejné všední věci. Je jich dost.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # zkušenost
honys 2012-05-24 23:07
Říká se že utrpení povznáší stačil mi jeden rozvod s třemi malími dětmi a donutilo mě to zamyslet se nad sebou i nad chováním druhých lidí a po roce si trofám říct,že rozumím sobě i druhým lidem víc než oni sami sobě.A líp než oni už vím, jak se kdo v jaké situaci zachová. Ale z vlasnímy emocemy toho moc nenadělám.I když vím jak se mám v určité situaci zachovat, bez předchozího rozmyšlení se stejně zachovám instiktivně.A stále se dokola rozčiluji nad situacemi o kterých vím že se nad nima nemám rozčilovat. A navíc si myslím,že s přirozenou autoritou toho taky moc nenadělám prostě patří extrovertům a stím nic neudělám.Nikdo z introvertů nemá a nikdy nebude mít vůdčí schopnosti i kdyby se jim sebevíc učil.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Zkušenost atd.
Martin Hájek 2012-05-25 16:31
Zkušenost je dobrá věc. Na něco.
Lidé dlouhá staletí snili o tom, že budou létat. Zkušenost jim ukazovala, že to nejde. Zkušenost jim ukazovala, že jejich létání končí, musí skončit, tragicky.
A tak to trvalo do té doby, než lidé našli dost dobré pochopení/vysvě tlení přírodních zákonů, které umožňují létat.
A pak se létat i naučili a od těch dob létají.
Takže opravdu
  • Nikdo z introvertů nemá a nikdy nebude mít vůdčí schopnosti, a to i kdyby se jim sebevíce učil?
  • S vlastními emocemi toho moc nenadělám?
  • S vlastní autoritou nic neudělám?
  • Stejně se vždycky zachovám instinktivně?
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Zkušenost.
Lukáš 2013-03-24 23:30
Uplynula nějaká doba a já jsem zde opět zavítal, opět jsem přečetl všechny texty a došel jsem k závěru, že už je chápu o něco více než naposled.
Lhal bych kdybych tvrdil že jsem "dozrál" ale myslim si, spousta věci a vůbec zkušeností došlo časem samo, možná se mýlím, možná jsem tomu určitými způsoby pomohl. Ale teď už je to víceméně jedno a co bylo tak bylo, všechno mělo svůj význam a momentálně můžu tvrdit, že jsem vlastně i rád za všechny ty trable, které mě v minulosti pronásledovali.
Váše rady jsem si vzal k srdci a i do teď z nich čerpám vědomosti.
Když už tedy mohu uzavřít mou kapitolu, ( ovšem otázky směrované na mě budu velice rád odpovídat ) tak bych vám chtěl nakonec ještě jednou poděkovat za Váš čas a cenné informace, které jsem pochytl a snad jednou budu moci i já někomu pomoct, nebo alespoň ukázat směr nebo východisko,
s pozdravem pan Novák.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Díky
Martin Hájek 2013-03-25 13:43
Díky!
Díky, že zde sdílíte své zkušenosti. Jsou pro nás, minimálně pro mě, inspirující. Stále se něčemu učíme. Jak jste úplně na začátku psal "Aplikovat to na sebe JE těžké".

Já bych k tomu ještě dodal, že také "zajímavé, vzrušující".

Je mi šedesát a stále se cítím být docela na začátku. Takže se na dalších šedesát docela těším. Snad se spolu během té doby ještě někdy někde, třeba tady, setkáme.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Re:
Lukáš 2013-03-27 00:13
Neviděl bych v tom problém, je mi pouhých dvacet tři a raději konverzuji ze staršími lidmi, kteří mají dost zkušenostní ( jak už inteligenci nebo emoční inteligenci, moudrosti ... ) na to, aby jak mě, tak protější straně vyhovovala konverzace a ze stejným nadšením jako mě. Jsem otevřený k jakýmkoliv diskuzím, pokud tedy dané téma nebudou korespondovat k tématu a vadit "vyšší" moci.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář

Základní pravidla k psaní příspěvků jsou uvedena zde.

Za účelem lepšího uživatelského komfortu, analýz návštěvnosti a čtenosti článků používá Vedeme.cz soubory cookies, které se uloží do vašeho zařízení.

Ještě nemáte účet uživatele? Vytvořit účet

Přihlásit se